VYBERTE SI REGION

Aktivisté sami píší zákon o odškodnění nuceně sterilizovaných žen

Praha – Ochránci lidských práv začali sami sepisovat zákon o odškodnění žen, které v minulosti nedobrovolně podstoupily sterilizaci. Návrh normy chtějí poskytnout povolební vládě, která by mohla o náhradě pro poškozené rozhodovat. Chtějí tak proces urychlit. Aktivisté se také snaží zjistit, kolik žen by případně mohlo stát o odškodné žádat. Řekla to právnička Českého helsinského výboru (ČHV) Michaela Tejnorová.

26.8.2013 38
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: Deník/Schäfer Ladislav

Návrh na odškodnění obětí protiprávní sterilizace poslala začátkem loňského roku tehdejší vládě premiéra Petra Nečase (ODS) vládní rada pro lidská práva. Kabinet ho do svého odchodu neprojednal. Mezinárodní instituce Česko opakovaně kritizovaly za to, že se s poškozenými ženami dosud nevyrovnalo.

„Chceme nové vládě, která přijde po volbách, usnadnit práci a řešení urychlit," uvedla k přípravě zákona Tejnorová. Paragrafy chce helsinský výbor připravit do konce roku. Poté hodlá normu dát novému kabinetu. Spolu s Ligou lidských práv vyhledává teď ženy, které by mohly na případné odškodné od státu dosáhnout. Podle aktivistů mohou být nedobrovolně sterilizovaných desítky i několik stovek.

ČHV při psaní zákona vychází z podnětu vládní lidskoprávní rady. Její součástí je výbor proti mučení, který původní návrh pro kabinet připravil. Z jeho odhadů vyplývá, že nárok na odškodné by mohla mít až tisícovka žen, minimálně by ho mohlo dostat 59 žen. Tolik případů totiž už dřív dostalo od ombudsmana Nejvyšší státní zastupitelství, kvůli nedostatku důkazů je ale odložilo.

Žaloby a omluva

S podezřením na nucené sterilizace žen v Česku, a to především romských, přišlo v roce 2004 Evropské středisko pro práva Romů (ERRC). Desítky žen se pak přihlásily ombudsmanovi, některé se obrátily i na soudy. Vládní výbor proti mučení se záměrem vyplatit odškodné přišel v roce 2006. Lidskoprávní vládní rada první podnět měla v roce 2007. O dva roky později se kabinet za protiprávní sterilizace omluvil. Podle výborů OSN proti rasové diskriminaci či diskriminaci žen jen omluva ale nestačí.

Podle návrhu, který má vláda zhruba rok a půl na stole, by poškozené měly dostat 300.000 až 400.000 korun podle újmy na zdraví či míry porušení tehdejších předpisů. Na odškodnění měly mít nárok ženy, které podstoupily nedobrovolnou sterilizaci od ledna 1972 do května 1991. Zákrok se podle tehdejších regulí prováděl „v zájmu zdravé populace" a úřady k němu motivovaly dávkou až 10.000 korun. Peníze by mohly dostat i ženy, které lékaři protiprávně sterilizovali po roce 1991, kvůli uplynutí tříleté promlčecí lhůty po nich ale už poškozené nemohou vymáhat náhradu u soudu.

Podle návrhu měli do konce letoška ministři práce, zdravotnictví, financí a spravedlnosti s vládní zmocněnkyní pro lidská práva předložit vládě model odškodnění. Výbor proti mučení doporučoval vznik samostatného zákona podobně jako u odškodnění obětí nacismu či odbojářů. Nároky poškozených žen by měla posuzovat komise expertů. Ženy by jí posílaly žádosti a dovolily nahlížet do zdravotnické dokumentace. Komise by pak rozhodla o odškodnění.

ČHV a Liga lidských práv vyzývají nuceně sterilizované ženy, aby se jim přihlásily. Výbor na svém webu zveřejnil kontakty i dotazník, který mohou poškozené vyplnit a poslat na jeho adresu.

Autor: ČTK

26.8.2013 VSTUP DO DISKUSE 38
SDÍLEJ:

Inkluze je zločin na dětech, říká Václav Klaus mladší

Havlíčkův Brod /ROZHOVOR/ - Má všeobecní vzdělání budoucnost? Je inkluze krok tím správným směrem? To byla hlavní témata přednášky, kterou v Havlíčkově Brodě nedávno připravil Okrašlovací spolek Budoucnost.

Manželé ze Kdyně se snažili zachránit život mladému sportovci. Bohužel marně

Hluboká - Silák z Hluboké zemřel za jízdy na kole. Jeho otec děkuje manželům Homolkovým, kteří bojovali o jeho život.

AKTUALIZOVÁNO

Norský Barnevernet versus český dědeček. Jiří Pavelka podává v Norsku žalobu

Praha - Do boje s norským Barnevernetem se pustil dědeček dvou chlapců, které úřady v roce 2011 odebraly české matce Evě Michalákové a jejímu manželovi Josefovi. Důvodem mělo být údajné zanedbávání, fyzické týrání a sexuální zneužívání. Podle tamní policie a lékařů se podezření Barnevernu nepotvrdilo. Úřady a následně soudy ale považovaly zjištění za natolik vážná, že děti ponechaly u pěstounů. Dnes devítiletý David a jedenáctiletý Denis žijí odděleně, každý v jiné pěstounské rodině.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies