VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Lidé si žádají levné pohřby. Tradice se mění. Kvůli penězům.

Karviná, Ostrava - Lidé často nemají peníze na pohřby s obřadem. Až se od nového roku zruší pohřebné, bude ještě hůř, obávají se majitelé pohřebních služeb.

9.12.2007
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: Deník

Zatímco většina z nás přijde na hřbitov jen o Dušičkách nebo o Vánocích, jsou lidé, kteří tady tráví téměř každý den. Majitelé a zaměstnanci pohřebních služeb. V rodině Dernických v Nové Bělé se věnují pohřebnictví už tři čtvrtě století a rodinná firma přechází doslova z generace na generaci. „Je to práce jako každá jiná,“ tvrdí majitel pohřební služby Charita Vítězslav Dernický.

Firmu založil jeho dědeček, po něm ji převzal otec a za pár let ji zase on předá své dceři. Novobělská pohřební služba nabízí na starosvětsky pojatou poslední cestu i majestátní pohřební vůz tažený párem koní. „Přestože lidé stále více šetří, každý desátý pohřeb je u nás vypravován i s průvodem a hudbou. Na vesnici si na to lidé ještě trpí,“ říká Vítězslav Dernický. Naopak v Ostravě se nikdy na smuteční obřady moc nedrželo. Ostravané často kvůli nedostatku peněz pohřbívají své blízké bez smutečního obřadu. „Bezovky“, jak se jim v profesním žargonu říká, se stávají téměř módou. Během uplynulých pěti let se jejich počet zvýšil o třetinu. A až zastaví stát od nového roku vyplácení pěti tisíc korun pohřebného, bude ještě hůř, obávají se majitelé pohřebních služeb.

Klesající počet klasických smutečních obřadů zaznamenává v posledních letech také největší pohřební služba v Ostravě Concordia. Podle jejího ředitele Josefa Hájka počet bezobřadých pohřbů každoročně vzrůstá. „Ten trend je dlouhodobější. Jednak je to otázka peněz, ale i anonymita velkoměsta, kde se rozloučení dá snáze odbýt. Na vesnicích se to tak neprojevuje, tam mají úctu a se zesnulým se důstojně rozloučí,“ tvrdí Hájek. Zatímco počátkem devadesátých let vznikaly nové a nové pohřební firmy a o praktikách konkurenčního boje, honu na pozůstalé a historkách z „funebrácké latiny“ se hodně napsalo, dnes už je situace poněkud odlišná. Od roku 2002, kdy vstoupil v platnost nový zákon o pohřebnictví, to je koncesovaná živnost, kterou nemůže dělat každý.

„Pohřebnictví zdaleka není tak výnosný obor podnikání, jak si zpočátku mnozí mysleli,“ říká Zdena Černínová, která již tři desítky let vede pohřební služby v Karviné-Ráji. Co se za ta léta v pohřebnictví změnilo? „Osmdesát procent zesnulých se dnes zpopelňuje. Pohřeb do země je už skoro unikát. Je vidět, že lidé mají méně peněz a šetří i na pohřbech,“ tvrdí podnikatelka. V poslední době trápí pohřební služby i další trend. Pozůstalí si nevyzvedávají urny s ostatky svých nejbližších. Ty pak po čase putují do společných hrobů.

„Jde to bohužel tak daleko, že máme každý rok ve skladu spoustu uren, o které jejich rodinní příslušníci nemají zájem. Přibývá však i pohřbů na státní útraty, které pak musí zaplatit město. Manželé po sobě dědí, pobírají důchod, ale pohřeb mu vystavit nemusí. Je to smutné, ale není na to zákon. Přitom to bývá to poslední, co pro toho druhého může udělat,“ říká Zdena Černínová. Zatímco ještě před pár lety bývalo na Karvinsku tak pět případů ročně, nyní jich je i pětkrát více.

9.12.2007 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Útok před britským parlamentem
AKTUALIZUJEME
18 10

Teror před britským parlamentem: Útočník čtyři lidi zabil a 40 zranil

Ilustrační foto.
29

EET a fitness: trenéry čeká existenční dilema, zákazníky fronty

Zrychlí stavby? Politici chtějí vyšachovat ekology i spolky

Kuňkání žab zřejmě ještě více než dnes zanikne v hluku stavebních strojů. Důvod? Výhrady, které ke stavbám vyjadřují ekologové či různé občanské spolky, už brzy úřady nebudou tolik poslouchat. Připravit je o slovo může chystaná novela zákona o posuzování vlivů na životní prostředí (tzv. EIA), která má omezit možnost vyjadřovat se tak jako dosud k chystaným velkým stavbám, jako jsou dálnice nebo továrny.

Katastrofa: Zelenina zdražila!

„Brutální zdražení potravin." „Salátová krize!" „Zákazníci zuří: Zelenina je moc drahá!" „Oběti letošní zimy: okurky, cukety, ledový salát." Češi jsou od počátku roku zásobováni katastrofickými zprávami o tom, jak letos zdražuje zelenina. Jeden by snad začal okopávat zanedbaný záhumenek či navezl na balkon pytle plné hlíny, aby si mohl vypěstovat pár rajčátek a nějakou tu okurku.

Poruchy spánku trápí stále více dětí. Mohou za to i chytré telefony

Ráno nedokážou vstát z postele a ze školy nosí horší známky. Neporadí si s běžným výkladem, který nedoprovází obraz. Ordinace dětských neurologů se stále častěji plní školáky, kteří jsou unavení a neudrží pozornost. Důvod je jednoduchý: české děti trpí poruchami spánku. Ty jim způsobují mobily a tablety.

Spíme málo. Trpíme proto nadváhou a depresemi

Spánek? Na ten jsem dlouho neměla čas, přiznává osmatřicetiletá manažerka Lenka Procházková. Snažila se totiž stihnout úplně všechno – práci si nosila domů, děti dirigovala hlavně přes telefon, k tomu se starala o nemohoucí rodiče. Během pracovního týdne strávila v posteli sotva pět hodin denně. Někdy musely stačit i čtyři hodiny. Dokud nepřišel zvrat.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies