VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Zakladatel ADRA: Nasazovali jsme život na každé misi

Praha /FOTOGALERIE, ROZHOVOR/ – Dvacet let v úterý uplynulo od chvíle, kdy Rudolf Reitz a několik dalších lidí z Církve adventistů založili českou pobočku ADRA – organizace, která dnes po celém světě bojuje s chudobou a pomáhá při živelních pohromách.

29.5.2012 4
SDÍLEJ:
Fotogalerie
6 fotografií

Zakladatel ADRA Rudolf Reitz.Foto: DENÍK/Martin Divíšek

 „Na každou misi do Sarajeva jsem tenkrát vyjížděl s tím, že už se nemusím vrátit," vzpomíná Rudolf Reitz.

Stál jste u zrodu české pobočky ADRA. Jak k němu došlo?
Od roku 1989 jsme se zabývali pomocí do Rumunska a Albánie. Jako křesťan jsem cítil, že je třeba podat ruku. 
V roce 1992 přišla z ciziny nabídka, abychom se v Československu pokusili založit pobočku nadace ADRA. A tak jsem 29. května převzal zakládací listinu.

Vzpomínáte na svou první zahraniční misi?
Poprvé za ADRA to bylo koncem roku 1992. To se již rozhořel konflikt v Jugoslávii. Na území Chorvatska bylo mnoho uprchlíků a my jsme jim vozili pomoc. Tato mise ale byla relativně nebolavá, okolo Záhřebu se nebojovalo. Cestu do válečných podmínek jsme podnikli až o rok později do Sarajeva. Jeli jsme přes srbské území, kde na nás stříleli Bosňáci. A když jsme pak byli na bosenském území, zase po nás pálili Srbové.

S jakou pomocí jste tam jeli?
Hlavně jídlo a také balíky od uprchlíků pobývajících v Česku. Lidé tehdy pro záchranu života zryli trávu mezi paneláky a doufali, že z ciziny dostanou semínka zeleniny. Neměli, za co si jídlo koupit. Kilo cukru, másla nebo oleje stálo 80 německých marek.

Máte nějaký zážitek, který vás životně poznamenal?
Jezdili jsme do Sarajeva přes horu Igman. Při jedné cestě nám vojáci oznámili, že musíme na autech vymontovat pojistky, aby nesvítila světla. Nepodařilo se mi odpojit všechna, takže jsem některá zabalil do ručníku. 
V konvoji padesáti aut jsem byl poslední. Přede mnou jel náklaďák, který vezl na korbě březové dřevo. Byla tma a nebylo vidět, jak je daleko přede mnou. Řidič zastavil a řekl mi: Nejezdi tak blízko, mám pod tím dřevem granáty. Když do mě střelí, vybouchne to a všichni kolem budou zničeni.
Jeli jsme dál po úzké kamenité cestě, když mi spadl hadr ze světélka na palubní desce. Hledal jsem ho na zemi, vtom ale začal do úseku před námi létat jeden srbský granát za druhým. Na cestě se nešlo obrátit, šlo to jen vpřed. V té chvíli jsem se rozloučil se životem a zamířil z kopce. Když jsem sbíral hadr, nechtěně jsem zapnul pravý blinkr. V té chvíli ustala střelba.
Nakonec jsem dojel k bosenské kontrole, kde zjišťovali, koho zastřelili a kolik aut se převrátilo z kopce. Po měsících jsem si uvědomil, že když jsme tudy jeli úplně poprvé, Srbové nám řekli, ať si necháme zapnutý pravý blinkr. Kolegové tak budou vědět, že jde o spřízněné duše. A tak jsem sobě a dalším lidem náhodou zachránil život.

Kolikrát jste tuto cestu do Sarajeva absolvoval?
Zhruba stokrát.

Navštívil jste i řadu dalších zemí. Kde jste se setkal s nejhoršími podmínkami pro život?
Nejhorší je válka. To nevíte, kdy na vás kdo odkud vystřelí. Když máte živelní katastrofu, dá se někam utéct či schovat. Ale ve válce je to zášť a nepřátelství lidí, kteří spolu den předtím seděli na kávě. Když po vás pak někdo ve vesnici střílí, jakmile vystrčíte hlavu, to se mi zdá nejhorší.

Již osm let v ADRA nejste. Čím se zabýváte nyní?
Pracuji ve sdružení Maranatha. Dopravujeme například pomoc na Ukrajinu.Tam lidé neumírají hlady, protože mají za humny slepice a pěstují jahody, ale nemohou si obstarat oblečení. Z Německa jim proto vozíme oblečení 
a nábytek.

Pomáhá už dvacet let

* Česká humanitární společnost ADRA neboli Adventist Develop-ment and Relief Agency vznikla 29. května 1992. Spolupracuje s celosvětovou organizací ADRA, která byla založena v USA roku 1956 Církví adventistů sedmého dne. V současné době má přes 120 poboček v různých státech světa.

* Největší podporu ADRA poskytla během válek v zemích bývalé Jugoslávie. Tehdy dovezla více než 50 000 tun pomoci. Nejvíce peněz při humanitární sbírce vybrala společnost na přelomu let 2004 a 2005 na pomoc po tsunami v Asii. Šlo o více než 124 milionů korun.

* Nejdéle trvajícím projektem je
program BangBaby zahájený 
v roce 1999. Zlepšuje život chudých bangladéšských dětí formou adresného dárcovství nebo podporou slumových škol. Do dnešních dnů projekt pomohl 4070 dětem, vybralo se přes 87 milionů korun.

Zdroj: ADRA

Autor: Michaela Koubová

29.5.2012 VSTUP DO DISKUSE 4
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Komerční banka

Přechod k jiné bance bude od března snazší

Ilustrační foto.
6

Cukrárna Šárka v Michálkovicích končí, hlavním důvodem je EET

Nemocnice se propadají do dluhů. Bez injekcí z krajů by neměly na provoz

/INFOGRAFIKA/ Nemocnice jsou na tom stále hůř, přestože účty pojišťoven bobtnají – jen za poslední dva roky se jejich přebytky navýšily o 11,5 miliardy korun. Kde je problém? Experti tvrdí, že je české zdravotnictví špatně nastaveno.

Filipínští islamisté sťali uneseného Němce, nedostali výkupné

Filipínská teroristická skupina Abu Sayyafa zavraždila sedmdesátiletého německého rukojmího, což ukazuje dnes zveřejněný videozáznam činu. Smrt svého občana potvrdila a odsoudila vláda v Berlíně. Filipíny označily zločin za barbarský. Muže radikální islamistická organizace unesla loni v listopadu, když se plavil kolem jednoho z ostrovů na jihozápadě Filipín. Jeho devětapadesátiletá partnerka přišla o život už při únosu.

Národní galerie má novou ostrahu. V úterý už bude přístupná expozice

Národní galerie (NG) v Praze dnes uzavřela novou smlouvu o ostraze svých šesti objektů i uměleckých děl se společnostmi G4S a Indus. "Noví dodavatelé od úterý 28. února, kdy se výstavní prostory Národní galerie znovu otevřou pro návštěvníky, zajistí kompletní služby," uvedla NG na webu. Své objekty NG o víkendu uzavřela kvůli sporům s bezpečnostní agenturou ABAS IPS Management.

Student z Brna vymyslel jedinečný výpočet. Dostal cenu Wernera von Siemense

Už jako středoškolák chodil občas o prázdninách vypomáhat do Ústavu přístrojové techniky Akademie věd. „Hrozně mě to bavilo. Tak jsem u toho pak už zůstal," vzpomíná pětadvacetiletý Tomáš Pikálek. Jeho diplomové práci letos v únoru udělila porota prestižní cenu Wernera von Siemense pro mladé talentované vědce.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies