VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Když dám stovku vnoučatům, už mi moc nezbyde

PRAHA, CHRUDIM, OLOMOUC - Jak žijí čeští důchodci? Pokud jde o výši důchodů, existují sice určité rozdíly podle regionů, ale nejsou příliš významné.

25.9.2007 2
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: DENÍK

Životní styl už se liší trochu více. Nejštědřejší důchod dostanou od státu penzisté v Praze. Už dnes je to v průměru téměř devět tisíc korun za měsíc. Životní náklady jsou ale v metropoli vyšší než v ostatních částech Česka.

Například manželé Řeřábkovi z pražských Vinohrad zaplatí jen za nájem v Korunní ulici skoro celý jeden průměrný důchod – měsíčně vynaloží osm tisíc korun. Jak se potom dívají na svoji penzi? „Není to žádný zázrak, ale snažíme se nestěžovat si,“ říká svorně manželský pár, „ještě, že jsme dva, máme tak k dispozici dvacet tisíc, ale i tak si na nic neušetříme.“

Oba důchodci jsou chronicky nemocní, což je stojí další peníze. „Ráno si vezmeme léky, k snídani uvařím ovesnou kaši s marmeládou a pak vyrazíme na úřad nebo k paní doktorce.“ Mnoho peněz jim nezbyde. „Je nám líto, že nemůžeme jezdit na výlety, nemáme na to. Když je hezké počasí, jdeme s manželem alespoň na procházku,“ říká paní Řeřábková.

Drahé léky

Pětasedmdesátiletý Jaroslav Střelákov z Charvát-Čertoryj na Olomoucku tvrdí, že by svůj venkovský život neměnil za nic. „Jsme tady zvyklí, máme zahrádku a společně s manželkou chováme králíky. Rádi si vyrazíme i za kulturou,“ řekl Střelák. I jeho ale trápí rostoucí doplatky za léky a zvyšující se ceny energií.

„Za léky měsíčně zaplatím několik set korun. Ani ceny elektřiny a plynu neodpovídají současným důchodům. Stát by měl seniorům vyplácet devět až deset tisíc měsíčně, současné důchody jsou příliš nízké,“ míní senior z Olomoucka, kde se průměrná penze pohybuje na hranici osmi tisíc korun. Podobnou částku dostávají v průměru i penzisté z Pardubicka. Není to mnoho, což zvláště pocítí člověk, který je sám. Jako třiaosmdesátiletá Jarmila Adamcová z Chrudimi. Bydlí v nájemní panelákové garsonce a k životu toho moc nepotřebuje. Přesto s důchodem vystačí jen tak tak.

„Skoro už nevidím a na nohy také nemůžu, takže si musím platit za praní prádla, donášku jídla, hodně peněz dám také za léky,“ svěřila se Deníku. „A když ještě každý měsíc rozdám nějakou tu stovku vnoučatům, nezbývá mi 8187 KORUN. Takový je průměrný důchod v Česku. Ilustrační foto: archiv opravdu nic.“

PŘEČTĚTE SI TAKÉ:

Vláda zvedne důchody. O 346 korun

25.9.2007 VSTUP DO DISKUSE 2
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Obyvatelé vchodu, kde hořelo, se ještě vrátit nesmějí. Čekají ale až je hasiči vyzvou, aby si mohli z bytů vzít aspoň pár věcí.
9

Požár paneláku v Jirkově: "Včera jsem se hroutila, dnes to beru s nadhledem"

Ministryně školství, mládeže a tělovýchovy Kateřina Valachová.
AKTUALIZOVÁNO
13 17

Valachová chce maturitu SOŠ z matematiky do roka po gymnáziích

Doprava v Brně v roce 2050? Sdílení cest, o pětinu méně aut, tvrdí plán mobility

Pruhy v protisměru pro cyklisty v jednosměrkách? Rozšíření pěších zón? Přednost autobusů na křižovatkách? Tyto a desítky dalších návrhů ovlivňujících dopravu v Brně představil městský plán mobility do roku 2050. Do 30. dubna k němu lidé mohou zasílat připomínky.

Rakouskou star zabila sláva. Falco by oslavil šedesátku

Jako první německy zpívající interpret dobyl Ameriku. Liboval si v extrémech a měl sklon k přehánění. Jeho sláva byla vrtkavá a zářil krátce, přesto se stal jedním z největších umělců rakouské hudební scény 80. a 90. let.V neděli by Falco, občanským jménem Johann Hölzel, oslavil 60. narozeniny. Zemřel po autonehodě, která byla možná sebevraždou. Řidič autobusu byl odsouzen, Falco měl v sobě koktejl drog a alkoholu. Dožil se pouhých 40 let.

Janeček: EET funguje, krácení tržeb je menší

Nejenom obchodníci, ale i berní úředníci finalizují přípravy před druhou vlnou EET. Jak říká v rozhovoru pro Deník šéf Generálního finančního ředitelství Martin Janeček, úředníci zohlední dobrou vůli podnikatele.

Nizozemský publicista: Wilders volby vyhrál už před hlasováním

Klíčovým úkolem pro nizozemské politiky by měla být snaha zasypat příkopy, které se mezi občany vytvářejí v souvislosti s březnovými parlamentními volbami. Myslí si to nizozemský učitel a publicista s tureckými kořeny Halil Karaaslan. Krajně pravicová Strana pro svobodu (PVV) Geerta Wilderse podle něj v zásadě vyhrála už před samotným hlasováním, neboť ostatním stranám dokázala vnutit svůj pohled na situaci v zemi a svou velmi vyhraněnou interpretaci problémů, s nimiž se teď Nizozemsko potýká.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies