Ve sklenici s odpadem má věci, které již nedokázala jinak využít, například zbytky z plastového těsnění od dřezu. Johnsonová se snaží nakupovat potraviny i jiné věci bez obalů. Kromě ekologického snižování spotřeby to podle i dalších zastánců života bez odpadu také pomáhá zlepšit zdraví. Lidé například podle propagátora tohoto stylu žití Petra Hanzela nejí potraviny, které jsou chemicky konzervované.

Podle Johnsonové jde hlavně o změnu myšlení, kdy bude spotřebitel od dodavatelů zboží bez obalů požadovat. Následně je podle ní možné vyvinout tlak od obchodníků na dodavatele, aby také nepoužívali zbytečně například plasty. Děti pak začnou ochutnávat „skutečné" jídlo. „Když mým dětem někdo nabídne konzervovaný pomerančový džus, tak řeknou: Ne, děkuji," uvedla Johnsonová. Její ratolesti dávají přednost čerstvě vymačkaným nápojům. V obchodech jídlo nakupuje na váhu, nikoliv na balení.

Podobně doma nepoužívá papírové ubrousky, ale látkové, které se dají vyprat. Nyní se připravuje ve své domácnosti zavést zařízení na používání tzv. šedé vody, tedy například z praní.

Johnsonová diskutovala v Národní technické knihovně, na debatu naváže série tří úterních červnových workshopů, kde se budou moci lidé naučit, jak žít bez odpadu.

ČR se řadí na šesté místo v recyklaci EU

Česko se podle Eurostatu řadí v recyklaci obalů v rámci evropské osmadvacítky na šesté místo. Na prvním místě je Belgie, za ní jsou Irsko, Švédsko, Německo a Nizozemí.

Celková míra recyklace obalů v Česku dosáhla loni 75 procent. V ČR připadá na obyvatele asi 96 kilogramů obalových odpadů, v Německu 212 kg a v Rakousku 150 kg. V celé Evropské unii se ročně generuje asi 2,5 miliardy tun odpadu, z toho 80 milionů tun odpadů obalových. Podle studie neziskového Centra ekonomických a tržních analýz (CETA) v Německu jsou roční náklady recyklace obalových odpadů domácností 12 eur na osobu a v Rakousku až 19 eur.