VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Z pražských nemocnic chce odejít většina neurologů

Praha - Mezi lékaři, kteří podali výpověď v rámci odborové akce Děkujeme, odcházíme, je řada docentů a profesorů, bez kterých se zastaví provoz na odborných pracovištích.

19.12.2010 21
SDÍLEJ:

Děkujeme odcházíme!Foto: archiv

V Praze podala výpověď v rámci odborové akce Děkujeme, odcházíme většina neurologů včetně některých docentů a profesorů. Z neurologické kliniky Všeobecné fakultní nemocnice odchází 70 procent lékařů, z Fakultní nemocnice Motol 60 procent neurologů a z Fakultní nemocnice Královské Vinohrady je to 80 procent. ČTK to dnes řekl předseda Lékařského odborového klubu – Svazu českých lékařů (LOK-SČL) Martin Engel.

V případě VFN jde o 35 neurologů. „Zbývajících 30 procent jsou převážně kolegyně na mateřské a penzisté. Pokud se nic nezmění, zůstanou po uplynutí výpovědní doby na klinice většinou jen kolegové bez atestace a kolegové v důchodovém věku,“ sdělil ČTK lékař Ondřej Doležal ze specializovaného centra pro léčbu roztroušené sklerózy na neurologické klinice VFN.

Provoz v ohrožení

Podané výpovědi podle Doležala zcela zastaví na neurologické klinice VFN provoz elitních center pro diagnostiku a výzkum roztroušené sklerózy a Parkinsonovy nemoci a mozkových příhod. Stejně tak prý zastaví i provoz lůžkové části kliniky. Mezi zaměstnanci, kteří podali výpověď, je například profesorka Eva Havrdová, která vede největší české centrum pro léčbu roztroušené sklerózy. Přednosta neurologické kliniky Evžen Růžička sice zůstává, protest svých zaměstnanců ale podle Havrdové plně podporuje.

Jako hlavní důvod odchodu uvedli lékaři nespokojenost s kritickým stavem českého zdravotnictví a špatným finančním řízením nemocnic. „Peníze dnes jdou hlavně do betonu a předražené techniky, na léčbu pacientů se nedostává,“ zlobí se Doležal. Odchod do zahraničí přitom neplánuje žádný ze specialistů z VFN, od března 2011, kdy jim skončí výpovědní lhůta, jsou však rozhodnuti neposkytovat léčebnou péči.

Podle Havrdové by lékaři nejspíš odešli do privátních ordinací, ještě se prý ale uvidí, co se do března stane. Situaci by prý mohlo zvrátit jen to, kdyby se konečně začala řešit neuspokojivá situace ohledně nakládání s penězi ve zdravotnictví, cílem prý rozhodně není ohrozit pacienty. „Děláme to i kvůli těm mladým lékařům, aby viděli, že člověk nemá podléhat tlaku,“ řekla Havrdová ČTK.

Snaha o lepší platy

Smyslem výzvy Děkujeme, odcházíme je zlepšení platových podmínek lékařů. Lékaři žádají až trojnásobek průměrného platu v zemi, nyní mají v průměru 50.000 korun za práci s přesčasy a službami, chtějí 70.000 korun základního platu bez služeb a přesčasů. Podání výpovědi aktuálně zvažuje zhruba čtvrtina z 16.000 nemoc­ničních lékařů. Podle Engela už například na Vysočině podalo výpověď 80 procent lékařů, v Novém Městě na Moravě 90 procent. Celkové počty výpovědí ale LOK-SČL zveřejní až v pondělí na tiskové konferenci.

Ministr Leoš Heger (TOP 09) připustil, že když odejde většina chirurgů nebo anesteziologů, takže nemocnice nebudou moci operovat, bude muset vláda dát lékařům peníze určené na krizové situace.

Autor: ČTK

19.12.2010 VSTUP DO DISKUSE 21
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Lubomír Zaorálek
4 15

Sobotka: Kandidátem ČSSD na Hrad by mohli být Zaorálek nebo Štěch

Kajínek po propuštění z vězení vyvolává mezi lidmi různé reakce. Jedni jej odsuzují, druzí jej považují za celebritu. Když ve čtvrtek odpoledne s přítelkyní nakupoval v brněnském univerzitním kampusu, lidé se s nim fotili a chtěli autogramy.
AKTUALIZOVÁNO
21 12

Lidé jsou skvělí. Přejí mi a věří, že jsem nevinný, řekl omilostněný Kajínek

Ruské velvyslanectví: Růžový tank pošpiňuje vzpomínku. Podpořilo přemalování

Členy vojenského klubu, kteří se o víkendu pokusili vrátit růžovému tanku IS-2 před červeným kostelem v Brně původní zelenou barvu, ve čtvrtek podpořilo velvyslanectví Ruské federace v České republice. Jeho zástupci se ohradili proti tvrzení Davida Černého, který tank přetřel na růžovo, že se jedná o symbol okupace z roku 1968.

Erdogan v bruselských kleštích. Jednal s Merkelovou i Macronem

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan se musel v Bruselu na summitu NATO podívat přímo do očí těm, které v uplynulých měsících na dálku urážel. Setkal se s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem a německou kancléřkou Angelou Merkelovou. I když s pohledem do očí má v případě Angley Merkelové prezident Turecka problémy. Při jednáních v únoru v Ankaře se turecký prezidnet očnímu kontaktu s kancléřkou v maximální možné míře vyhýbal.

Zase můžete cestovat. Soud pozastavil Trumpův protiimigrační dekret

Když na začátku svého vládnutí v Bílém domě omezil prezident Donald Trump vstup do země občanům zemí, kde převládá muslimské obyvatelstvo, postavili se proti jeho rozhodnutí nejen obyvatelé USA na protestních akcích. Své slovo řekl k naplnění Trumpových předvolebních slibů i soud.

AKTUALIZUJEME / AKTUALIZOVÁNO

V Bruselu bez rukaviček. Problémem bude Turecko, rozpočet, teror a možná i Rusko

Podle článku 5 zakládací listiny Severoatlantické aliance je útok na jednoho člena NATO útokem na celou alianci. To platilo bez výhrady v době studené války. Bude to platit i v éře nového amerického prezidenta Donalda Trumpa?

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies