Deník
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Od adventu k Vánocům

Zájem o tradice ožívá především v době nejkrásnějších svátků v roce. Za pár dní zapálíme první adventní svíčku. Víte ale, proč to děláme?

24.11.2009 1
SDÍLEJ:

Ilustrační foto.Foto: shutterstock

Adventní věnce zdobí v předvánoční době řadu českých domácností. Ty čtyři svíčky na stůl v tomto období jednoduše patří. Není to ale jenom kvůli navození sváteční atmosféry.

Adventní doba trvá čtyři týdny a její název pochází z latinského adventus, což v překladu znamená narození Ježíše Krista.
První svíčku bychom měli zapálit čtvrtou neděli před Vánocemi – což je mezi 27. listopadem a 3. prosincem. První adventní neděle označuje počátek křesťanského roku. Letos advent začíná 29. listopadu.

Svatý Ondřej

Prvním adventním svátkem je den svatého Ondřeje – 30. listopad. Svatý Ondřej se narodil v Betsaidě na břehu Galilejského jezera, žil v Kafarnaum. Byl učedníkem Jana Křtitele a stal se jedním z prvních učedníků Ježíše Krista.

Svatá Barbora

Druhým adventním svátkem je 4. prosinec – svatá Barbora. Legenda vypráví, že svatá Barbora byla krásná dívka. Narodila se v druhé polovině 3. století v Nikomédii v Malé Asii jako jediná dcera bohatého kupce Dioscura. Matka jí brzo zemřela a otec ji vychovával v pohanském duchu podle zásad tehdejší helénistické kultury. Aby ji uchránil před tenkrát ještě zakázaným křesťanským učením, uvěznil krutý otec Barboru v kamenné věži. Jeden ze sloužících, kteří o dívku pečovali, byl ale tajným křesťanem a obrátil Barboru na víru. Když se to Dioscurus dozvěděl, nutil dceru zříci se víry. Barbora se však bránila, a tak jí ve otec ve vzteku srazil hlavu. V té chvíli vyšlehl z jasného nebe blesk, který tyranského otce na místě zabil.

Svatý Mikuláš

Třetím adventním svátkem je 6. prosince svatý Mikuláš z Myry. Byl katolickým biskupem v Myře v Lykii. Již za svého života byl mezi lidem velmi oblíbený, proslul štědrostí k potřebným, byl obráncem víry před pohanstvím a zachráncem nespravedlivě obviněných. Je jedním z nejuctívanějších svatých v celém křesťanství, ve východních církvích je druhým nejuctívanějším svatým vůbec. V západní liturgické tradici jeho svátek připadá na 6. prosinec. Oslava tohoto svátku je spojena s rozdáváním dárků dětem. Svatý Mikuláš je uctívaný jako patron námořníků, obchodníků, lukostřelců, dětí, lékárníků, právníků, studentů a vězňů.

Svatá Lucie

Čvrtým adventním svátkem je 13. prosince svatá Lucie. Je jedním z katolických a pravoslavných svátků. Jako jediného svatého Lucii uctívají i luteránští Švédi a Norové. Svatá Lucie je patronkou slepých. Podle legendy si vydloubla oči, aby se nemusela vdát za pohanského ženicha, za což ji Panna Maria obdařila ještě krásnějšíma očima.

Štědrý den

Mezi další adventní svátky patří tři vánoční svátky a hlavně dětmi tolik očekávaný Štědrý den – 24. prosinec. Tento den dříve býval dnem postním. Hladovci vyhlíželi na nebi první hvězdu, protože ta byla znamením, že mohou usednout ke slavnostní večeři. Po východu první hvězdy skončil adventní půst. Počet sedících u štědrovečerního stolu nesměl být lichý, a tak lidé zvali hosty. Na Štědrý večer začínalo vánoční koledování, které trvalo až do Tří králů.

Boží hod vánoční

Prvním svátkem vánočním je Boží hod vánoční 25. prosince. Slavnost Narození Páně, tedy oslava narození Ježíše Krista, je pro křesťany nejdůležitějším svátkem. V tento den se nesmělo pracovat.

Svatý Štěpán

Druhý svátek vánoční, svátek svatého Štěpána – 26. prosince. Svatý Štěpán je patronem koní. V tento den se před východem slunce nechávalo koním pouštět žilou, aby byli zdraví a čilí po celý další rok. Někdy hospodáři hodili při mši hrst ovsa na kněze jako upomínku na smrt Štěpána, kterého Židé roku 37 našeho letopočtu ukamenovali před hradbami Jeruzaléma, protože hlásal, že Kristus je Mesiáš předpovězený proroky.

Tradice štědrovečerního stolu

Laskominy na svátečním stole se lišily hlavně podle oblastí. Jiná jídla si dávali lidé v úrodných nížinách, na jiných si pochutnávali například horalé.
Velká pozornost se dříve věnovala nejen přípravě jednotlivých pokrmů, ale i svátečnímu stolu. Všechno mělo své místo a důvod pro umístění pokrmu. V jednom rohu stolu byl položen bochník chleba, který měl zajistit domácnosti dostatek jídla v celém dalším roce. Do druhého rohu hospodyně umístila slaměnku a dary pole – to proto, aby i následující rok přinesl dobrou úrodu. Na třetí roh se dávaly peníze, které měly rodině přinést bohatství. Na čtvrtém rohu bývala miska s kousky jídla pro hospodářská zvířata.

Ochrana stád i statku

V některých regionech dávali misku pod stůl a obepínali ji řetězem nebo provazem. To mělo po celý další rok zajistit soudržnost rodiny, ale i ochranu stád a celého statku. Řetěz nebo provaz potom hospodyně stočila do kruhu a do něj nasypala zrní slepicím. Ty slepice, které zobaly mimo kruh, prý měly v následujícím roce zanášet vajíčka mimo své hnízdo.

Pohoda Vánoc

Ať již se tradičními postupy necháte inspirovat, nebo nikoli, jedno máme s našimi předky společné: Důležitá je pohoda Vánoc. Alespoň v jediném dni v roce se zastavíme, celá rodina bývá pohromadě, jsme na sebe obecně hodnější a přívětivější. A to je to nejdůležitějši.

Autor: Irena Kašáková

24.11.2009 VSTUP DO DISKUSE 1
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Tomáš Procházka
9

Komentář Tomáše Procházky: Klíčové volby. Německo hot, Česko čehý

Ilustrační foto
2 8

Číně dochází trpělivost. Omezí vývoz ropných produktů do KLDR

Švestky z městské zahrádky. Ze stromů lze ovoce česat zdarma

Sklizeň podzimního ovoce je v plném proudu. Kdo chce získat české plody, může využít nabídku sadařů, kteří mívají výhodnější ceny než běžné obchody. Pražané však mají i jinou možnost: natrhat si jablka, hrušky i švestky zdarma v sadech hlavního města.

DOTYK.CZ

Před 79 lety vláda vyhlásila mobilizaci. Lid absolutně pevný, chválil Beneš

Přesně ve 22.20 byla rozhlasem vyhlášena všeobecná mobilizace Československé republiky. Onoho 23. září 1938 bylo řádně horko nejen za hranicemi, kde chřestil zbraněmi Hitler, ale i uvnitř vlasti, v Sudetech. Dobrá polovina sudeťáků mobilizace neuposlechla. A do osudného Mnichovského diktátu zbýval pouhý týden.

Když nemáte máslo, tak tam dejte sádlo. Deník srovnal ceny alternativ k máslu

/INFOGRAFIKA/ Při pohledu na titulní strany deníků či strkanice v obchodech by se mohlo zdát, že Česko zasáhla máslová apokalypsa. Čtvrtkilová kostka se prodává v průměru za 52 korun, za poslední dva roky cena narostla skoro o 15 korun. Výrazně prý proto zdraží i vánoční cukroví.

Soud se zastal „zakleknuté firmy“. Bude Česko platit milionové odškodné?

Daňoví poplatníci by se v blízké budoucnosti mohli „prohnout“ a nechtěně zaplatit stovky milionů korun jako odškodné soukromé firmě za přílišnou horlivost úředníků a celníků.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení