VYBERTE SI REGION

Pěstouni se hledají těžko

VÝCHODNÍ ČECHY - Česko je dlouhodobě na čele žebříčku mezi třiatřiceti evropskými státy ve statistikách srovnávajících procento dětí, jež vyrůstají v ústavech.

19.11.2007 1
SDÍLEJ:

Jsem malý, zdravý a bílý, tak mám šanci!Foto: archiv

Každé šesté dítě z tisíce mladší tří let končí u nás v kojeneckém ústavu.A to i přesto, že mají biologické rodiče. Ti se ovšem o ně odmítají starat.

„Je za tím často alkohol, nebo prostě chuť si užívat a odložit rodičovské povinnosti a starosti na někoho jiného,“ říká Jana Staňková, předsedkyně Klubu přátel dětského domova v Nechanicích.

Na rodičovskou nezodpovědnost pak doplácí stát a kraje. Podle čísel z královéhradeckého krajského úřadu jde z jeho rozpočtu téměř 250 tisíc korun ročně na jedno dítě umístěné v ústavu.

„Sto osmdesát šest tisíc korun platí kraj v průměru na přímé výdaje. To jsou například mzdy personálu ústavů a dalších jednašedesát tisíc pak putuje za dítětem v rámci provozních výdajů, takzvaně na lůžko,“ vysvětluje Václav Jarkovský z Krajského úřadu Královéhradeckého kraje.

Ústav versus rodina

Jak ušetřit? Řešení je, zdá se, jednoduché. Umísťovat děti do pěstounských rodin. Těm stát na jedno dítě z ústavu přispívá kolem osmi tisíc měsíčně. A navíc žije v rodinném prostředí.

„Vyplácená částka je závislá na věku dítěte. Na starší děti získáte víc. My dostáváme měsíčně od šesti do osmi tisíc korun na dítě,“ svěřil se pěstounský otec Petr Jelínek z Chrudimi. Ten vedle svých dvou dětí poskytl domov ještě dalším pěti.

Na dítě umístěné v ústavu tak putuje třikrát více peněz než na dítě, pro které se podaří najít náhradní rodina.

Jenže najít pěstouny pro starší nebo nemocné děti, není jednoduché. Svou roli hraje také barva pleti.

„Problém vidím v tom, že nestátní organizace už nemohou nabízet děti do náhradních rodin. To může pouze stát, a překonat tuhle mašinerii je nesmírně těžké,“ dodal Petr Jelínek.

Výchovné ústavy spolknou miliony

Diagnostický ústav (zařízení s krátkodobým pobytem spojeným s diagnostikováním dítěte)

pro děti školou povinné: 488 720 Kč za rok na dítě

pro mládež: 495 380 Kč za rokna dítě

Výchovný ústav (pobytové zařízení)

pro děti školou povinné: 337 176 Kč za rokna dítě

pro mládež: 349 929 Kč za rokna dítě

Příspěvek na dítě a rok počítaný podle normativu ministerstva školství. Zdroj: Ministerstvo školství ČR

Starší děti nemají šanci. Zájem je o malé a zdravé

PARDUBICE - Dětské domovy pro sirotky. Také. Ovšem ve východních Čechách je procento dětí bez rodičů umístěných do dětských domovů výrazně menší než v ostatních evropských zemích. „Uvádí se, že pouze tři až pět procent dětí v ústavech jsou sirotci,“ uvedl pro Deník David Svoboda z občanského sdružení Amalthea, které se věnuje i hledání pěstounských rodin.

* Kdybyste měl vyjmenovat nejvážnější problémy spojené s hledáním a opatřováním náhradní rodiny, jaké by to byly?
Je jich celá řada. Špatná osvěta, informovanost a finanční stránka věci, ale také neúměrné nároky na dítě ze strany potenciálních rodičů. Většinou chtějí dítě co nejmenší, zdravé a světlé. Právě takových je velmi málo. A naproti tomu jsou ústavy přeplněné dětmi staršími nebo s handicapem, sourozenci a o ně se zajímá mizivé procento rodičů. Jedním z našich hlavních cílů je zvýšení prestiže pěstounské péče.

* Jsou případy, že se vytipovaná rodina s dítětem nesžila a dítě putovalo zpět do ústavu?
Podle mého soukromého odhadu je počet vrácených dětí z pěstounské péče okolo dvou procent. A důvody jsou různé. Nevhodná volba dítěte, na kterou se přijde až po osobní zkušenosti. Svou roli hraje také slabá podpora pěstounských rodin v začátcích.

* Na kolik ročně přijde stát péče o dítě v dětském domově?
Záleží, o jakém typu zařízení se budeme bavit. V dětském domově můžeme hovořit o částce kolem čtvrt milionu korun, což je ve srovnání s náklady na dítě v pěstounské péči mnohem více, protože rodina pěstouna dostává od státu příspěvek pouze třetinový.

* Přispívají rodiče na pobyt dítěte v dětském domově?

Závisí to na tom, zda jsou biologičtí rodiče zbaveni rodičovských práv. Pokud ne, pak jim soud určuje platbu výživného. Částka se liší případ od případu právě podle soudního rozhodnutí a jde do státní kasy.

Dva stateční na sedm dětí

CHRUDIM -Dvě děti jsou akorát, tvrdí mnozí. Řekl si to možná i kazatel Církve bratrské Petr Jelínek. Jenže k těm svým dvěma si pořídil ještě dalších pět do pěstounské péče.

„Když si odmyslíte problémy a strasti s tím spojené, tak jsou děti to jediné, co po nás zbude,“ komentuje s nadhledem svou situaci. V pronajatém rodinném domku získalo zázemí sedm dětí ve věku od devíti do dvaadvaceti let.

„Nejmladšímu dítěti, které jsme si vzali do péče, bylo osm měsíců,“ vzpomíná.

Do pěstounské péče získáte i děti, jejichž biologičtí rodiče nemusí být zbaveni rodičovství.

„Je to pak složité, protože s nimi musíte konzultovat každé vážnější rozhodnutí v životě dítěte, například přestup na jinou školu. Jenže ono to leckdy není možné,“ popisuje s tím, že vyhnout se problémům při výchově svěřených dětí nelze. „Geny neošidíte,“ dodává Petr Jelínek. (sam)

19.11.2007 VSTUP DO DISKUSE 1
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Co bylo cílem razie armády a policie na skládce u Lovosic? Šlo o bifenyly

Lovosice – Na začátku listopadu jsme čtenáře Deníku informovali o zátahu, který probíhal na skládce patřící firmě Ladeo u Lukavce. Na místě zasahovali policisté, pyrotechnici, vojenské síly, ale také Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP), která skládku prověřovala několik dní. Kriminalisté si od Městského úřadu dokonce k prověření vyžádali dokumentaci o skladování odpadu. Nyní má celá situace rozuzlení.

Pošta vypsala tendr na vedoucího inspekce, hlásí se prý i Laube

Praha - Česká pošta vypsala výběrové řízení na funkci vedoucího odboru inspekce. Odbor inspekce má na starosti záležitosti spojené s ochranou České pošty před trestnou činností. Potvrdil to mluvčí podniku Matyáš Vitík. Podle Lidových novin se na místo, které v září opustil Jiří Brázda, přihlásilo pět uchyzečů, mezi nimi i bývalý náměstek policejního prezidenta Zdeněk Laube, uvedl server lidovky.cz.

AKTUALIZOVÁNO

Norský Barnevernet versus český dědeček. Jiří Pavelka podává v Norsku žalobu

Praha - Do boje s norským Barnevernetem se pustil dědeček dvou chlapců, které úřady v roce 2011 odebraly české matce Evě Michalákové a jejímu manželovi Josefovi. Důvodem mělo být údajné zanedbávání, fyzické týrání a sexuální zneužívání. Podle tamní policie a lékařů se podezření Barnevernu nepotvrdilo. Úřady a následně soudy ale považovaly zjištění za natolik vážná, že děti ponechaly u pěstounů. Dnes devítiletý David a jedenáctiletý Denis žijí odděleně, každý v jiné pěstounské rodině.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies