Řekl to dnes Jan Folda z Úřadu pro ochranu osobních údajů (ÚOOÚ). O záměru získat statistiku o Romech se zmínila ministryně pro menšiny a lidská práva Džamila Stehlíková (SZ). Stát ji podle ní potřebuje k účinnému nasměrování pomoci romské komunitě, nyní údaje o nezaměstnanosti Romů či o jejich vzdělání nemá.

Nápad sbírat data o Romech ostře kritizuje známý romský aktivista Ivan Veselý ze sdružení Dženo. Podle něj ke zlepšení situace Romů nepřispěje, naopak jim může ublížit. Někteří romští aktivisté proti "sčítání Romů" protestovali už před pár lety před výzkumem o situaci v romských komunitách. Podle jeho výsledků existuje v ČR přes 300 chudinských domů a čtvrtí. V nich by mohlo žít až 80.000 lidí, a to převážně Romů. Při sčítání lidu se k romské národnosti přihlásilo přes 11.400. Podle odhadů může v zemi být čtvrt milionu Romů. Přesné údaje by uvítali představitelé samosprávy, zatím vycházejí jen z odhadů.

Národnost či etnický původ patří mezi citlivé osobní údaje. S jejich získáváním by proto lidé měli vyjádřit "informovaný, vědomý a svobodný" souhlas. "Člověk by musel vědět, za jakým účelem, kým a po jakou dobu budou data shromažďována," upřesnil Folda.

Z obavy před případnou diskriminací či zneužitím dat by ale mnozí lidé nemuseli se zaznamenáním citlivých informací souhlasit. Stát by je pak mohl získat jen tehdy, pokud by zákonem k jejich sběru některou instituci zmocnil. Norma by musela definovat i přesná pravidla pro ochranu údajů. "Byla by to podobná situace jako u sčítání obyvatelstva. Etnická příslušnost je při něm vysloveně statistická kategorie. Těžko konkrétního člověka dohledáte," dodal Folda.

Veselý za statistikou vidí "soupis Romů". Podotkl, že v minulosti si ho vytvořili nacisté kvůli vyhlazování a komunisté kvůli asimilaci. Není mu prý jasné, na co ho potřebuje nynější vláda. Aktivista míní, že stát má k dispozici dost údajů, aby mohl se sociálním vyloučením bojovat. "Nikdo s nimi ale nepracuje a nechce pracovat. Vymýšlejí se důvody k tomu, aby se řešení problém oddalovalo," řekl dnes ČTK. Podle Veselého není nutné vytvářet zvláštní postup jen pro Romy. Stát by prý měl mít jasnou a stejnou sociální politiku pro všechny občany, kteří se ocitli v nepříznivé situaci.

Podle studie Rozvojového programu OSN (UNDP) pod hranicí chudoby v ČR žije čtvrtina Romů, z většinové společnosti necelých devět procent lidí. Školní docházku dokončila čtvrtina Romů, ve společnosti tři čtvrtiny lidí. Každá desátá romská domácnost v ČR nemá zajištěn odpad vody. Dluhy Romů na elektřině a nájmu představují v průměru pětinu měsíčního příjmu jejich domácnosti.