Deník
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

70 let od hromadné vraždy: Čechoslováci šli na smrt a zpívali hymnu

Praha – Byla to největší hromadná vražda československých občanů za druhé světové války a ve známé historii vůbec. Před 70 lety, v noci 
z osmého na devátého března 1944, zplynovali nacisté ve vyhlazovacím táboře v Osvětimi-Březince 3792 židovských mužů, žen a dětí z tzv. terezínského rodinného tábora. Před tím prožili v táboře půl roku 
v o něco mírnějších podmínkách, které se od ostatních částí „továrny na smrt" odlišovaly. Proč s nimi nacisté zacházeli jinak než s ostatními, není dodnes jasné.

8.3.2014 43
SDÍLEJ:

Ilustrační foto.Foto: DENÍK/Hana Tonarová

Dva transporty převážně 
s československými, ale i německými či rakouskými a několika holandskými Židy vyjely do Osvětimi-Březinky na území okupovaného Polska 
v září 1943. Cestu ve vagonech pro dobytek za hrůzných nejen hygienických podmínek absolvovalo 5007 vězňů z Terezína.

Příjezdová selekce

Jejich příjezd do Osvětimi-Březinky se ale lišil od příjezdů ostatních vězňů. Terezínští neprošli klasickou příjezdovou selekcí, kdy byli někteří rovnou posíláni do plynu, 
a personál jim ani nevyholil hlavu jako ostatním vězňům. Lidi z Terezína dozorci nerozdělovali do různých sekcí tábora, ale drželi je pohromadě právě v tzv. rodinném táboře, který byl součástí Březinky.

Lidé tu přežívali na zabláceném pruhu obklopeném plotem nabitým elektřinou. 
I přes prvotní rozdílné zacházení i zde trpěli hladem, zimou, vyčerpáním, nemocemi a špatnými hygienickými podmínkami jako ostatní vězni. Úmrtnost zde nebyla o nic menší než jinde v Osvětimi.

Vzorový tábor

Děti směly přes den pobývat v tzv. dětském bloku, kde se učily nebo třeba nacvičovaly divadlo. „Náš vedoucí zde prosadil blok pro děti, aby nebyly společně se starými, nemocnými a umírajícími lidmi. Lidé z našeho transportu nebyli oholení. My, co se o děti staraly, jsme jako jediné vězeňkyně směly mít vlasy. Ani po letech si nedovedu vysvětlit, proč zrovna my jsme byly vzorovým táborem. Občas k nám Němci přišli na kontrolu. Líbilo se jim u nás, měli děti údajně rádi, ale přesto je pak nechali všechny zabít," vzpomínala před lety pro regionální Deník Louise Hermannová, která pobyt v Osvětimi-Březince přežila. Zemřela loni ve věku 87 let.

V prosinci 1943 a v květnu 1944 pak v několika velkých transportech z Terezína přijelo dalších 12 500 vězňů, kteří byli umístěni v rodinném táboře. Bohužel i mnohé z nich čekal pozdější osud prvních obyvatel tábora.

O tom, jaký mělo zřízení terezínského rodinného tábora smysl, neexistuje jasný důkaz. Jedna z teorií se přiklání k názoru, že se tak nacisté snažili uklidnit znervóznělé Židy z Terezína korespondenčními lístky, které vězňové z Březinky směli po určité době posílat. K dalším možným důvodům expedice terezínských Židů do Osvětimi mohla patřit snaha předejít možnému budoucímu povstání v ghettu, čehož se nacisté po zkušenostech z jiných míst obávali. Jiné názory uvádějí, že terezínský rodinný tábor měl posloužit nacistické propagandě jako zástěrka skutečné podoby holocaustu.

Rozsudek smrti

Ať už byly záměry nacistů 
s rodinným táborem jakékoliv, na osudu jeho prvních obyvatel z Československa to nic nezměnilo. Už od příjezdu měli v osobních kartách napsán rozsudek smrti – popravu po době šesti měsíců. Tak se také stalo. Přesně po půl roce bylo 3972 mužů, žen a dětí – přeživší z původních pěti tisíc – pod falešnou záminkou převozu do jiného tábora dopraveni v náklaďácích k plynovým komorám. Svědci vypověděli, že když lidem došlo, že jdou na smrt, začali jako projev vzdoru zpívat Internacionálu, Hatikvu (židovskou hymnu, která se později stala hymnou Izraele) 
a československou hymnu.

Ze 17 500 vězňů rodinného tábora se dočkalo konce války pouhých 1294. 

Kitty Schwarzová. 
Jedna z 3792V den výročí největší masové vraždy Čechoslováků ve známé historii proběhne v Česku a Izraeli happening Pamatuj!, který tragickou událost připomíná. Na náměstích českých obcí dnes zazní i česká a izraelská hymna a také píseň Shema Yisrael – vyznání víry. K happeningu se připojí i ve středomoravské obci Boskovice, odkud pocházela jedna z obětí březnového masakru. Na příběh její rodiny, do kterého krutě zasáhl holocaust, pro regionální Deník zavzpomínal historik Jaroslav Bránský, který se osudy Židů z okolí Boskovic zabývá v několika knihách.

„Byla to Kitty Schwarzová narozená v roce 1920 v Boskovicích. V roce 1942 byla odeslána transportem do Brna s dalšími členy své rodiny – matkou, otcem a mladší sestrou Lizzy, ta se narodila v roce 1927 a dobře jsem ji znal. V roce 1942 přijeli do Terezína, kde matka v červnu zemřela. Kitty byla odtržena od otce a sestry v onom transportu, který odjel z Terezína 6. září 1943 do rodinného tábora v Birkenau, kde zahynula. Ale v Terezíně se to nedozvěděli. Lizzy šla prvního října do Osvětimi, kde nějakým záhadným způsobem přežila, a vrátila se v květnu 1945 do Boskovic. Její tatínek ale v Osvětimi zahynul v roce 1945. Lizzy se pak odstěhovala do Anglie a dlouhou dobu si dopisovala s kamarádkou z Boskovic. Myslím, že to, že její sestra zahynula, se dozvěděla až po pětačtyřicátém roce. Dala na hřbitově zřídit hrob s pamětní deskou, ale těla tam nejsou," uvedl Jaroslav Bránský.

Autor: Jan Horký

8.3.2014 VSTUP DO DISKUSE 43
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Jiří Herman je ředitelem brněnského gymnázia na třídě Kapitána Jaroše už dvacet let.

Ředitel brněnského gymnázia: Nejlepší učitelé končí v počítačových firmách

Martin Kratochvíl.

Týdenní zkrat: Jak si správně vybrat záchod

VÍME PRVNÍ / AKTUALIZOVÁNO

Střelba ve vlaku do Adamova: Spolucestující zabil známého, trať hodiny stála

/FOTOGALERIE/ Kolaps cestujícího a zastavení vlaku. Houfy policistů, výslechy svědků. Tak vypadala jízda pátečního vlaku z Brna do Adamova, který se na cestu vydal po desáté večerní. Jeho jízda skončila v Bílovicích nad Svitavou nedaleko za Brnem. Kolabující cestující byl totiž zastřelen.

VIDEO: Za 45 minut 260 gramů másla

Jak na vlastní máslo? To jsme si vyzkoušeli v redakci Deníku.

Španělská vláda opět zasahuje. Převzala kontrolu nad katalánskou policií

Španělské úřady se rozhodly zasáhnout i do vedení nad katalánskou policií. Jednají tak ve snaze překazit referendum o nezávislosti, který vláda považuje za nelegální. V době očekávaného konání bude tedy muset katalánská policie poslouchat příkazy z Madridu. V sobotu o tom rozhodlo ministerstvo vnitra.

Němci rozhodují o složení nového parlamentu. Obhájí post kancléřka Merkelová?

Úderem osmé hodiny se otevřelo více než 73 tisíc volebních místností. Němci mají deset hodin na to, aby do volebních uren odevzdali svůj hlas a rozhodli tak o budoucím složení Spolkového sněmu.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení