Vrbičany i Budyně

Herberstein se už od počátku 90. let domáhá vrácení majetku především na severu Čech. Kromě libochovického zámku jde také například o statky ve Vrbičanech a Budyni, libochovický cukrovar nebo cihelnu v Kostelci nad Ohří.

Majetek byl Herbersteinům zabaven na základě Benešových dekretů v roce 1945. Podmínkou restitucí je ale československé občanství a právě jeho trvání i po druhé světové válce se Janu Alexandrovi Herbersteinovi nepodařilo dokázat. Jeho otec, Johann Friedrich, totiž za protektorátu požádal o říšské občanství, a to i jménem svého syna.

Verdikt soudu

V nové stížnosti potomek starého štýrského hraběcího rodu například tvrdil, že úřady už dříve rozhodly o občanství na základě neúplných podkladů, a vznikla tak nezákonná mezera v dokazování. Podle Herbersteina tím došlo k porušení jeho základních práv, například práva svobodně rozhodovat o své národnosti. Trojice soudců v čele se Stanislavem Balíkem stížnost ale odmítla jako zjevně neopodstatněnou.

„Správní orgány v této souvislosti provedly obsáhlé důkazy archivními a dalšími materiály," stojí v usnesení z 1. dubna letošního roku.

„Herbersteini libochovické panství získali sňatkem, když se hraběnka Terezie v roce 1849 provdala za Friedricha z Herbersteinu. Předchozí majitelé, Dittrichsteini, se na sňatek tehdy nedívali s nadšením, neboť Herberstein byl pouze hrabě, zatímco oni byli knížecí rod," vysvětlil okolnosti přechodu zámku do majetku Herbersteinů současný kastelán Ladislav Pešek.

Podle jeho slov patřil rod k novodobé podnikatelské šlechtě. Syn hraběnky Terezie Johann Josef Herberstein na panství dokonce zřídil vodní elektrárnu, což byl tehdy průkopnický počin.

Jeho syn Johann Friedrich, který si nechával říkat česky Jan Bedřich, jehož ovšem nikdo nenazval jinak než Fricek, pak v roce 1939 zažádal i jménem svého syna Jana Alexandra o říšské občanství. A právě tento moment shledal ústavní soud jako zásadní při svém rozhodování.

„Podání žádosti o určení německé národní příslušnosti k říšským orgánům a její kladné vyřízení (…) se stalo nezvratným důkazem, že i stěžovatel se stal říšským občanem," uvedl soud.

Přestože dědic, narozený v roce 1930, dnes tvrdí, že se na konci války dokonce účastnil osvobozeneckých bojů, kontinuitu československého občanství soudu nedokázal.