Deník
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Dejte svému vzdělání správný směr

Vybíráte střední nebo vysokou školu? Přemýšlíte o tom, kam nasměrovat studijní úsilí tak, abyste za pár let jako absolventi byli žádaní na trhu práce? Stejným problémem se zabývají pracovníci Národní observatoře zaměstnanosti a vzdělávání, analytického pracoviště Národního vzdělávacího fondu. Oni ale, na rozdíl od vás, mají informace o tom, co na trhu práce chybí nejen dnes, ale i o tom, co bude žádané i za několik let. A chtějí se o to s vámi podělit.

14.1.2009 1
SDÍLEJ:

Vyběr školy je důležitýFoto: archiv Deníku

Při výběru dalšího vzdělávacího směru je pro většinu lidí určující zájem a nadání každého jednotlivce. Mimo to se lidé hledající práci také snaží sledovat denní tisk a ekonomické zpravodajství, aby zjistili, jak si ten který obor právě stojí na trhu práce.

Aktuální informace ale vždy hovoří pouze o tom, co na trhu práce chybí právě teď. Vybraný obor však budete studovat několik let. Zůstane stále žádaným artiklem? Nebo se čerstvý absolvent zařadí do dlouhé řady čekatelů na úřadu práce?

„Ale i když víme, že po vybrané profesi bude poptávka – což se dá s velkou pravděpodobností předpovědět u mnoha oborů – měli bychom se ptát, jakým způsobem je výuka zaměřena a jestli odpovídá budoucím požadavkům firem,“ říká Ing. Jiří Braňka, analytik Národní observatoře zaměstnanosti a vzdělávání.

Politika zaměstnanosti

Národní observatoř zaměstnanosti a vzdělávání se zaměřuje nejen na konkrétního člověka – ať již mladého studenta nebo dospělého člověka, který chce rozšířit svou kvalifikaci. Důležitým odběratelem výsledků jejich práce je rovněž Ministerstvo práce a sociálních věcí, které informace o budoucím vývoji trhu práce může využít v síti svých poradenských institucí, ale i při tvorbě politiky zaměstnanosti tak, aby na úřadech práce končilo co nejméně lidí.

Zaměření studií

„O budoucích potřebách zaměstnavatelů je na trhu práce stále málo informací,“ vysvětluje Jiří Braňka a dodává: „Proto do průzkumů zapojujeme mnoho odborníků z jednotlivých sektorů ekonomiky. Využíváme také projekční model, který na základě dat o minulém vývoji, struktuře a trendech v zaměstnanosti spolu s předpoklady o budoucím ekonomickém vývoji poskytne informace o tom, které profese budou za několik let nedostatkové, a po kterých absolventech bude naopak poptávka klesat.

Výsledky modelu jsou doplňované o další informace ze sektorových studií. Ty jsou zaměřené zejména na budoucí změny v odborných dovednostech pracovníků jednotlivých odvětví. Tyto výsledky mohou sloužit i jako orientace pro zaměření výuky ve školách.

Úděl bohatých zemí

Ze závěrů dosud zpracovaných sektorových studií vyplývá, že okolnosti, které v uplynulých letech přispěly k výraznému nárůstu zaměstnanosti v některých – zejména výrobních – oblastech jsou pouze krátkodobé a v budoucnu bude poptávka po pracovnících formována jinými faktory.

Podle vyjádření pana Braňky se ČR pravděpodobně nevyhne údělu bohatých zemí. Brzy budeme jednou z nejdražších zemí v regionu z hlediska ceny práce. V hodnotovém řetězci jednotlivých odvětví tak dojde k výraznému posunu: aby si české firmy udržely konkurenceschopnost, budou nuceny přenášet své kvalifikačně méně náročné aktivity do nákladově výhodnějších zemí.

Poptávka

„Budoucí konkurenceschopnost výrobních firem bude více ovlivněna kvalitou doprovodných služeb spojených se zákaznickou podporou, pružnou logistikou a bezchybným servisem,“ předpokládá analytik.

To bude postupně zvyšovat poptávku po manažerských a organizačních dovednostech, zvýší se i význam analytických schopností a přehledem o trendech v odběratelských odvětvích.

Samotné technické znalosti již pro uplatnění často stačit nebudou. Ještě více poroste význam výzkumu a vývoje, což ovlivní poptávku po vysoce kvalifikovaných profesích. Dále se zvýší požadavky na jazykové znalosti – například vývoj nových produktů bude stále častěji vyžadovat spolupráci mezinárodních týmů.

Národní observatoř zaměstnanosti a vzdělávání již zpracovala tři sektorové studie, věnované energetice, elektrotechnickém průmyslu a ICT profesím. Postupně budou přibývat další. Na základě dosud zpracovaných studií budou mezi velmi žádané profese v příštích letech patřit například:
1. Projektanti a konstruktéři v elektrotechnice a energetice, nejlépe s vysokoškolským vzděláním v oboru elektrotechnika (zejména mikroelektronika)
2. Technici s kombinovanými znalostmi v oblasti elektrotechniky a strojírenství, kteří budou velmi poptáváni v řadě odvětví – energetice, automobilovém průmyslu, elektrotechnickém průmyslu nebo strojírenství
3. IT vývojáři s širším spektrem znalostí v oblasti zákaznických odvětví a analytickými dovednostmi
4. Specialisté nákupu (odborníci na řízení a optimalizaci dodavatelského řetězce, tzv. supply chain management)
5. Obchodníci a pracovníci zákaznických služeb se znalostí technické problematiky Specialisté v oblasti služeb pro podniky (například energetický audit, finanční a marketingové poradenství)
U většiny odvětví navíc vzroste obecně význam IT znalostí, protože software bude stále významnější jak pro vývoj nových produktů, tak pro řízení procesů a komunikaci s dodavateli i zákazníky.

Informace ze sektorových studií a modelu zaměstnanosti budou od února 2009 zveřejňovány na vznikajícím portálu Budoucnost profesí. „Chceme, aby tento portál poskytoval veřejnosti přehledné informace o budoucích trendech pracovního trhu a aby tak lidé měli pro své rozhodování o volbě uplatnění další kvalitní podklady,“ dodává Braňka.

(ira)

komerční příloha


14.1.2009 VSTUP DO DISKUSE 1
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Pohřešované dívky
AKTUALIZOVÁNO

Policie díky všímavým lidem našla obě zmizelá děvčátka

Slávistický kotel
7

Cizinci v Česku? Sparta je v klidu, Slavia má problém

Ceny chat a chalup vystřelily vzhůru. Za rok se zvýšily o téměř 200 tisíc korun

/INTERAKTIVNÍ INFOGRAFIKA/ Domek se zahradou vhodný k rekreaci seženete v průměru za 1,3 milionu korun.

Andrzej Duda podepsal jeden ze sporných zákonů polské soudní reformy

Polský prezident Andrzej Duda podepsal zbývající z trojice nedávno parlamentem schválených zákonů, které jsou součástí reformy polské justice. Tu kritizovala Evropská unie i domácí opozice.

Pohledem Stanislava Šulce: Oč jde v Polsku

V souvislosti s Polskem se v posledních dnech vypráví několik příběhů. Jeden vykresluje skvělou hrdou zemi, která si dělá doma pořádek a zlá Evropská unie jí při tom hází byrokratické klacky pod nohy. A v ulicích stojí desítky tisíc lidí, kteří vládní stranu Právo a spravedlnost (PiS) nevolili, tedy jsou menšinou populace a sice můžou demonstrovat, ale jejich požadavky jsou tak nějak nepodstatné.

Německé automobilky soupeřily jen naoko, hrozí jim miliardové pokuty

Místo větších nádrží adBlue na močovinu, která částečně eliminuje škodliviny vycházející z dieselových motorů, se němečtí výrobci soustředili na to, aby jejich auta měla větší zavazadlový prostor pro golfové hole zákazníků nebo více místa pro hi-fi aparatury. Jak se ukazuje, na obalamucení kontrol emisí nebo v logistice a nákupu surovin tajně spolupracovaly značky, které si na první pohled na trhu nelítostně konkurují. A to po dlouhou dobu, už od začátku 90. let minulého století.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení