VYBERTE SI REGION

Advokát Hulík: Zeman na Národní třídě v roce 1989 nebyl

Praha – Reakce na tvrzení prezidenta Miloše Zemana při letošním výročí 17. listopadu, že se sám v roce 1989 účastnil demonstrací na Národní třídě, na sebe nenechala dlouho čekat. Slova hlavy státu zpochybňuje advokát Milan Hulík. Mluvčí Hradu Jiří Ovčáček však jeho slova popírá a stojí za Zemanem.

20.11.2014 289 AKTUALIZOVÁNO 20.11.2014
SDÍLEJ:

Právník Milan Hulík.Autor: ČTK

„Prezident Miloš Zeman prohlásil při letošním výročí 17. listopadu ke shromážděným demonstrantům, kteří na něj vytáhli červené karty, že se jich nebojí. Že se na rozdíl od nich nebál ani před 25 lety na Národní třídě. Samozřejmě, většina demonstrantů se tehdy na Národní třídě bát nemohla, protože ještě nebyli na světě. Pan prezident má ale pravdu, když říká, že se tehdy na Národní třídě nebál, bát se totiž ani nemohl, protože tam tehdy nebyl! Jsem schopen mu to dokázat na 99 procent," napsal Milan Hulík ve svém prohlášení, které má Deník.cz k dispozici.

Hulík své tvrzení dokládá tím, že byl členem parlamentních komisí pro vyšetřování událostí 17. listopadu. „Komise se snažily mapovat hodinu po hodinu, co se vlastně dne 17. 11. 1989 stalo a kdo za protiprávní jednání příslušníků nese odpovědnost. Žádná z těchto komisí se nesetkala se svědkem Ing. Milošem Zemanem z Národní třídy," poznamenává Hulík s tím, že první komise pracovala až do května 1990, druhá komise byla vytvořena 20. září 1990 a i její vyšetřování trvalo několik měsíců. Zeman byl podle něj v té době známou osobností, a proto považuje za nemyslitelné, aby ani jedna z těchto komisí nevyslechla Miloše Zemana jako svědka – přímého účastníka zásahu na Národní třídě.

„Několik set osob bylo totiž při demonstraci zraněno, asi deset dokonce těžce. Krev na dlažbě a plno osobních věcí, o které demonstranti přišli při bití příslušníky Pohotovostního pluku, bylo svědectvím brutality zákroku. Zcela odlišný popis průběhu surového zákroku panem prezidentem je dalším důkazem, že na demonstraci nebyl. Nešlo vůbec o nějaký `strejcovský` zásah příslušníků LM (kteří na Národní třídě třídě nebyli), jak to líčí pan prezident, ale o útok speciální jednotky, navíc s posilou ještě vycvičenějších tzv. Červených baretů," píše Hulík.

Tajný účastník? 

„Pokud byl Miloš Zeman v inkriminovanou dobu na Národní třídě jako účastník demonstrace, pak jenom jako tajný účastník, kterého tam nikdo neviděl. Musel tam tedy být v přestrojení," spekuluje Hulík s tím, že Zeman se nepřihlásil komisím ani pro podání svědectví.  

Člen vyšetřovací komise Federálního shromáždění pro objasnění událostí 17. listopadu 1989 Stanislav Devátý Deníku potvrdil, že Miloše Zemana tehdy nevyslýchali. „Nevím o tom, že by na Národní třídě byl. Nikdo nám to neřekl, kdyby to někdo potvrdil, tak bychom si ho samozřejmě pozvali," řekl.

Pochybovačná tvrzení však zcela vyvrací mluvčí Hradu Jiří Ovčáček. „Účast pana prezidenta na Národní třídě dne 17. listopadu 1989 je zcela nezpochybnitelná. Pan prezident se zúčastnil celé demonstrace na trase Albertov, Vyšehrad, Národní třída," říká rezolutně Ovčáček s tím, že je velmi podezřelé, že se pan Hulík neozval už v uplynulých letech, kdy Zeman opakovaně přinášel svědectví z Národní třídy. „Odkazuji například na vyjádření pana prezidenta z listopadu 2012 v tisku," uzavřel Ovčáček.

Prezident tehdy médiím popsal svou cestu mimo jiné takto: „Na Národní třídě jsem byl, a i když z Albertova a z Vyšehradu nás na Národní třídu šel poměrně vysoký počet, tak v okamžiku, kdy policie a Státní bezpečnost začala uzavírat ulice, nás na Národní třídě všehovšudy zbylo asi 2000 osob."

Autor: Vendula Fižová

20.11.2014 VSTUP DO DISKUSE 289
SDÍLEJ:

Merkelová německé politiky nepřesvědčila, je podle nich naivní

Berlín – Stanovisko k problematice migrace a terorismu, které ve čtvrtek přednesla kancléřka Angela Merkelová, řadu německých politiků nepřesvědčilo. Nesouhlas dnes dalo najevo především vedení Křesťansko-sociální unie (CSU), sesterské strany Křesťanskodemo­kratické unie (CDU), jejíž šéfkou Merkelová je.

V Česku začne od pondělí fungovat nový útvar proti zločinu

Praha - Od pondělí v Česku začne fungovat Národní centrála proti organizovanému zločinu (NCOZ), do které se sloučí protimafiánský a protikorupční útvar. V nové policejní složce bude pracovat 870 policistů. Její vznik vyvolal roztržku uvnitř vládní koalice mezi ČSSD a hnutím ANO, které hrozilo odchodem z vlády. Vedení policie organizační změnu hájí. Věří tomu, že nový útvar bude z jednoho místa efektivněji bojovat proti zločinu.

U libyjských břehů dnes z 30 lodí zachránili přes 3400 uprchlíků

Řím – U libyjských břehů dnes bylo z více než 30 lodí zachráněno asi 3400 uprchlíků. Oznámila to italská pobřežní stráž. Mezinárodní organizace pro migraci (IOM) uvedla, že při pokusu překonat Středozemní moře a dostat se do Evropy již od začátku tohoto roku zemřelo více než 3000 uprchlíků. Tím letošek překonal totéž období loňského roku o zhruba 60 procent.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.