VYBERTE SI REGION

70 let od hromadné vraždy: Čechoslováci šli na smrt a zpívali hymnu

Praha – Byla to největší hromadná vražda československých občanů za druhé světové války a ve známé historii vůbec. Před 70 lety, v noci 
z osmého na devátého března 1944, zplynovali nacisté ve vyhlazovacím táboře v Osvětimi-Březince 3792 židovských mužů, žen a dětí z tzv. terezínského rodinného tábora. Před tím prožili v táboře půl roku 
v o něco mírnějších podmínkách, které se od ostatních částí „továrny na smrt" odlišovaly. Proč s nimi nacisté zacházeli jinak než s ostatními, není dodnes jasné.

8.3.2014 43
SDÍLEJ:

Ilustrační foto.Foto: DENÍK/Hana Tonarová

Dva transporty převážně 
s československými, ale i německými či rakouskými a několika holandskými Židy vyjely do Osvětimi-Březinky na území okupovaného Polska 
v září 1943. Cestu ve vagonech pro dobytek za hrůzných nejen hygienických podmínek absolvovalo 5007 vězňů z Terezína.

Příjezdová selekce

Jejich příjezd do Osvětimi-Březinky se ale lišil od příjezdů ostatních vězňů. Terezínští neprošli klasickou příjezdovou selekcí, kdy byli někteří rovnou posíláni do plynu, 
a personál jim ani nevyholil hlavu jako ostatním vězňům. Lidi z Terezína dozorci nerozdělovali do různých sekcí tábora, ale drželi je pohromadě právě v tzv. rodinném táboře, který byl součástí Březinky.

Lidé tu přežívali na zabláceném pruhu obklopeném plotem nabitým elektřinou. 
I přes prvotní rozdílné zacházení i zde trpěli hladem, zimou, vyčerpáním, nemocemi a špatnými hygienickými podmínkami jako ostatní vězni. Úmrtnost zde nebyla o nic menší než jinde v Osvětimi.

Vzorový tábor

Děti směly přes den pobývat v tzv. dětském bloku, kde se učily nebo třeba nacvičovaly divadlo. „Náš vedoucí zde prosadil blok pro děti, aby nebyly společně se starými, nemocnými a umírajícími lidmi. Lidé z našeho transportu nebyli oholení. My, co se o děti staraly, jsme jako jediné vězeňkyně směly mít vlasy. Ani po letech si nedovedu vysvětlit, proč zrovna my jsme byly vzorovým táborem. Občas k nám Němci přišli na kontrolu. Líbilo se jim u nás, měli děti údajně rádi, ale přesto je pak nechali všechny zabít," vzpomínala před lety pro regionální Deník Louise Hermannová, která pobyt v Osvětimi-Březince přežila. Zemřela loni ve věku 87 let.

V prosinci 1943 a v květnu 1944 pak v několika velkých transportech z Terezína přijelo dalších 12 500 vězňů, kteří byli umístěni v rodinném táboře. Bohužel i mnohé z nich čekal pozdější osud prvních obyvatel tábora.

O tom, jaký mělo zřízení terezínského rodinného tábora smysl, neexistuje jasný důkaz. Jedna z teorií se přiklání k názoru, že se tak nacisté snažili uklidnit znervóznělé Židy z Terezína korespondenčními lístky, které vězňové z Březinky směli po určité době posílat. K dalším možným důvodům expedice terezínských Židů do Osvětimi mohla patřit snaha předejít možnému budoucímu povstání v ghettu, čehož se nacisté po zkušenostech z jiných míst obávali. Jiné názory uvádějí, že terezínský rodinný tábor měl posloužit nacistické propagandě jako zástěrka skutečné podoby holocaustu.

Rozsudek smrti

Ať už byly záměry nacistů 
s rodinným táborem jakékoliv, na osudu jeho prvních obyvatel z Československa to nic nezměnilo. Už od příjezdu měli v osobních kartách napsán rozsudek smrti – popravu po době šesti měsíců. Tak se také stalo. Přesně po půl roce bylo 3972 mužů, žen a dětí – přeživší z původních pěti tisíc – pod falešnou záminkou převozu do jiného tábora dopraveni v náklaďácích k plynovým komorám. Svědci vypověděli, že když lidem došlo, že jdou na smrt, začali jako projev vzdoru zpívat Internacionálu, Hatikvu (židovskou hymnu, která se později stala hymnou Izraele) 
a československou hymnu.

Ze 17 500 vězňů rodinného tábora se dočkalo konce války pouhých 1294. 

Kitty Schwarzová. 
Jedna z 3792V den výročí největší masové vraždy Čechoslováků ve známé historii proběhne v Česku a Izraeli happening Pamatuj!, který tragickou událost připomíná. Na náměstích českých obcí dnes zazní i česká a izraelská hymna a také píseň Shema Yisrael – vyznání víry. K happeningu se připojí i ve středomoravské obci Boskovice, odkud pocházela jedna z obětí březnového masakru. Na příběh její rodiny, do kterého krutě zasáhl holocaust, pro regionální Deník zavzpomínal historik Jaroslav Bránský, který se osudy Židů z okolí Boskovic zabývá v několika knihách.

„Byla to Kitty Schwarzová narozená v roce 1920 v Boskovicích. V roce 1942 byla odeslána transportem do Brna s dalšími členy své rodiny – matkou, otcem a mladší sestrou Lizzy, ta se narodila v roce 1927 a dobře jsem ji znal. V roce 1942 přijeli do Terezína, kde matka v červnu zemřela. Kitty byla odtržena od otce a sestry v onom transportu, který odjel z Terezína 6. září 1943 do rodinného tábora v Birkenau, kde zahynula. Ale v Terezíně se to nedozvěděli. Lizzy šla prvního října do Osvětimi, kde nějakým záhadným způsobem přežila, a vrátila se v květnu 1945 do Boskovic. Její tatínek ale v Osvětimi zahynul v roce 1945. Lizzy se pak odstěhovala do Anglie a dlouhou dobu si dopisovala s kamarádkou z Boskovic. Myslím, že to, že její sestra zahynula, se dozvěděla až po pětačtyřicátém roce. Dala na hřbitově zřídit hrob s pamětní deskou, ale těla tam nejsou," uvedl Jaroslav Bránský.

Autor: Jan Horký

8.3.2014 VSTUP DO DISKUSE 43
SDÍLEJ:

Chybí brigádníci. Firmy nabízejí rekordní odměny

Praha - Předvánoční nákupní horečka se dostává do finální fáze a e-shopy, obchodní řetězce a další obchody čím dál hůře shánějí brigádníky. Ti si letos kvůli situaci na pracovním trhu přijdou na rekordní odměny, vyplývá z ankety mezi personálními agenturami. V Praze brigádníci inkasují až 160 korun za hodinu.

CNN: Pražské vánoční trhy jsou mezi desítkou nejlepších na světě

Praha - Mezi desítku nejlepších vánočních trhů na světě zařadila americká televizní stanice CNN tržiště na Staroměstském a Václavském náměstí v Praze. Reportér zaměřený na cestování ocenil každodenní otevírací dobu stánků i blízkost obou hlavních tržišť, stejně jako kvalitu zdejších klobás a piva.

Na Kladensku se zřítilo auto ze třicetimetrového srázu

Kladensko - Kuriozní dopravní nehoda se stala v pondělí po poledni v lesním porostu mezi obcemi Svárov a Podkozí. Auto zde vyjelo ze silnice a mezi stromy se řítilo dlouhým srázem dolů na spodní vozovku pod serpentinou. Vozidlo skončilo pod kopcem na spodní vozovce převrácené na střechu. Starší řidič utrpěl zranění a byl převezen do pražské nemocnice. 

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies