VYBERTE SI REGION

45 procent Romů z ghett nedůvěřuje policii, má prý předsudky

Praha – Zhruba 45 procent Romů z takzvaných vyloučených lokalit nedůvěřuje policii. Dvě třetiny dotázaných si myslí, že policisté mají vůči Romům předsudky. Ukázal to výzkum mezi zhruba 4450 Romy z lokalit z celé země, který pro policii vypracovala agentura Augur Consulting. Ke zlepšení situace v ghettech i lepšímu soužití s okolím mají přispět policejní specialisté pro práci s romskou menšinou. Ve čtyřech krajích jich působí celkem 40. Projekt dnes na tiskové konferenci představili zástupci policie.

5.4.2016 15
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: Deník/Traxler Zdeněk

Takzvaných vyloučených lokalit v Česku přibývá. Zatímco v roce 2006 podle odborné analýzy bylo těchto chudinských míst kolem tří stovek a žilo v nich asi 80.000 lidí, předloni už jich existovalo 606 a měly až 115.000 obyvatel. Převážně to byli Romové. Dospělí bývají většinou bez práce, děti často končívají ve „zvláštních" školách.

Podle autorů mají Romové z ghett v policii nižší důvěru než ostatní obyvatelé Česka. Z nich věří policii asi tři pětiny. Policistům nedůvěřovalo ale 45 procent Romů z ghett. „Policii důvěřovalo 42,3 procenta Romů. To není zanedbatelná důvěra. Pro policii bylo v minulosti velmi těžké se v lokalitách dostat k informacím a získat důvěru lidí. Dnes si bezmála 60 procent Romů přeje, aby policisté chodili do jejich lokalit a komunikovali s nimi," uvedl ředitel služby pořádkové policie policejního prezidia Martin Hrinko.

Policii důvěřuje téměř polovina romských žen a 37 procent mužů z ghett. Víc jí věří lidé nad 65 let a obyvatelé z lokalit v Moravskoslezském či Pardubickém kraji a Praze, méně naopak mladí a Romové ze Zlínského, Libereckého, Jihočeského či Ústeckého kraje. Pokud policisté v minulosti dotázaným s něčím pomohli, je důvěra vyšší. Pokud s nimi řešili přestupky či jiné potíže, věří jim obyvatelé ghett méně.

Přesudky

Podle 67 procent respondentů ani policie Romům nevěří. Opak si myslí 12 procent lidí. Pětina nedokázala odpovědět. Celkem 57 procent Romů míní, že se k nim policie chová hůř než k ostatním obyvatelům. Čtvrtina s tím nesouhlasí. Dvě třetiny dotázaných prohlásily, že policisté mají vůči Romům předsudky. Nejčastěji jsou o tom přesvědčeni lidé z velkoměstských lokalit, jsou jich téměř tři čtvrtiny. Ve venkovských lokalitách má tento názor 58 procent romských obyvatel. Předsudky u policie nepozoruje 14 procent Romů.

„Policisté jen odrážejí situaci ve společnosti. Je důležité, aby každý policista chápal, že má přispívat k ochraně lidských práv a prosazovat nediskriminační přístup," uvedla Mirjam Karolyová z Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě.

Ke zlepšení situace v ghettech, úbytku kriminality i lepšímu soužití s okolím mají přispět policejní specialisté pro práci s menšinou. Celkem jich v ČR působí 40 – pět žen a 35 mužů, mezi nimi čtyři Romové. Po desítce specialistů má Karlovarský, Olomoucký, Moravskoslezský a Ústecký kraj. Podle manažera projektu Václava Vlčka ze služby pořádkové policie by do roka mělo přibýt dalších 20 těchto policistů, a to ve dvou krajích. V regionech by specialisté měli zůstat nejméně příštích pět let.

Pilotní projekt začal na podzim 2014 a nyní končí. Stál 16,5 milionu korun, čtyři pětiny sumy poskytly norské fondy, zbytek policejní rozpočet. Školením prošlo i 14 styčných důstojníků pro menšiny z každého kraje a deset vysokých policejních manažerů.

Autor: ČTK

5.4.2016 VSTUP DO DISKUSE 15
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Na soudní jednání ohledně sporu o nošení šátku dorazili i odpůrci islámu.
17 19

Vykázání veřejnosti i zpěv hymny: v Praze pokračuje soud proti hidžábu

Tesla Model S.
8

Majitel Tesly uvízl v poušti. Auto nestartovalo kvůli ztrátě mobilního signálu

AKTUALIZOVÁNO

Itálii postihla série silných zemětřesení

Řím /FOTOGALERIE/- Střední Itálii dnes postihla série zemětřesení o síle vyšší než pět stupňů. Informovalo o tom seizmologické středisko EMSC a italská média. Otřesy pocítili obyvatelé regionů Abruzzi, Marche a Lazio, které zasáhla série silných zemětřesení už loni. Podle italského premiéra Paola Gentiloniho si zemětřesení zřejmě nevyžádala žádné oběti. První menší škody hlásí například město Amatrice, které ničivé zemětřesení o síle 6,2 stupně postihlo loni v srpnu. Zjišťování následků otřesů komplikuje sníh a mráz.

Poláci o olympiádě v Krkonoších: Velká šance, jakkoli se to může zdát bláznivé

Vášnivé diskuse rozpoutalo prohlášení polských měst Karpacz a Szklarska Poreba uspořádat zimní olympijské hry 2030 v Krkonoších, společně s českými středisky.

Miliardy za bahno. Opravdu lidem pomáhá?

Ani pití, ani lék. Do jaké škatulky patří lázeňské prameny, doposud nikdo v Česku nerozlouskl. Neví se ani, jestli a jak fungují. Pojišťovny přitom posílají na léčbu minerální vodou a rašelinou miliardy. Což se jim nelíbí. „Nejradši bychom výdaje na lázeňství škrtli," přiznal šéf Svazu zdravotních pojišťoven Ladislav Friedrich. To by se ale mohlo brzy změnit.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies