VYBERTE SI REGION

Od adventu k Vánocům

Zájem o tradice ožívá především v době nejkrásnějších svátků v roce. Za pár dní zapálíme první adventní svíčku. Víte ale, proč to děláme?

24.11.2009 1
SDÍLEJ:

Ilustrační foto.Foto: shutterstock

Adventní věnce zdobí v předvánoční době řadu českých domácností. Ty čtyři svíčky na stůl v tomto období jednoduše patří. Není to ale jenom kvůli navození sváteční atmosféry.

Adventní doba trvá čtyři týdny a její název pochází z latinského adventus, což v překladu znamená narození Ježíše Krista.
První svíčku bychom měli zapálit čtvrtou neděli před Vánocemi – což je mezi 27. listopadem a 3. prosincem. První adventní neděle označuje počátek křesťanského roku. Letos advent začíná 29. listopadu.

Svatý Ondřej

Prvním adventním svátkem je den svatého Ondřeje – 30. listopad. Svatý Ondřej se narodil v Betsaidě na břehu Galilejského jezera, žil v Kafarnaum. Byl učedníkem Jana Křtitele a stal se jedním z prvních učedníků Ježíše Krista.

Svatá Barbora

Druhým adventním svátkem je 4. prosinec – svatá Barbora. Legenda vypráví, že svatá Barbora byla krásná dívka. Narodila se v druhé polovině 3. století v Nikomédii v Malé Asii jako jediná dcera bohatého kupce Dioscura. Matka jí brzo zemřela a otec ji vychovával v pohanském duchu podle zásad tehdejší helénistické kultury. Aby ji uchránil před tenkrát ještě zakázaným křesťanským učením, uvěznil krutý otec Barboru v kamenné věži. Jeden ze sloužících, kteří o dívku pečovali, byl ale tajným křesťanem a obrátil Barboru na víru. Když se to Dioscurus dozvěděl, nutil dceru zříci se víry. Barbora se však bránila, a tak jí ve otec ve vzteku srazil hlavu. V té chvíli vyšlehl z jasného nebe blesk, který tyranského otce na místě zabil.

Svatý Mikuláš

Třetím adventním svátkem je 6. prosince svatý Mikuláš z Myry. Byl katolickým biskupem v Myře v Lykii. Již za svého života byl mezi lidem velmi oblíbený, proslul štědrostí k potřebným, byl obráncem víry před pohanstvím a zachráncem nespravedlivě obviněných. Je jedním z nejuctívanějších svatých v celém křesťanství, ve východních církvích je druhým nejuctívanějším svatým vůbec. V západní liturgické tradici jeho svátek připadá na 6. prosinec. Oslava tohoto svátku je spojena s rozdáváním dárků dětem. Svatý Mikuláš je uctívaný jako patron námořníků, obchodníků, lukostřelců, dětí, lékárníků, právníků, studentů a vězňů.

Svatá Lucie

Čvrtým adventním svátkem je 13. prosince svatá Lucie. Je jedním z katolických a pravoslavných svátků. Jako jediného svatého Lucii uctívají i luteránští Švédi a Norové. Svatá Lucie je patronkou slepých. Podle legendy si vydloubla oči, aby se nemusela vdát za pohanského ženicha, za což ji Panna Maria obdařila ještě krásnějšíma očima.

Štědrý den

Mezi další adventní svátky patří tři vánoční svátky a hlavně dětmi tolik očekávaný Štědrý den – 24. prosinec. Tento den dříve býval dnem postním. Hladovci vyhlíželi na nebi první hvězdu, protože ta byla znamením, že mohou usednout ke slavnostní večeři. Po východu první hvězdy skončil adventní půst. Počet sedících u štědrovečerního stolu nesměl být lichý, a tak lidé zvali hosty. Na Štědrý večer začínalo vánoční koledování, které trvalo až do Tří králů.

Boží hod vánoční

Prvním svátkem vánočním je Boží hod vánoční 25. prosince. Slavnost Narození Páně, tedy oslava narození Ježíše Krista, je pro křesťany nejdůležitějším svátkem. V tento den se nesmělo pracovat.

Svatý Štěpán

Druhý svátek vánoční, svátek svatého Štěpána – 26. prosince. Svatý Štěpán je patronem koní. V tento den se před východem slunce nechávalo koním pouštět žilou, aby byli zdraví a čilí po celý další rok. Někdy hospodáři hodili při mši hrst ovsa na kněze jako upomínku na smrt Štěpána, kterého Židé roku 37 našeho letopočtu ukamenovali před hradbami Jeruzaléma, protože hlásal, že Kristus je Mesiáš předpovězený proroky.

Tradice štědrovečerního stolu

Laskominy na svátečním stole se lišily hlavně podle oblastí. Jiná jídla si dávali lidé v úrodných nížinách, na jiných si pochutnávali například horalé.
Velká pozornost se dříve věnovala nejen přípravě jednotlivých pokrmů, ale i svátečnímu stolu. Všechno mělo své místo a důvod pro umístění pokrmu. V jednom rohu stolu byl položen bochník chleba, který měl zajistit domácnosti dostatek jídla v celém dalším roce. Do druhého rohu hospodyně umístila slaměnku a dary pole – to proto, aby i následující rok přinesl dobrou úrodu. Na třetí roh se dávaly peníze, které měly rodině přinést bohatství. Na čtvrtém rohu bývala miska s kousky jídla pro hospodářská zvířata.

Ochrana stád i statku

V některých regionech dávali misku pod stůl a obepínali ji řetězem nebo provazem. To mělo po celý další rok zajistit soudržnost rodiny, ale i ochranu stád a celého statku. Řetěz nebo provaz potom hospodyně stočila do kruhu a do něj nasypala zrní slepicím. Ty slepice, které zobaly mimo kruh, prý měly v následujícím roce zanášet vajíčka mimo své hnízdo.

Pohoda Vánoc

Ať již se tradičními postupy necháte inspirovat, nebo nikoli, jedno máme s našimi předky společné: Důležitá je pohoda Vánoc. Alespoň v jediném dni v roce se zastavíme, celá rodina bývá pohromadě, jsme na sebe obecně hodnější a přívětivější. A to je to nejdůležitějši.

Autor: Irena Kašáková

24.11.2009 VSTUP DO DISKUSE 1
SDÍLEJ:

Veslařský svět v černém. V Mařaticích pohřbili nadějného veslaře Michala Plocka

Uherské Hradiště – S juniorským mistrem Evropy i mistrem světa dvaadvacetiletým Michalem Plockem se přišly v pondělí 5. prosince rozloučil na jeho poslední cestě zhruba dvě stovky známých, přátel a rodinných příslušníků do obřadní síně hřbitovu v Uherském Hradišti, Mařaticích. Talentovaný veslař a nástupce Ondřeje Synka byl 28. listopadu nalezen mrtvý v loděnici pražské Dukly, za níž vesloval.

Vědci zkoumají léčbu nočních můr a běsů i pomocí vůní

Klecany (u Prahy) - Vědci z Národního ústavu duševního zdraví (NUDZ) v Klecanech u Prahy zkoumají léčbu nočních můr a běsů i pomocí vůní. Pracoviště je unikátní spektrem nabídky metod řešení poruch spánku, a to nejen v rámci ČR. Řada problémů se léčí nejen podáváním léků, ale zásadní jsou i psychoterapeutické postupy, říká vedoucí oddělení spánkové medicíny Jitka Bušková.

Technik z letounu s fotbalisty: Pád jsme nečekali, nikdo nekřičel

La Paz - Bolivijská vláda začala vyšetřovat podezření na nepravosti při udělení licence místní letecké společnosti LaMia, jejíž letoun minulý týden havaroval v Kolumbii s brazilskými fotbalisty. Příčinou neštěstí, při němž zemřelo 71 lidí, byl zřejmě nedostatek paliva. Informaci, že letadlo mělo udělat mezipřistání na dotankování, potvrdil dnes brazilské televizi Globo i přeživší technik Erwin Tumiri.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies