VYBERTE SI REGION

Blíží se Velikonoce, prožíváme půst a počítáme neděle. Blíží se smrtná

Liberecký kraj - Uplynulá neděle nebyla jen první nedělí předjarní a dnem, kdy na většině našeho území padaly teplotní rekordy. Protože se blíží Velikonoce, jimž předchází čtyřicetidenní postní období, byla zároveň i čtvrtou nedělí postní, nedělí Družebnou.

22.3.2012
SDÍLEJ:

Velikonoce se blížíFoto: Deník/Jan Škvára

Postních nedělí je celkem šest. První začíná hned po Masopustu a Popeleční středě. Nazývá se nedělí Černou či Liščí, následuje neděle Sazometná, Kýchavá, Družebná, Smrtná a Květná.

Proč Liščí? Tuto neděli matky tajně v noci napekly dětem preclíky a zavěsily je na barevných stužkách na vrbové proutky nebo na ovocné stromy na zahradě. Ráno dětem pověděly: ,,Jděte se podívat na zahradu, běžela tudy liška a ztratila tam preclíky“. V zahradě se děti pomodlily, snědly preclíky a nikdy je prý nebolely zuby. Tento zvyk byl podle etnografky Severočeského muzea v Liberci Bohunky Krámské rozšířen kdysi také na Liberecku. Tento zvyk se v německém prostředí českého severu později také propojil s tradicí velikonočního zajíce, dalšího symbolu Velikonoc, který dětem schovával v zahradě koledu.

Tato neděle se podle ředitelky Muzea Českého ráje v Turnově také nazývala „Pučálkou“. Patřilo k ní totiž typické postní jídlo. „Šlo o pokrm z namočeného a usmaženého hrachu. Hrách se nechal rozmočit až opučel. Pak se osmažil,“ popsala jednu z krajových specialit.

V některých krajích chodil za dlouhých večerů pučálník. Měl na sobě naruby oblečený kožich, hlavu pokrytou chlupatou beranicí a v zástěře skrýval saze, kterými očernil obyvatele chalupy.

Neděle Sazometná

Druhá postní neděle byla dnem, kdy se smýčilo, bílilo a uklízelo, proto také nese název Sazometná. Podle Vladimíry Jakouběové převzala funkci Sazometné neděle někde také Škaredá středa, která pak nesla stejný název a byla rovněž zasvěcena smýčení. Touto symbolickou očistou příbytku se předkové připravovali na jaro. Zatímco ženy se věnovaly úpravě příbytku, hospodáři se už pilně připravovali na zemědělské práce. Postním jídlem této neděle bylo jídlo připravované pražením z nedozrálých zrn obilí. Proto se tato neděle také nazývala „Pražmou“.

Neděle Kýchavá

Třetí postní patřila zdraví, pověrám a mýtům kolem něj. Tvrdilo se, že kdo tuto neděli třikrát za sebou kýchne, bude celý rok zdráv. Jinde se zase podle kýchnutí odpočítávala léta, kdy bude člověk naživu.

Družebná neděle

Zatímco Kýchavá neděle mohla být tak trochu „do počtu“, čtvrté postní neděli se přikládal veliký význam. Těšili se na ni zejména mladí a nesezdaní. A velmi důležitá byla tato neděle pro svobodné dívky. Název totiž můžeme také odvozovat od obyčeje, kdy chodí družba s ženichem do domu, kam chce na velikonoční pondělí přijít na námluvy. V některých krajích o této neděli vodily dívky po vesnici zvolenou královnu, která byla oděna do bílých šatů ozdobených červenými stuhami. Provázely ji zvláštními zpěvy a společně a družbou v každém domě vítaly jaro.

Tuto neděli se pekly i koláče zvané družbance s několika náplněmi hruškové, slívové, jablkové, makové či tvarohové.

Smrtná neděle

Neděle Smrtelná či Smrtná už ohlašovala blížící se svátky. Nás čeká právě tento víkend. Ve slovanském světě byl obecně rozšířen zvyk vynášení smrti (Morena, Mařena, smrtholka). Figurína nesená na tyči byla nejčastěji zhotovená ze slámy a z hadrů. Na sobě měla bílou režnou košili nebo ženské šaty, na krku pověšené korále z výdumků vajec a hlemýžďů (vyjadřující smrt), obličej pomalovaný barvou a dozdobena byla pentlemi a papírovými kytičkami. Pak byla v čele průvodu, za popěvků vynesena z vesnice ven. Zde byla podle zvyků toho kterého kraje vhozena oblečená, či svlečená do vody nebo spálená, jinde svržena ze skály nebo zahrabána do země. Přestože tento obřad patřil k nejrozšířenějším, byl jedním z nejvíce zakazovaných. Písemné doklady o tom jsou už ze 14. století. Jde totiž o obyčej předkřesťanský, pokládáme ho dokonce za přežitek pohanský, kdy byl nejspíše spojen s koncem zimy a začátkem jara. Ve středověku to byl ještě vážný zvyk dospělých, později jsou aktéry tohoto obyčeje děti a mládež.

Květná neděle

Květná neděle je dnem, kdy si připomínáme památku slavnostního vjezdu Ježíše Krista do Jeruzaléma, kde ho lid vítal zelenými palmovými ratolestmi. Zvyk jejich svěcení se zachovává především v katolických zemích.

U nás úlohu palmových ratolestí převzaly větvičky jívy ,,kočičky“. Zastrkovaly se za domácí kříž ve světnici, za svaté obrázky nad stolem, aby uchránily stavení před bleskem a přinášely štěstí. Posvěcené pruty se dávaly se do chléva, zastrkovaly se do rohů polí, aby je uchránily před pohromou. Také se věřilo tomu, že kdo snědl několik hlaviček kočiček, byl chráněn před nemocemi. Někde se jimi dokonce vytíraly oči, aby nebolely.

V minulosti se ratolesti svazovaly do objemných vrstevnatých kytic nebo do vysokých svazků, které dosahovaly několika metrů. V jižních Čechách bylo zvykem ovíjet první jarní pruty kolem dlouhé tyče, tzv. beran. Stále se přidávalo nových prutů, podle toho, jak dlouhý měl beran být. Na špičce berana se udělal z jedlových větviček křížek. V každém statku měli svého berana nebo i dva a hlídali si jej, aby jim ho nikdo neukradl. Navíc bylo věcí prestiže mít největšího berana ve vsi.

Tyto kočičkové stavby jsou známy i od našich sousedů. V Polsku je nazývají palmy, ve Slovinsku butarice a pašije. Na Moravě a ve Slezsku se podle jarních květů, které se světí, tato neděle nazývá Květnica. Lidé v tento den na sebe oblékají nejlepší, či nové šaty. Nesmělo se péct, aby se nezapekl květ, protože potom by se neurodilo ovoce.

Po této neděli už nastává tak zvaný pašijový týden (pašije od slova utrpení), ve kterém si připomínáme Modré pondělí, Šedivé úterý a Škaredou středu. Hlavní dějství probíhá však od Zeleného čtvrtku, na Zelený čtvrtek, Velký pátek, Bílou sobotu a samotný vrchol Velikonoc Velikonoční neděli a Pondělí velikonoční.

K čemu sloužil velikonoční půst

Naši předci byli moudří. Ačkoliv v náboženském pojetí se půst prolíná hlavně do podoby duchovní, kdy je výrazem duchovní očisty a přípravou na největší křesťanský svátek Zmrtvýchvstání Krista, v lidovém pojetí sloužil k očistě těla. Mělo to svůj důvod, vyuzené a naložené maso bylo už snědeno, a tak došlo na chudší jídelníček. Tím se zároveň tělo pročistilo a bylo v pevně daném rytmu připraveno na velikonoční hody.

Co se jedlo?

Nezastupitelnou úlohu měly v jídelníčku našich předků luštěniny, především hrách. Kromě zmíněné pučálky se z nich vařily hlavně různé kaše, ale i polévky. Zkuste třeba tuto:

Hrachová postní polévka
Pro pět osob potřebujete
150 g zeleného hrachu
250 g brambor
30 g rostlinného tuku
30 g hladké mouky
půl mrkve, půl petržele a kousek celeru
2 stroužky česneku
pepř, sůl, majoránku

Přebraný hrách vypereme a necháme ho přes noc nabobtnat ve studené vodě. Ráno ho uvaříme doměkka a prolisujeme.

Oloupané uvařené brambory rovněž prolisujeme a smícháme je s hrachem.

V 1,5 litru vody uvaříme nastrouhanou zeleninu, zahustíme ji světlou jíškou z tuku a mouky, přidáme brambory a hrách, se solí rozetřený česnek a polévku ochutíme pepřem a majoránkou.

Vynikající je s opečeným chlebem, houskou nebo tousty. Samozřejmě z celozrnné mouky…

Autor: Jana Švecová

22.3.2012 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

Kardinálové chtějí od papeže odpověď, Vatikán mluví o skandálu

Vatikán - Za velmi vážný skandál označil předseda jednoho z nejvyšších soudů římskokatolické církve otevřený dopis čtveřice kardinálů, kterým žádají papeže o vyjasnění jeho názoru na rozvedené. Kardinálové z Německa, Itálie a USA odpověď Františka na svůj původní dotaz nedostali, proto s ním vyšli nedávno na veřejnost.

Zadeha v Praze znovu zadržela policie

Praha/Brno - Policie dnes v Praze zadržela obžalovaného podnikatele Sharama Abdullaha Zadeha, celý den u něj prováděla domovní prohlídku, uvedl v tiskové zprávě Zadehův mediální konzultant Jan Jetmar. Večer ho podle něj převezla k výslechu do Brna. Zadeh je obžalován z daňových úniků, hlavní líčení se koná u brněnského krajského soudu.

V Norsku našli nápis Arbeit macht frei ukradený z Dachau

Bergen - Norská policie nejspíš objevila nechvalně proslulý nápis Arbeit macht frei (Práce osvobozuje) ukradený v roce 2014 z brány bývalého německého koncentračního tábora Dachau. S odvoláním na bavorskou policii o tom dnes informovala agentura AFP.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies