VYBERTE SI REGION

Zvrat na radnici v Žatci! Aleš Jelínek skončil, vrátila se Zdeňka Hamousová

Žatec - Aleš Jelínek v roli starosty vydržel ve funkci jen 62 dní. Koalici ČSSD, KSČM a dvou lidí zvolených za Svobodné, která v listopadu vzbudila protesty řady občanů, nyní nepodržel komunista Milan Pipal. Novým místostarostou byl zvolen Jaroslav Špička. Nová rada města určena ještě nebyla.

16.1.2015
SDÍLEJ:
Fotogalerie
22 fotografií
Zasedání zastupitelů Žatce 15. 1. 2015

Zasedání zastupitelů Žatce 15. 1. 2015Foto: Deník/Petr Kinšt

Dlouhá, šestapůlhodinová bitva předcházela dalšímu politickému zemětřesení v Žatci. Městu po čtvrteční schůzi zastupitelstva už nevládne duo Aleš Jelínek a Miroslav Šramota s koalicí ČSSD, KSČM a dvou zastupitelů zvolených za Svobodné. Zastupitelé je odvolali díky hlasu komunisty Milana Pipala.

Do vedení města chmele se naopak vrátila Zdeňka Hamousová nejtěsnější většinou jediného hlasu, právě opět Milana Pipala. Žatečtí zastupitelé zvolili ještě nového místostarostu, ale na nových radních se nedohodli a nezvolili je. Zmatky tak pokračují, díky tomu totiž nadále funguje ještě "stará" rada města, zvolená v listopadu.

Místostarosta: odvolání nebylo překvapením

„Bylo to předem připravené představení, domluvená věc. Odvolání pro nás nebylo žádným překvapením," komentoval svůj konec ve funkci žateckého místostarosty Miroslav Šramota. Potvrdil tak informace, které kolovaly městem už několik hodin před zasedáním. Deník už před jednáním zastupitelů v Žatci uveřejnil, že se bude pravděpodobně jednat o konci Aleše Jelínka, který ve funkci starosty strávil rekordně krátkých šedesát dva dní, a o návratu Zdeňky Hamousové.

A nakonec se tak i stalo. Po několikahodinovém jednání o rychlém, a podle staronového vedení Žatce i podezřelém, odvolání představenstva Žatecké teplárenské, po odvolání kompletní staré rady a starosty s místostarostou, po více než dvouhodinovém, často drsném dohadování v zákulisí, jehož součástí bylo kvapné přebíhání z kanceláře do kanceláře, kdy zastupitelé horečně vyjednávali hned v několika různých „táborech" najednou ve velmi vypjaté atmosféře, byla opravdu - po 23. hodině večer - opět starostkou Žatce zvolena Zdeňka Hamousová. Oblíbená starostka, která získala od lidí ve městě při komunálních volbách absolutně nejvíce hlasů. Její zvolení doprovodil hlasitý aplaus.

Opět rozhodl jediný hlas

Nová a opět, jak je v Žatci už dlouhodobou tradicí, nejtěsnější a velmi křehká většina jedenácti hlasů se dohodla i na postu místostarosty. Získal ho ředitel Chrámu chmele a piva Jaroslav Špička, který je zároveň také asistentem senátorky Hamousové a kandidoval i za stejné uskupení. Nelze tak mezi nimi čekat názorové střety.

Další dohoda se ale ani po dvou hodinách vyjednávání nekonala a Žatec nezná své nové radní. Zatím tak funguje i nadále původní rada města, která s kroky Zdeňky Hamousové nesouhlasí. Ve vedení města může kvůli tomu nastat chaos.

Zasedání zastupitelů Žatce 15. 1. 2015Pikantností žateckého převratu na radnici je, že dnes už bývalou vládnoucí koalici sociálních demokratů, dvou zastupitelů zvolených za Svobodné a komunistů "shodil" dlouholetý člen republikového vedení KSČM Milan Pipal. Podle jeho slov vyvrcholila jeho nespokojenost s vedením města a porušováním dohod, vadilo mu údajně také kvapné vyměňování lidí ve vedení Žatecké teplárenské. „Neplnilo se, co jsme si řekli, že půjdeme napříč politickým spektrem. Dva tábory proti sobě jen nenávistně bojovaly, a to je špatně, chci situaci odblokovat, otevřít prostor pro jednání. Část lidí mě možná bude nenávidět, mrzí mě to, ale myslím, že můj krok městu pomůže. Nemusíme se mít rádi, ale musíme spolu pro město spolupracovat. A to se v případě koalice nedělalo," zdůvodnil své kroky Milan Pipal.

Na jednání v zákulisí musel pak čelit i nařčením některých svých kolegů městských poslanců, že za jeho změnou názoru „je i něco jiného". Pipal to důrazně popírá. „Nejde mi o nějaké posty nebo něco jiného, leží mi na srdci osud města," řekl.

Další jednání budou následovat

Jak se bude situace kolem volby nové rady vyvíjet dál, to je zatím otázkou. Zdeňka Hamousová a Jaroslav Špička jsou v čele města, pracuje ale i "stará" rada města. Jejich volba přitom byla velmi křehká, opírala se právě jen o hlas komunistického zastupitele M. Pipala. Přitom jedním z důvodů, proč bylo v Žatci po volbách tak politicky dusno a co některým lidem vadilo, byl právě podíl komunistů na vedení města. „Další jednání zastupitelstva musíme svolat co nejrychleji a situaci řešit. Hned se vrhnu do práce, hlavní je pracovat na rozjetých investicích, například na rekonstrukci autobusového nádraží," řekla hned po nástupu do funkce staronová starostka Zdeňka Hamousová, která předtím vedla město čtyři roky.

Velmi vypjatá byla v Žatci na politické scéně situace od loňských podzimních komunálních voleb. Ty sice vyhrála Volba pro město Zdeňky Hamousové, avšak nedokázala překvapivě složit koalici. Naopak se dohodly strany ČSSD, KSČM a Svobodní, které často volili zapřísáhlí antikomunisté. Stalo se tak i přesto, že pár dní po svém zvolení do zastupitelstva lídr Svobodných Aleš Jelínek řekl, že koalici s komunisty určitě neuzavře.

V Žatci pak následovaly rozsáhlé protesty proti novému vedení, podepisovala se petice, několik stovek lidí přišlo na demonstraci za odstoupení Aleše Jelínka, konané na náměstí 17. listopadu. Jednání zastupitelstva byla neustále hodně rušná a napjatá.

Autor: Hynek Dlouhý

16.1.2015 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Inkluze je zločin na dětech, říká Václav Klaus mladší

Havlíčkův Brod /ROZHOVOR/ - Má všeobecní vzdělání budoucnost? Je inkluze krok tím správným směrem? To byla hlavní témata přednášky, kterou v Havlíčkově Brodě nedávno připravil Okrašlovací spolek Budoucnost.

Manželé ze Kdyně se snažili zachránit život mladému sportovci. Bohužel marně

Hluboká - Silák z Hluboké zemřel za jízdy na kole. Jeho otec děkuje manželům Homolkovým, kteří bojovali o jeho život.

AKTUALIZOVÁNO

Norský Barnevernet versus český dědeček. Jiří Pavelka podává v Norsku žalobu

Praha - Do boje s norským Barnevernetem se pustil dědeček dvou chlapců, které úřady v roce 2011 odebraly české matce Evě Michalákové a jejímu manželovi Josefovi. Důvodem mělo být údajné zanedbávání, fyzické týrání a sexuální zneužívání. Podle tamní policie a lékařů se podezření Barnevernu nepotvrdilo. Úřady a následně soudy ale považovaly zjištění za natolik vážná, že děti ponechaly u pěstounů. Dnes devítiletý David a jedenáctiletý Denis žijí odděleně, každý v jiné pěstounské rodině.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies