„Čtyřapůlmiliardový roční příspěvek od státu akademikům lze srovnat se stavbou pouhých deseti kilometrů dálnice. Vědci by měli dostávat více peněz, pokud má být výzkum stále kvalitní," řekla.

Zvyšování rozpočtu pro AV ČR, jeho efektivní využívání a motivování nadaných vědců získávat prestižní zahraniční granty proto považuje Zažímalová za jeden ze svých cílů. Jednašedesátiletá vědkyně, kterou v kandidatuře podpořila nadpoloviční většina z 54 ústavů, je přesvědčena, že vědecké výsledky se musejí neustále prezentovat veřejnosti a o jejich důležitosti je nutné přesvědčovat i politiky.

Zažímalová by ráda navázala na práci Drahoše

Zažímalová v Ústavu experimentální botaniky pracuje od roku 1983, pět let ho také vedla. Ve vedení Akademie se věnuje hodnocení výzkumných týmů. Pokud bude zvolena, její volbu musí potvrdit vláda a podepsat prezident.

O největší výzkumné instituci v Česku říká, že není vůbec rigidní. Pokud bude zvolena, neudělá dramatické změny a naváže na práci končícího předsedy Jiřího Drahoše. „Nešla bych cestou revoluce ale evoluce, nicméně tam ty selekční tlaky můžou být dost silné, to ano," připouští.

Nadcházející období by mohlo být klidnější 

Celkové fungování AV ČR se musí podle ní měnit podle aktuálních podmínek, což už řeší současná Akademická rada. Například v mezinárodní spolupráci by dala přednost cíleným vědeckým projektům, zahrnujícím samozřejmě i mobilitu vědců.

Rozdíl mezi Drahošem a sebou vidí v tom, že on vedl AV ČR v době ekonomické krize, kdy se instituci dramaticky snížil rozpočet. Zažímalová doufá, že nadcházející období by mohlo být klidnější.

Letos získala Akademie věd od státu kolem 300 milionů

Nasvědčovat by tomu mohlo podle ní i to, že letos získala AV ČR od státu kolem 300 milionů korun navíc, které investovala do navýšení financování ústavů podle výsledků hodnocení a také například do nákupu nových přístrojů.

Tento příspěvek ale podle Zažímalové nestačí, protože v tuto chvíli je podíl institucionální dotace na celkovém financování ústavů nedostatečný. Příští rok chce proto vládu požádat o více peněz.

Ústav organické chemie je jeden z největších plátců DPH

„Pokud nedojde k výraznému zvýšení kapitoly AV ČR, tak se s tím ústavy budou muset popasovat samy, protože jim AV ČR nebude moct dát víc institucionální dotace," tvrdí.

Málokdo podle Zažímalové ví, že například nejznámější Ústav organické chemie a biochemie je jeden z největších plátců DPH v Česku. Ústav přístrojové techniky zase hraje dominantní úlohu při vývoji elektronových mikroskopů či Ústav experimentální botaniky je světově úspěšný ve šlechtění jabloní a z jeho laboratoří pocházejí známé odrůdy jabloně Topaz, Opal nebo Rubinola, dodala.

Vrací se méně mladých vědců z postdoktorandských stáží

Kdyby rozpočet celé instituce i dál stagnoval, nemohly by ústavy přidat peníze vědcům, uvedla dále Zažímalová s tím, že podle aktuálního hodnocení je úroveň vědeckých týmů v Akademii srovnatelná se zahraničím a v mnoha případech představuje světovou špičku. Průměrný tarifní plat zavedeného vědce se přitom pohybuje kolem 35 tisíc korun hrubého.

Jako problém vnímá i to, že se vrací méně mladých vědců z postdoktorandských stáží ze zahraničí. „Prostě proto, že u nás ty finanční podmínky, nemyslím jen platy, jsou skutečně stále ještě horší než v zahraničí," zdůraznila. ČR se stále vyrovnává s minulostí a obzvláště v experimentálních oborech je dobré finanční zabezpečení podmínkou pro kvalitní práci. Aby byla široce srovnatelná se světem, dodala.

Čtěte také: Předsedkyní Grantové agentury bude Valkárová, schválila vláda