VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Kdo neuměl dřív plést tatar, byl za padavku, tvrdí hranický výrobce kocarů

Hranice – Někdo velikonoční tradice nedodržuje vůbec, jiný si na ně vzpomene až na Pondělí velikonoční. František Pečeňa z Hranic se ale na tyto svátky připravuje již několik měsíců dopředu. Už v únoru totiž začíná plést tatary, kterých se mu díky vlastní píli na začátku dubna nashromáždí i dvě stovky.

4.4.2012
SDÍLEJ:
Fotogalerie
5 fotografií

František Pečeňa předvádí některé ze svých velikonočních výrobkůFoto: DENÍK/Pavel Mašlaň

„Když s nimi jedu na výstavu na Helfštýn, musím jich mít takových sto padesát až dvě stě. Ty první dělám třeba už v únoru. Nechám si je pak ve sklípku ve vodě a za dva měsíce jsou pořád čerstvé,“ řekl letos již osmdesátiletý pamětník.

Svůj první tatar si upletl v sedmi letech. Tedy v době, kdy začal chodit do základní školy. Tato činnost se mu pak zalíbila natolik, že se jí věnuje prakticky po celý život.

„Dostal jsem se k tomu jako každý jiný kluk. Kdo v osmi nebo deseti letech neuměl tatar uplést, ten byl za padavku. Když jsme pak byli větší, dělali jsme až pět metrů dlouhé tatary. Neslo ho třeba deset kluků najednou, a protože jsme se s ním nevešli všichni do místnosti, na každém stavení prováděl šmigrust jen jeden z nás,“ vzpomněl si na kuriózní příhody.

Plete i vrbové košíky

Velký vyznavač sportu, který v Hranicích před lety založil Hranickou padesátku, svoji zálibu v pletení z vrbových proutků rozšířil i na další výrobky. Dnes tak k tradičním pomůckám kluků při velikonočních obchůzkách přidává ještě pletené košíky. V samotné výrobě nic složitého nevidí.

„Když jsem měl jít do důchodu, sám sebe jsem se ptal, co budu dělat, čím se budu zabývat. Každý by měl přeci mít nějakou zálibu. A tak jsem začal plést vrbové košíky. Výroba jednoho košíku mi zabere takových pět nebo šest hodin,“ řekl sportovec, který ještě před několika málo lety udržoval svoji kondici tenisem a dříve také atletikou či biatlonem.

Stále ale opakuje, že příprava a hledání těch správných prutů mu zabere ještě více času než samotné pletení. A to jak v případě proutěných košíků, tak i velikonočních tatarů.

„Napřed si musím si vypěstovat proutí. I proto jsme si koupili zahrádku, u které je třicet nebo čtyřicet vrb. Na proutí jsem ale jezdil i do Partutovic nebo Milotic. Dělám to ale pro vlastní radost. Že bych z toho měl nějaký velký výdělek, to se říct nedá. Nemůžu prodávat pět set kusů, jak po mě jeden člověk chtěl,“ uvedl František Pečeňa.

Jen četsvý tatar je pravý tatar

Dovednost v pletení tatarů si pochopitelně nenechal jen pro sebe. Předvádí a učí ji také svá pravnoučata. Postup ukazoval i dalším klukům z okolí, kteří projevili svůj zájem.

Právě v pletení čerstvých tatarů spatřuje kouzlo Velikonočního pondělí. Starší tatary z principu neuznává.

„Starý tatar, vařechy nebo tatary z umělé hmoty, které se navíc dovážejí z ciziny, jsou vyložené nesmysly. Tradice se potom vytrácí. Na Slovácku nebo Valašsku, kde se ještě zvyky dodržují, si ogaři a šohajové nedovolí jít na šmigrust s umělým tatarem. To by se dívka urazila. Proutí musí být čerstvé, jen tak se zvyk může dodržovat,“ říká držitel mnoha medailí.

Šleháním lze "vyrobit" krasavici

Málokdo podle něj také ví, z jakého podnětu tradice šmigrustu vychází. „Velikonoce jsou sice křesťanské svátky, ale Pondělí velikonoční vychází z pohanských dob. Lidé tehdy byli zcela podřízeni přírodní moci. Na jaře pak navštěvovali svoje děvčata a věřili, že vyšleháním z nich vyženou všechno zlé a že ženy budou krásnější,“ připomněl původ tradičního zvyku.

František Pečeňa své výrobky předvádí na nejrůznějších velikonočních jarmarcích a výstavách. Vedle té tradiční v hranické Galerii M+M nebo například na výstavách v Rouském se jeho výrobky se prodávají i na hradě Helfštýně či ve Valašském muzeu v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm.

Autor: Pavel Mašlaň

4.4.2012 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Kontrola sanitky.
AKTUALIZOVÁNO

VIDEO: Pacienta vezl v sanitce po Praze opilý řidič

Ilustrační foto.
5

Státní zástupci prověří zakázku na software EET

Jawa letos nabídne dvě novinky. Prohlédněte si je

Český výrobce motocyklů Jawa letos přijde na trh s novou čtyřtaktní třistapadesátkou. Stroj, kterému za základ slouží čínský motocykl Shineray XY400, designově vychází z typu 634 vyráběného v 70. a 80. letech minulého století.

Od začátku roku odklízeli strážníci tisíc mrtvých ptáků

Mnohem dramatičtěji, než by kdo tušil, zřejmě řádí ptačí chřipka ve volné přírodě. Nasvědčují tomu alespoň poznatky pražských strážníků, jejichž odchytová služba mimo jiné zajišťuje i odvoz kadaverů. Tedy těl uhynulých zvířat. A pokud jde o ptáky, od počátku ledna, kdy se ptačí chřipka objevila, zaznamenává dramatický nárůst. Ve srovnání s loňskem je rozdíl ve stovkách procent, řekl ve středu Deníku ředitel Městské policie Praha Eduard Šuster. „Od začátku roku jsme už odváželi tisícovku mrtvých ptáků, přičemž asi u pěti stovek kusů šlo o labutě; následují volavky," konstatoval.

Jurečka podle Kalouska zákon o registru smluv vykastroval

Ministr zemědělství a první místopředseda KDU-ČSL Marian Jurečka s podporou komunistů, ČSSD a ODS dnes podle šéfa opoziční TOP 09 Miroslava Kalouska zákon o registru smluv "zručně vykastroval". Zákon, který byl nejúčinnějším protikorupčním opatřením, je nyní cela zbytečný, řekl Kalousek novinářům.

AKTUALIZOVÁNO

Muž na Zlínsku skočil ze 7. patra, pád nepřežil

Napajedla – Svědky otřesné události museli být obyvatelé sídliště v Napajedlích na Zlínsku. Na balkonovém zábradlí bytového domu tam stál v sedmém patře muž. V tričku a trenýrkách, přešlapoval po něm po špičkách a k tomu občas naklonil hlavu k policejnímu vyjednavači, který se jej snažil přesvědčit, aby svůj záměr skočit z výšky dvaceti metrů na betonový chodník neuskutečnil.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies