VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Práci s tkáněmi zpřísní norma

BRNO - Větší bezpečí pro pacienty a více výdajů pro bohunickou nemocnici. To má přinést norma o zacházení s lidskými tkáněmi a orgány, kterou chystá předložit k projednání ministerstvo zdravotnictví. Platit by mohla už od prvního ledna.

6.10.2007
SDÍLEJ:

Ilustrační foto.Foto: ARCHIV HD

Podle mluvčího ministertsva Tomáše Cikrta, nebyla v dosavadních předpisech dostatečně zakotvena opatření, která by zajistila bezpečnost při zacházaní s lidskými tkáněmi a buňkami. „Chceme práci s tkáněmi sjednotit. Přísnější pravidla se budou týkat darování, výběru dárců i vyšetření dárce a odběru. Kromě toho si posvítíme také na laboratorní zpracování, skaldování a distribuci tkání,“ vyjmenoval Tomáš Cikrt.

Pro bohunickou nemocnici to znamená velké výdaje navíc. „Abychom normám vyhověli, musíme zcela změnit podobu pracoviště. A to i přesto, že se tam v současnosti pracuje za přísných hygienických podmínek,“ uvedl ředitel Fakultní nemocnice Bohunice Roman Kraus.

V pracovišti tkáňové banky by se tak měla vybudovat přetlaková místnost. „Ta nedovolí, aby se dovnitř nebo ven dostaly jakékoliv nečistoty. Bohužel nás tyto změny vyjdou poměrně draho,“ řekl Kraus. Na přetlakovou komoru bude totiž nemocnice potřebovat až patnáct milionů korun.

Chystaný zákon má také podrobně vymezit povinnosti a odpovědnost provozovatelů. „Stát tak bude konečně lépěposuzovat a následně povolovovat činnost tkáňových nebo odběrových laboratoří,“ upozornil Cikrt.

Pokud nemocnice jednotlivá nařízení neuposlechne, čekají ji pokuty. „Doufáme, že budeme mít ještě nějakou časovou rezervu, abychom vše stihli připravit,“ dodal Kraus.

Stále máme největší banku s tkáněmi v zemi

V době, kdy byla bohunická tkáňová banka ostře sledovaná kvůli případu nelegálního obchodu s tkáněmi, seděl ještě na ředitelském křesle v nemocnici u svaté Anny. Dnes Roman Kraus šéfuje nemocnici v Bohunicích a doufá, že tkáňová banka neztratí své dobré renomé.

Jak se změnilo vedení tkáňové banky od momentu, kdy odešel její ředitel Jiří Adler, který je obviněn z nelegálního obchodu s tkáněmi?
Kompletně. V čele banky je momentálně Barbara Kubešová, která předtím pracovala v transfuzní stanici. Je to špičková primářka. Kromě toho je tkáňová banka také certifikována a podléhá ředě nových norem.

V nemocnici ale zůstali dvě laborantky, které byly obviněny také. Jak je to možné?
Ctíme presumpci neviny. Budeme čekat do rozsudku. Pokud by se ukázalo, že se provinily, pak bychom s nimi samozřejmě rozvázali pracovní poměr.

Jaký je váš osobní názor na celý případ?
Bylo to v roce 2003 a tehdy se mě to přímo netýkalo. Dnes mám pocit, že v tom trochu hraje roli i fakt, že se v té době na přechodnou dobu zěmnil zákon o transplantacích. Ten na určitou dobu zakazoval prodej tkání a orgánu do zahraničí. Je možné, že to tehdy ředitel Adler a další pracovníci nepostřehli. Jestli jim ale zahraniční nemocnice posílaly peníze na jejich osobní konta, k tomu se vyjadřovat nemohu.

A dnes prodává nemocnice tkáně do zahraničí?
Momentálně ne. Veškeré tkáně využívá naše nemocnice nebo jiné nemocnice v zemi. Je ale pravda, že zahraničí má o naše tkáně velký zájem.

Z jakého důvodu?
Je to proto, že Česká republika je jedna z mála zemí v Evropě, která má nejméně osob nakažených virem HIV. Jinak řečeno naše tkáně jsou bezpečné. V budoucnu spolupráci s evropskými zeměmi opět plánujeme.

Jak funguje odběr tkání v praxi? Musí lidé dávat souhlas s odebráním tkání například po smrti?
Ze zákona funguje takzvaný institut předpokládaného souhlasu. Existuje jakýsi registr těch, kteří darovat tkáně odmítnou. Pokud jsou na tomto seznamu, tak jejich přání vyhovíme. Pokud na tomto seznamu lidé nejsou, tak orgány odebíráme. Musím ale upozornit na to, že se vždy snažíme domluvit s rodinou.

6.10.2007 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Mistrovské oslavy v Brně. Hokejisté Komety přijeli mezi fanoušky na zaplněný Zelný trh v otevřeném autobuse.
AKTUALIZOVÁNO
81

Mistrovské oslavy v Brně: hokejisty přivítalo 12 tisíc fanoušků, obsadili i věž

Eliška Kolečkářová vzpomíná na dobu, kdy jí bylo teprve osmnáct let. Komunisti její rodině v roce 1951 vzali statek na Hodonínsku. Jejího otce Metoděje Hlobílka letos na konci března hodonínský okresní soud rehabilitoval.
9

Akce Kulak, pak samota. I přes to trápení bych do strany nevstoupila, říká žena

Army Run na Hluboké gradoval bahnem a shyby těsně před cílem

V kempu Křivonoska u Hluboké nad Vltavou odstartoval prvním závodem seriál extrémních překážkových běhů Army Run 2017.

Jaké to je být vodičem nevidomého? Strach není na místě, respekt ano

/ROZHOVOR/ Život je o výzvách. Jednu takovou má za sebou i příbramský běžec Jan Šeděnka. Poprvé se stal vodičem nevidomé běžkyně.

Obří beranidlo postavili na hradbách Špilberku. Pomocí dobového jeřábu

Jako obrovští křečci se mohli cítit muži, kteří v sobotu odpoledne poháněli jeřáb při stavbě beranidla na Špilberku. Desetimetrové dřevěné součásti stroje totiž zvedali pomocí otočného kola, které rozhýbali díky vlastní chůzi v něm. Středověký jeřáb použili na zvedání dílů dobového beranidla k zatloukání pilotů. Oba stroje postavili jako součást výstavy Stavba jako Brno a návštěvníci je na hradě uvidí až do konce roku.

AKTUALIZOVÁNO

Bude to o prsa. Francie žije prezidentskými volbami. Rozhodnou nerozhodnutí?

Jen pár procent. Takový je rozdíl mezi kvartetem, který se pere o post prezidenta Francie. Bude to centrista Emanuel Macron, pravicový François Fillon, extrémistická Marine Le Penová, nebo ultralevicový Jean-Luc Mélenchon?

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies