VYBERTE SI REGION

Zdeněk Zbořil: Těžební limity? Právní problém, jenž skončil

Ústí nad Labem /ROZHOVOR/ - Počátkem roku 2010 politolog Zdeněk Zbořil kritizoval hysterii kolem tehdejší debaty politických stran o těžebních limitech uhlí na severu Čech.

27.7.2015
SDÍLEJ:

Politilog Zdeněk ZbořilFoto: Archiv Deníku

Začínal tehdy čas předvolebních póz.

Jak se na debatu o těžebních limitech uhlí dívá Zbořil dnes?
Ještě více než dříve, jde dnes o bezpečnostní problém. Před šesti lety jsem pro Deník uvedl, že možnost získání a úroveň zpracování ropy, plynu, uranu a uhlí začíná stále více ovlivňovat nejen ekonomickou, ale i bezpečnostní situaci ve světě. Přestává záležet na tom, co si myslíme, a co chceme v energetické oblasti. Nejdůležitější je, jaké zdroje energie jsme schopni reálně získat a využít bez ohledu na bezpečnostní situaci v okolních regionech. To ovlivní bezpečnostní situaci a ekonomiku v zemi. Skrze to i sociální situaci a vývoj kriminality.

Dnes se vede spor o to, zda má dojít ke zrušení či prolomení těžebních limitů. O co vlastně jde?
Téma zrušení, nebo další existence limitů, je tématem zcela zbytečným. Limity jsou pouze administrativním opatřením ze začátku devadesátých let. Kolem roku 1990 nebyly ještě zákony na takové výši, aby ochránily majetek občanů proti zájmu těžařů. Stanovení limitů zabránilo, aby mohlo dojít k těžbě v dalších oblastech bez dohody s majiteli pozemků a objektů. Dnes již potřebné zákony existují a jsou běžnou součástí právního systému. Tím skončila role těžebních limitů. Že zákony fungují, o tom svědčí známé případy prodeje pozemků za velmi vysoké ceny, nebo výměny pozemků. Po letech jednání pro různé stavební účely, včetně výstavbu silnic, jsou vlastníci pozemků úspěšní.

Zrušením limitů tedy k ničemu závažnému nedojde?
Pokud by dnes byly zrušeny limity, skutečně se nic zvláštního nestane. Aby se někde mohlo dnes těžit hnědé uhlí v nových těžebních polích, musí nejprve vlastníci pozemky a objekty na pozemcích v té lokalitě prodat. To neovlivní nikdo jiný než samotní majitelé pozemků a nemovitostí jako zcela suverénní držitelé práv.

Proč tedy různí aktivisté straší, že zrušení limitů je hrozbou pro lidi na Mostecku a Chomutovsku?
Je to téma vhodné k vydírání a předvádění se. Již v roce 2010 jsem uvedl, že s pomocí hysterie kolem limitů lze vytvořit obraz politika, který brání občany vůči jakési katastrofě. Uhlí, uhelné lomy a uhelné elektrárny jsou velmi dobře vidět. Kdyby někdo chtěl dneska bojovat o uran či vodu, nemá prakticky žádné velké viditelné symboly, o které by se mohl opřít.

Proč jde o bezpečnostní otázku?
Protože jsme plně odkázáni na masivní dovoz energie plynu a ropy. Bereme to jako samozřejmost. Jenže jako samozřejmost jsme brali ještě před deseti i pěti lety stabilní Evropu. Občanskou válkou na Ukrajině je destabilizován východ Evropy, islamisté masivně vyhánějí terorem do Evropy běžence z islámských zemí, aby rozvrátili evropskou společnost. Nelze vyloučit, že islamisté mohou v blízké budoucnosti po celé Evropě těžce poškodit na řadě míst ropovody a plynovody.

Nezní to příliš fantasticky?
Technika je tak mocná, účinná a spletitá, že ji ochromí v té ohromné složitosti nenápadná přehlédnutá slabá místa. Zvláště pokud by zaútočili sebevražední teroristé, kterým nevadí vysoké riziko jejich ohrožení. Musíme mít akceschopnou místní nouzovou surovinovou a energetickou zálohu. Tou je u nás pouze uhlí. Z bezpečnostního hlediska je nutné mít nejen teplárny na uhlí, ale i elektrárny kombinované s teplárnami. Ještě bych dodal, že je třeba udržovat minimální provoz tepelných elektráren tak, aby se z jejich případného restartu nestala spíše jejich novostavba… Dnes je jediná jistota, že nemáme do budoucna žádnou jistotu. V této souvislosti se vůbec nejedná o těžební limity. Ty jsou již překonané. Jde o to, zda uhlí potřebujeme jako místní zdroj energie nebo ne.

Také je to otázka energetické koncepce státu?
Není. Základem musí být vypočítání kolik uhelných zdrojů energie potřebujeme jako nouzovou strategickou zálohu pro případ energetické krize. Kromě toho pro teplárenství představuje uhlí cenově sociálně přijatelnou variantu výroby tepla. Ale ani to nemá s limity nic společného. Ty jsou dnes již nepotřebné.

Před šesti lety jsem se ptal na souvislost faktu, že v pánevních okresech je větší míra kriminality než v jiných místech republiky. Je to spojeno s poklesem zaměstnanosti při těžbě uhlí?
V devadesátých letech poklesla spotřeba uhlí. Byl výrazně omezen těžký průmysl, domácnosti přešly ve velké míře na topení plynem. Snižovala se energetická náročnost nových výrobních firem. Proto došlo k útlumu těžby a propouštění tisíců horníků na severu Čech a severu Moravy. Kvalifikovaní lidé z uhelných společností našli pracovní místa na trhu práce. Méně kvalifikovaní a nekvalifikovaní zůstali nezaměstnaní, nebo získali špatně placenou práci ve firmách s nejistou budoucností. V těchto okresech šly z větší části též do útlumu podniky těžkého průmyslu. Domnívám se, že situace se nakonec po letech stabilizovala. Jenže i v negativním smyslu slova. Zhruba do roku 2000 se vyprofilovala v regionu vrstva mnoha desítek tisíc obyvatel bez šance, a ta je trvalým zdrojem kriminality a sociálního napětí.

Můžete je přesněji definovat?
Předseda bytových družstev severočeské oblasti Karel Jedlička několikrát použil nový termín vnitřní migranti. Jsou to skutečně v rámci republiky vnitřní migranti, které nikdo nechce. Říká se jim též neutrálním termínem nepřizpůsobiví. Již léta jsou sestěhováni do velmi laciných bytů na různá sídliště, zvláště na severu Čech. Tím rozšiřují ghetta v Ústeckém kraji, a vrstva obyvatel bez šance v tomto regionu sílí, a stává se agresivnější, aby si zajistila určitý pochybný respekt. Mezi ostatními obyvateli vyvolávají pocit bezvýchodnosti a strachu.

Je na vině i jejich nezaměstnanost?
Ano. Myslím, že nejsem naivní, když říkám, že řada z nich by ráda pracovala za průměrně slušné peníze. Jenže s minimálním vzděláním jsou prakticky bez šance. Práce není. Vždyť i lidé s vyšším vzděláním se hrbí a plazí před svými zaměstnavateli, odkývali by jim třeba i válku, hlavně, že mají práci.

Autor: František Roček

27.7.2015 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

Bída přišla na pálenice. Ovoce na jaře pomrzlo

Tradice je znát. Zatímco na Uherskohradišťsku je 38 palíren, v Praze není ani jedna.

Pamlsková vyhláška? Nesmysl, shodují se ředitelé škol na Mělnicku

Mělnicko - Takzvaná pamlsková vyhláška, která od 1. ledna 2017 zakazuje v základních školách prodávat výrobky s příliš vysokým obsahem soli, cukrů a tuků, možná zruší mnohé školní bufety a kiosky. Ředitelé škol na Mělnicku se shodují na tom, že vyhláška je příliš přísná, a pro provozovatele bufetů tak nebude finančně zajímavé dále je ve školách provozovat.

Hra s ohněm skončila. Rakousko to zvládlo

Berlín – Němečtí komentátoři vesměs pozitivně hodnotí výsledek rakouských voleb, kdy v nedělních volbách vyhrál kandidát Zelených Alexander Van der Bellen nad Norbertem Hoferem ze Svobodné strany Rakouska (FPÖ).

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies