Akcionář společnosti AGPI nechce vepřín v Letech prodat státu. Podá žalobu

Čech dodal, že by postoj menšinového akcionáře neměl předběžnou dohodu o budoucí smlouvě mezi firmou a státem nijak ohrozit.

"To je jeden akcionář, který chce od nás získat nějaké prostředky, a nemá rozhodující slovo, takže je to jedno," řekl ČT24 Čech.

Vepřín stojí na místě bývalého sběrného tábora pro Romy. Stát chce na jeho místě postavit památník obětem romského holokaustu. Prodej vepřína v Letech je "na spadnutí". Obě strany hovoří o podpisu konečné dohody po prázdninách, zřejmě v září nebo říjnu.

Valná hromada zemědělské společnosti AGPI vyslovila 31. července souhlas s převodem areálu vepřína na stát. Pro převod provozu v Letech hlasovalo 88 procent přítomných akcionářů. Proti bylo 11 procent.

Valné hromady ve Vrcovicích na Písecku se zúčastnily necelé dvě desítky akcionářů. Ve zdůvodnění usnesení společnost uvedla, že o situaci vepřína v místě romského tábora z doby druhé světové války se jedná přes 20 let a vláda deklaruje zájem o jeho odstranění.

Europoslanci doporučili zrušení vepřína Lety

O situaci vepřína v místě romského koncentračního tábora z doby druhé světové války se jedná přes 20 let. Česko za vepřín na pietním místě sklízí léta kritiku, k odstranění farmy vyzval i Evropský parlament.

Vepřín v Letech se stavěl za komunismu od roku 1972. V letech 2013 až 2015 dala firma do poloviny hal nové technologie. Pozemky pod budovami patří státu. Areál má rozlohu 7,1 hektaru a je v něm ve 13 halách chováno 13 tisíc prasat.

Od srpna 1942 do května 1943 prošlo letským táborem 1308 Romů, 327 z nich v něm zahynulo a přes 500 skončilo v Osvětimi. Za druhé světové války bylo v různých táborech zlikvidováno 90 procent tehdejší romské populace.

V srpnu si nejen Romové připomínají oběti u příležitosti Památného dne romského holokaustu. Stanoven byl na výročí povraždění téměř tří tisícovek lidí při likvidaci takzvaného cikánského rodinného tábora v Osvětimi v noci z 2. na 3. srpna roku 1944.

Z asi 6500 Romů v Protektorátu Čechy a Morava skončila většina právě ve vyhlazovacím táboře v Osvětimi. Domů se odtamtud vrátilo 583 z nich. Celkem zahynulo za války na 500.000 evropských Romů a Sintů.

V okolních zemích, jako je Polsko, Maďarsko i Slovensko, je považovaný za státní významný den. Podle ředitelky Institutu Terezínské iniciativy Terezy Štěpkové se o podobné uznání snaží i v Česku. Prozatím zůstává alespoň u přednášek, koncertů a dalších akcí. Na radnicích osmi pražských městských částí byly dnes vyvěšené romské vlajky.

Romský aktivista Růžička: Na Lety by se mělo pohlížet jako na Terezín