VYBERTE SI REGION

Objevili jsme Achillovu patu sinic, tvrdí expert

Brno - Desítky tun vápna už letadla roznesla po březích Brněnské přehrady a sinice stále bují. „Přírodní zákony nelze ošidit,“ říká expert na sinice Blahoslav Maršálek. Když stavíte dům, taky se nemůžete nastěhovat den poté, co vykopete základy.

24.6.2008
SDÍLEJ:

Letadla rozprašují vápenec nad brněnskou přehradou.Foto: DENÍK/Drahomír Stulír

Když se na jaře vápnilo, mluvilo se o tom, že vápno má pomoci zničit sinicím potravu a tím je ničit. Vy teď říkáte, že na jejich rozšíření nemá vápnění vliv. Jak to tedy je?

S potravou je to sice pravda, ale to je jen nepřímý efekt. Nikdy jsme neslibovali, že vápno hned zabrání růstu sinic. Vápnění má připravit přehradu na vypuštění a na další kroky. Pokud chceme dosáhnout trvalých výsledků, musíme na to jít pomalu a podporovat přirozené přírodní procesy.

Jak tedy vápnění Brněnské přehradě pomůže?

Pracoval jsem na projektu hledání Achillovy paty sinic. Sinice je nejlepší likvidovat, když přezimují. Čekají v sedimentech na vhodné podmínky, a to je nejlepší doba, kdy udeřit. To je období v říjnu a listopadu a pak na jaře. Proto jsme v těchto měsících prováděli vápnění, které sinice zmineralizuje. Ale není to ze dne na den.

A co tuny fosforu, které přitékají do přehrady? Jak se bojuje s ním?

Vápnění je zároveň jednou z možností, která dokáže fosfor uzamknout tak, aby nebyl dostupný sinicím.

Je vápnění ekonomicky výhodné?

Je extrémně levné. Za tak málo peněz tolik muziky se jen tak nevidí. Je to však přípravný proces, běh na dlouhou trať. Leitmotivem celé akce je podpora přírodních procesů. Když nechceme použít brutální chemii, musíme si na výsledky počkat.

Nemůže vápnění nějak ohrozit okolní přírodu?

Nemělo by. Letadla, která vápník nad přehradou roznášela, řídili akrobatičtí letci. Byl jsem u toho a byla to úplná aeroshow. Dali si záležet, aby vápno dopadlo jen tam, kam patří. Měli to přesně spočítané, a když foukal vítr, tak se nelétalo. Vápnění však teprve vyhodnocujeme, v září budeme mít výsledky.

Je pravda, že příští rok bude přehrada vypuštěná?

Ne vypuštěná, ale upuštěná. Koncem září začneme upouštět. Spustí se na dvě stě dvacet metrů nad mořem. Vodní plocha je obvykle dvě stě padesát hektarů, pak bude pětaosmdesát. Voda zůstane v horní části, kde je staré koryto řeky. Pak u hráze, tam bude hloubka asi šest metrů. Zase napouštět se bude nejdřív v roce 2010.

Jakou léčbu tedy v té době budete přehradě ordinovat?

Hlavně budeme provzdušňovat bahno. Když v sedimentech není kyslík, sinice si chrochtají blahem. Taky musíme srážet fosfor na přítoku. Už teď funguje nebo se staví sedmnáct čističek vody.

A budete ještě znovu vápnit?

To se uvidí až po výsledcích v září, jestli to bude ještě potřeba. Mimoto však máme ještě doplňkové metody, jako je ošetřování vody různými přípravky, které se nasypou přímo z lodi. Dále máme takový kombajn na sinice, který je sbírá přímo z hladiny.

Budete nasazovat dravé ryby?

Asi ano. Rybí populaci je třeba změnit. Kapři, candáti a cejni rozrývají dno a podporují tak sinice.

Kdy bude přehrada čistá?

Ekologická setrvačnost je neúprosná. Osm deset let trvalo, než se sinice rozvinuly. Stejně dlouho to bude trvat, než ze sinic uděláme to, po čem toužíme. Když se podaří srážet fosfor na přítoku, tak to může ještě trvat šest, osm let. A to je optimistická varianta.

Autor: Barbora Fialová

24.6.2008 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto.
AKTUALIZOVÁNO

Pád vrtulníku pár kilometrů od zavaleného hotelu si vyžádal šest mrtvých

Petra Kvitová
5

Případ tenistky Kvitové: šlo o vydírání

Mount Everest se zřejmě zmenšil, může za to mohutné zemětřesení

Indie vyšle vědecký tým do Nepálu, aby přeměřil nejvyšší horu světa Mount Everest. Důvodem jsou šířící se zprávy, že kvůli mohutnému zemětřesení z roku 2015 tento horský velikán ztratil až několik centimetrů své výšky. Informovala o tom dnes agentura AFP.

Iráčtí uprchlíci, kteří žijí v Českém Těšíně, našli práci

Český Těšín - Pro všechny dospělé irácké křesťanské uprchlíky, kteří loni přijeli do Moravskoslezského kraje a nakonec se usídlili v Českém Těšíně na Karvinsku, se podařilo najít práci. V kraji z původních čtyř rodin nakonec zůstaly tři, celkem 13 lidí, řekla dnes novinářům Zuzana Filipková ze Slezské diakonie, která křesťanským uprchlíkům pomáhá s integrací.

Proč republika nekončí u Ostravy? Před 98 lety Češi uspěli v bitvě o Těšínsko

Sotva oschla krev první světové války, už se prolévala nová. Česko-polským Těšínskem se během sedmi dnů přehnal konflikt, díky němuž dnes v Bohumíně, Karviné nebo Třinci mluvíme česky.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies