VYBERTE SI REGION

Akáty zabíjejí stromy a šíří se Českem

Praha – Jak na první pohled poznáte zanedbaný les, park nebo porosty kolem silnice? Jednoduše. Špatnou péči majitele prozradí akáty.

25.4.2010 32
SDÍLEJ:

Květ akátu. Ilustrační fotoFoto: Deník

Tato rostlina pocházející ze Severní Ameriky v Česku není původní. Byla sice před desetiletími sázena jako módní okrasná dřevina nebo ke zpevnění strmých strání. Nyní je však všeobecně známá jako nebezpečná, invazivní rostlina, která v zemi i v celé Evropě působí obrovské škody.

Přestože by podle odborníků měl mít každý městský úřad, lesní správa nebo správce silnic či železnice přesný plán, jak akáty ze svých pozemků vystrnadit, většina vlastníků jen přihlíží, jak se invazivní dřevina dál šíří a působí další škody.

Jednou ze světlých výjimek jsou Pražské lesy. Ty loni zahájily systematický postup proti akátu v údolí Divoké Šárky nebo v údolí Rokytky. „Letos budeme pokračovat,“ řekl Deníku Jan Karban, vedoucí střediska lesy. Lesníci z metropole se do boje a akátem pustili, přestože nejde o levnou ani krátkodobou záležitost. „Deset až patnáct let potrvá, než na pozemku vyrostou nové porosty, o které již není potřeba dál se starat,“ doplnil Karban. Akáty totiž nestačí jednou pokácet. Je třeba opakovaně sekat odnože vyrůstající z kořenů i pařezů a aplikovat na ně chemické postřiky.

Lesy České republiky se zatím do podobného projektu nepustily. „Zatím je pouze nerozšiřujeme dále, ale systém na radikální likvidaci akátů tam, kde již rostou, nemáme,“ řekl Deníku Ladilav Půlpán z odboru ochrany přírody Lesů České republiky.

Stěžují si na železničáře

Řada stížností, zejména od zahrádkářů, směřuje na železničáře. Právě podél tratí se akáty šíří a v mnoha městech zamořují přilehlé zahrádkářské kolonie. „Prořez akátů je řešen, stejně jako u ostatních náletových dřevin tam, kde rostou příliš blízko trati,“ uvedl Pavel Halla, mluvčí Správy železniční dopravní cesty.

Potíže s akáty mají i silničáři. „Akáty se u silnic nevysazují, ale rozšiřují se semeny z okolních porostů. Například na trase dálnice D 11 se akát v některých úsecích rozšiřil z původních porostů, které tam byly před stavbou, a to jak ze semen, tak z kořenových výmladků,“ uvedla mluvčí Ředitelství silnic a dálnic Martina Vápeníková.

Akát není jediný nepůvodní strom, který se Českem šíří a způsobuje obrovské škody. „Značně postupuje například pajasan žláznatý, jasan pensylvánský nebo borovice vejmutovka,“ říká ředitel Botanického ústavu akademie věd Jan Kirschner. Vejmutovky působí velké škody především na vegetaci pískovcových skal. Pro přirozenou vegetaci skalních měst, jaká jsou třeba v Národním parku Česko-Saské Švýcarsko, představují katastrofu.

Přesto se Česko přílivu dalších invazních dřevin příliš nebrání. „Existuje sice seznam invazních škodlivých organismů podléhajích monitoringu a průzkumu, ale akát, pajasan ani vejmutovka na něm uvedeny nejsou,“ upozorňuje ředitel Kirschner. Z parků a zahrad nebo z neobhospodařovaných městských ploch se tak tyto nebezpečné dřeviny mohou šířit dál. Česko tak v postupu proti nepůvodním druhům zaostává za řadou států. „Velmi přísný systém je zaveden na Novém Zélandu nebo v Austrálii. Tam invazní druhy napáchaly obrovské, ekonomicky vyčíslitelné škody. Proto jsou tam opatření na dovoz jakýchkoli rostlin či jejich plodů a semen velmi striktní,“ uzavírá Kirschner.

Vítězné tažení akátu krajinou

První údaje o pěstování v ČR jsou z roku 1710. Nyní je hojně pěstován jako okrasná dřevina a nabízen v 35 kultivarech. Celkově je v ČR pěstován v 78 zámeckých a městských parcích. Ve 20. a 30. letech se hojně sázel také podél železnic. V lesním hospodářství je pěstován v teplých nížinách, hlavně na jižní Moravě, na celkové ploše 14 190 hektarů. První planě rostoucí akáty byly zaznamenány v roce 1874. V současnosti se šíří po celém území republiky, hlavně v teplých oblastech, méně i v mírně teplých pahorkatinách, vrchovinách a podhůří. V současné době je ve volné krajině zaznamenáno 615 lokalit, kde se akáty vyskytují.

Autor: Dalibor Dostál

25.4.2010 VSTUP DO DISKUSE 32
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Vojenský historický ústav má nově opravenou stíhačku MiG-15

Praha - Vojenský historický ústav (VHÚ) bude moct vystavit nově opravený stíhací bombardér MiG-15. V uplynulých pěti měsících ho zrekonstruovali pracovníci Vojenského technického ústavu (VTÚ). Představitelé VTÚ, VHÚ a ministerstva obrany ve čtvrtek opravený stroj na vojenské základně ve Kbelích představili novinářům.

Rakušan: Hnutí STAN je připraveno soudit se o mandát Drábové

Praha - Hnutí STAN je podle středočeského lídra Víta Rakušana připraveno soudit se o mandát krajské zastupitelky Dany Drábové, pokud by ho někdo napadl. Drábová je totiž předsedkyní Státního úřadu pro jadernou bezpečnost (SÚJB), ačkoli podle ministerstva vnitra mohou být zastupiteli jen řadoví státní zaměstnanci. STAN tvrdí, že souběh funkcí je podle zákona možný. I kdyby hnutí u soudu neuspělo, výsledkem bude alespoň precedentní rozhodnutí, které vyjasní současný stav, řekl dnes Rakušan novinářům.

Hasiči přejeli hocha, chvátali k požáru. Policie: Nešťastná náhoda

Krucemburk – Havlíčkobrodští kriminalisté uzavřeli vyšetřování nehody z letošního června, při níž hasiči na závodech dračích lodí v Krucemburku na Havlíčkobrodsku přejeli desetiletého chlapce.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies