VYBERTE SI REGION

V senátních volbách jde o zájmy regionů i většinu ODS

Praha - Příští pátek si občané v prvním kole zvolí 27 nových senátorů, čímž se obmění třetina 81členného zákonodárného sboru.

9.10.2008 1
SDÍLEJ:

Ilustrační snímek.Foto: Archiv VLP

Za stav chodníků a přilehlých komunikací má odpovídat jejich vlastník, nikoli majitel nemovitosti. Tahle věta proslavila teplického primátora a dlouholetého senátora za ODS Jaroslava Kuberu. Vtělil ji do návrhu novely zákona o pozemních komunikacích, kterou na říjnové schůzi projednají poslanci. V kostce to zároveň přibližuje roli Senátu v českém právním pořádku. Členové horní komory posuzují zákony přijaté sněmovnou, sami mohou právní předpisy navrhovat a převážně v něm sedí místní či krajští zastupitelé.

Příští pátek si občané v prvním kole zvolí 27 nových senátorů, čímž se obmění třetina 81členného zákonodárného sboru.

Do druhého kola pak postoupí vždy dva nejúspěšnější kandidáti. Všichni mají šestiletý mandát. Což znamená, že v roce 2013 budou také spolurozhodovat o českém prezidentovi.

Slibují hory doly

Uchazeči o tento post nyní na desítkách mítinků slibují lidem kdeco. Novou mateřskou školu, vyspravenou silnici nebo víc peněz z evropských fondů. Nic z toho přitom nemohou z pozice senátora splnit.

„Naše práce spočívá především v hlídání legislativní čistoty zákonů,“ potvrzuje předseda Senátu Přemysl Sobotka (ODS). Ve skutečnosti ale toho senátoři moc neuhlídají. Jejich názor totiž většinou poslanci v pohodě přehlasují. Daleko větší váhu mají při schvalování mezinárodních smluv nebo pobytu cizích vojsk u nás, eventuálně vysílání českých vojáků do zahraničí. V těchto případech musí dokument posvětit obě komory parlamentu. Dojde k tomu například při schvalování smlouvy o umístění amerického radaru, navyšování počtu vojáků v zahraničních misích nebo ratifikaci Lisabonské smlouvy.

Sobotka: Jsme pozitivní lobbisté

Proč ale kandidáti nabízejí svou pomoc jednotlivým obcím, když o penězích, konkrétně o státním rozpočtu, vůbec nerozhodují?

„Každý senátor je pozitivním a intenzivním lobbistou za zájmy svého regionu,“ říká Sobotka. I když se nijak neúčastní každoročního porcování rozpočtového medvěda, mají senátoři podle Sobotky velké možnosti. „Funkce senátora umožňuje velmi rychlou komunikaci s ministry a jejich náměstky, aniž by museli projít standardním kolečkem od vrátnice přes referenty až k vedoucímu odboru,“ míní šéf horní komory.

Celostátní dopad voleb

Letos ale půjde i o celostátní dopad voleb. ODS totiž drží v Senátu absolutní většinu (41 senátorů) a k jejímu udržení potřebuje obhájit devět křesel. ČSSD jich má třináct, hájí sedm, ale její předseda Jiří Paroubek věří až v dvojnásobný úspěch. Pomoci mu může i řevnivost mezi občanskými demokraty. Například ministr zdravotnictví Tomáš Julínek bezprecedentně napadl kandidáta své strany v Praze 1, šéfa pražské záchranky Zdeňka Schwarze. Ačkoli právě tento lékař plně podporuje jeho zdravotnickou reformu, privatizaci nemocnic, pojišťoven i zavedení poplatků, Julínek ho osočil za nepoužití loga ODS na předvolebních plakátech.

„V tom obvodě kandidují samí doktoři, tak možná by byl jednou dobrý nelékař,“ pravil Julínek. Jeho slova ovšem mířila hlavně na Pavla Béma, stranického konkurenta premiéra Mirka Topolánka. Schwarz je totiž Bémův chráněnec.

Cepl: Role Senátu by měla posílit

Bývalý ústavní soudce Vojtěch Cepl je o užitečnosti Senátu přesvědčen.

Do Senátu se letos bude volit už posedmé od roku 1996. K urnám ale chodí pouhých 26 procent voličů. Má tedy Senát smysl?

Postavení Senátu je podle ústavy velmi slabé a on svoji funkci kontrolní pojistky proto dost dobře nemůže plnit. Téměř vždy sněmovna může přehlasovat. Je vlastně jen připomínkovým místem. Posílení jeho role by vyžadovalo změnu ústavy.

V jakém směru?

Neměl by být přehlasován tak nízkým počtem poslanců, mělo by přibýt zákonů, které by vyžadovaly souhlas obou komor a měl by mít možnost zřizovat vyšetřovací komise.

Proč do Senátu kandidují převážně zástupci místních samospráv?

Naplňuje se tak původní idea Senátu, který má být reprezentantem regionů. Pokud by před dvanácti lety už existovali hejtmani, určitě by v něm zasedli. Jde o princip vertikálního dělení moci. V americkém senátu také sedí zástupci jednotlivých států. I v tom českém by měli být reprezentanti krajů. Jiný důvod pro jeho existenci vlastně neexistuje. Smyslem moderních senátů je vyvážení centrální moci tou teritoriální.
Zajímavé souboje o senátní křesla

Praha 1
*Martin Mejstřík (US-DEU a SOS) v. Zdeněk Schwarz (ODS) v. Michael Kocáb (SZ) v. Pavel Klener (KDU-ČSL) v. Blanka Handlová (ČSSD)

Praha 5
Miroslav Škaloud (ODS) v. Jiří Witzany (ČSSD) v. Helena Illnerová (SZ) v. John Bok (KDU-ČSL)

Praha 9
Zuzana Baudyšová (SNK-ED) v. Vlastimil Ježek (KDU-ČSL) v. Tomáš Kladívko (ODS)

Hradec Králové
Karel Barták (SNK-ED) v. Vladimír Dryml (ČSSD) v. Leoš Heger (ODS) v. Pavel Dobeš (SZ)

Kladno
Jiří Dienstbier (ČSSD) v. Dan Jiránek (ODS) v. Zdeněk Levý (KSČM)

Pelhřimov
Milan Štěch (ČSSD) v. Stanislav Bernard (ODS) v. Zdeněk Guži (SZ)

Brno – město
Jiří Zlatuška (LiRa) v. Petr Duchoň (ODS) v. Miloš Janeček (ČSSD)

*Tučně označení kandidáti obhajují svůj post

Autor: Kateřina Perknerová

9.10.2008 VSTUP DO DISKUSE 1
SDÍLEJ:

Trump a Clintonová poprvé debatovali, padla i obvinění z rasismu

Hempstead (USA) - V první přímé debatě, konfrontační od samého začátku, se dnes střetli hlavní kandidáti na amerického prezidenta, republikán Donald Trump a jeho demokratická soupeřka Hillary Clintonová. V televizní diskusi zaměřené na ekonomiku, vnitřní i zahraniční politiku Clintonová Trumpa obvinila, že nechce zveřejnit své daňové přiznání, protože "něco skrývá", a že vypustil do světa "rasistickou lež" o prezidentu Baracku Obamovi. Newyorský podnikatel poukazoval na své praktické zkušenosti ze světa obchodu a Clintonovou označil za typickou političku. Na funkci hlavy státu podle něj nemá dostatečnou výdrž.

Konflikt v Sýrii nekončí, Asad nepadl

Na Silvestra 2011 se 
v Káhiře konečně dohodla syrská opozice na přechodu země k demokracii a podobě Sýrie „po Asadovi". Plán počítal s parlamentní demokracií, pluralitním systémem stran a uznáním kurdské menšiny.

V Česku je šest tisíc hospod „čtyřek" a pět tisíc cukráren. S EET váhají

Připomíná to pověstný klid před bouří. Ti, kteří jsou zavedením povinných účtenek nejvíce „zasaženi", se dva měsíce do startu elektronické evidence tržeb (EET) tváří, že se jich to zatím moc netýká. Upozorňuje na to třeba aktuální průzkum společnosti Storyous, která je jedničkou na tuzemském trhu gastronomických pokladen.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies