VYBERTE SI REGION

2015: Události, které změnily svět

Nevinné oběti po teroristických útocích v Paříži, v Egyptě, Tunisku, psychicky nemocný pilot nad Alpami, rusko-turecké komplikace v Sýrii, zmražený východ Ukrajiny, euro v ohrožení, Řecko před krachem, zmar evropských špiček při pohledu na uprchlickou vlnu. Hrůza, strach, neštěstí, nemohoucnost, fanatismus, neschopnost nalézt řešení. Svět loni opět nebyl klidným místem a dobrých zpráv se příliš nedostávalo. Mezi ty pozitivní určitě patří návrat dvou unesených Češek z Pákistánu, snímky z Pluta, objev nového prapředka člověka v jižní Africe či překvapivě kvalitní celosvětová klimatická dohoda z Paříže, v níž se lidstvo zavázalo udržet globální oteplování pod dvěma stupni Celsia.

29.12.2015 12
SDÍLEJ:

Miloš Zeman a čínský prezident Si Ťin-pching.Foto: čtk

Krvavé útoky islamistů

Když islamističtí teroristé v lednu v sídle satirického magazínu Charlie Hebdo a jinde v Paříži zabili celkem 17 lidí, otřáslo to celým světem, během roku pak ale následovaly ještě krvavější útoky. Mladík útočící v červnu v tuniském letovisku Súsa na západní turisty zastřelil 39 lidí, v listopadu udeřili teroristé znovu ve francouzské metropoli a v rockovém klubu Bataclan a dalších místech zabili celkem 129 lidí. Koncem října se pak nad Sinajským poloostrovem zřítilo dopravní letadlo plné ruských turistů s 224 lidmi na palubě. Ke všem útokům se přihlásil takzvaný Islámský stát (IS), proti němuž Západ i Rusko podnikají nálety v Sýrii a v Iráku. Hlavním podezřelým je IS i v případě řady dalších masakrů mimo západní země – platí to například pro říjnový útok v turecké Ankaře, který zabil přes sto lidí. Některé státy se v reakci na teroristické činy připojily do bombardování IS, ale vůle k masivnímu vojenskému zásahu proti této organizaci zatím zjevně chybí.

Francie

Uprchlická krize

Evropa se letos musela potýkat se zatím největším množstvím uprchlíků od konce druhé světové války. Podle oficiálních statistik letos o azyl v EU požádalo přes 980 tisíc lidí, celková čísla běženců se ale jen odhadují - ne všechny úřady zaregistrují. Nejčastěji v Evropě hledali ochranu lidé z válkou rozvrácené Sýrie, množství žadatelů o azyl ale přišlo například i z balkánských zemí, které jsou považovány za bezpečné. Postoj k uprchlické krizi rozdělil evropské politiky i veřejnost. Vedle vlny solidarity s běženci se objevil i strach o budoucí podobu Evropy. První zemí, která běžencům postavila do cesty plot, se v červnu stalo Maďarsko, později následovaly i další země. Unijní ministři vnitra přes odpor ČR a dalších tří zemí v září odhlasovali přerozdělení celkem 160 tisíc uprchlíků na základě kvót. Dosud se ale podařilo takto rozdělit jen zhruba 200 lidí a do EU stále míří další běženci. Obavy, že úřady nemají situaci pod kontrolou, vzrostly poté, co se ukázalo, že jeden z pachatelů listopadových útoků v Paříži přicestoval do EU jako uprchlík.

Uprchlíci

Námluvy s čínským drakem

Obrat v české politice vůči Pekingu, který předznamenal už před třemi lety tehdejší premiér Petr Nečas svými slovy o „dalajlamismu" škodícímu českému exportu, byl letos definitivně stvrzen. Čínu postupně navštívili tři nejvyšší ústavní představitelé ČR a vzájemné sbližování se projevilo na mnoha úrovních od zavedení přímé letecké linky mezi Prahou a Pekingem přes čínské nákupy v ČR až po nové díly animovaného Krtečka v čínské režii. Jen problematika lidských práv nebo čínského agresivního pronikání do Jihočínského moře se kamsi vytratila. Řada západních států přestala podobné otázky řešit už dávno.

Objevený prapředek i daleký vesmír

Hranice lidského poznání se opět posunuly o něco dál. Z množství vědeckých úspěchů vzbudil široký ohlas například průlet americké sondy New Horizons kolem Pluta. Můžeme se přitom těšit na fotografie z ještě vzdálenějšího vesmíru. Za čtyři roky by měla sonda na své bezprecedentní cestě dosáhnout okraje sluneční soustavy. Velký rozruch vyvolal i v září oznámený objev Homo Naledi, dosud neznámého prapředka dnešních lidí v jižní Africe. O stáří i historickém zařazení objevených pozůstatků se ale vědci stále přou.

NASA

Opatrné sbližování rivalů

Komunistická Kuba a Spojené státy v červenci navázaly po 54 letech diplomatické vztahy a obrousily hrany vzájemných sporů. Šéf Bílého domu Barack Obama přitom musel čelit kritice republikánské opozice, že ústupky nabídly hlavně USA. Prezidenti Číny a Tchaj-wanu se v listopadu sešli poprvé od roku 1949, i v ostrovní republice je ale proti dalšímu sbližování s Pekingem silná opozice.

Obama

Spletitější konflikt v Sýrii

Komplikovaná válka v Sýrii se letos rozrostla o nové bojující státy. V září s nálety na pozice teroristické organizace Islámský stát (IS) začala Francie, o měsíc později se přidalo Rusko, jež ale na rozdíl od Západu podporuje dosavadní syrský režim. Obě země pak čelily odvetným teroristickým útokům IS, k náletům na islamisty se pak přidala Británie a vojenské kapacity nabídlo i Německo. Obavy, že protichůdné zájmy zainteresovaných zemí mohou přerůst v širší konflikt mimo Sýrii, vyvolalo v listopadu sestřelení ruského letounu tureckou armádou na turecko-syrském pomezí. Dříve poměrně vřelé vztahy mezi oběma zeměmi spadly na bod mrazu.

Syrie

Řecký veletoč

Obyvatelé Řecka letos zažili rok plný dramatických zvratů. V lednových volbách se dostala k moci radikálně levicová strana SYRIZA se slibem, že se postaví mezinárodním věřitelům a ukončí období škrtů. Podmínky další pomoci odmítli Řekové v referendu, které premiér Tsipras vyhlásil a Řecko se 1. července stalo vůbec první vyspělou ekonomikou, která se opozdila se splátkami Mezinárodnímu měnovému fondu. Pod tlakem hrozícího vyloučení z eurozóny a stupňujících se problémů řeckých bank přistoupil Tsipras nakonec na ještě tvrdší reformy. Přesto v září znovu vyhrál předčasné volby a zůstal premiérem.

Řecko

Návrat Češek, zmizení Čechů

Dvě Češky Hana Humpálová a Antonie Chrástecká unesené v březnu 2013 v Pákistánu byly téměř přesně po dvou letech propuštěny na svobodu a vrátily se do Čech. V červenci naopak za záhadných okolností zmizela v Libanonu pětice Čechů. Spekuluje se o snaze vyměnit skupinu za v Česku vězněného Alího Fajáda, jehož případem se zmizelá pětice zabývala.

Dva stupně od katastrofy?

Světovým mocnostem se v prosinci podařilo v Paříži dojednat dohodu, která má za cíl udržet globální oteplování pod hranicí dvou stupňů Celsia, jejíž překročení by podle klimatologů mělo tragické následky. Průlomem je, že k dohodě omezující používání fosilních paliv se tentokrát připojily USA, Čína, Indie a další největší znečišťovatelé. Dodržování dohody, která by měla začít platit od roku 2020, je ale prakticky nevynutitelné.

Paříž

Tragédie v Alpách

První spekulace poté, co se v březnu ve francouzských Alpách zřítilo dopravní letadlo, mluvily o terorismu nebo technické závadě. Nakonec se ale ukázalo, že smrt 150 lidí na palubě způsobil pilot s psychickými problémy.

German Wings

Zemřeli

27. ledna - V centru Moskvy byl zastřelen bývalý ruský vicepremiér a vyhlášený kritik Kremlu Boris Němcov (55). Jeho smrt je stále nevysvětlená, ruští vyšetřovatelé ale tvrdí, že nebyla politicky motivována.
1. července - Ve věku 106 let zemřel sir Nicholas Winton, který před vypuknutím druhé světové války zachránil 669 československých dětí před jistou smrtí v nacistických koncentračních táborech.
10. listopadu - Populární německý politik Helmut Schmidt zemřel navzdory silné kuřácké vášni v požehnaném věku 96 let. Jako kancléř stál v čele spolkové vlády v letech 1974 až 1982.

Autor: Redakce

29.12.2015 VSTUP DO DISKUSE 12
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Nový šéf hradního protokolu: Návštěvu Bílého domu už začínáme chystat

ROZHOVOR – Miroslav Sklenář nahradí ve funkci vrchního protokoláře Jindřicha Forejta. Deníku při té příležitosti poskytl rozhovor. Hovoří v něm o svém vztahu k prezidentu Miloši Zemanovi i o plánované návštěvě USA. Rezignace Forejta ho prý nepřekvapila.  

Zmlátil dvě ženy. Zdržely jej prý ve frontě u pokladny

Pardubice - Z výtržnictví obvinila pardubická policie 47letého muže, který měl zmlátit dvě ženy. Jednu vážně zranil.

Bugatti už prodalo 220 nových Chironů. Kupci na auto mohou čekat i tři roky

Od představení modelu Chiron v březnu letošního roku už automobilka Bugatti našla kupce pro 220 exemplářů tohoto nástupce legendárního Veyronu. Z auta se však zatím raduje jediný zákazník, všichni ostatní ještě musejí čekat.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies