VYBERTE SI REGION

První město na severu Čech ustupuje těžbě uhlí

Uhlí nám dává práci, řekl severočeský Jirkov

11.5.2007
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: Archiv

Jirkov - Proti hranici, za níž se nesmí těžit v severních Čechách uhlí, vůbec poprvé vystoupila některá ze severočeských obcí. Radnice Jirkova jako první v regionu prohlásila, že by bylo nejlepší těžit uhlí i za čarou, kterou v roce 1991 stanovila Pithartova vláda.

Jirkov se obává, že dodržení stanoveného těžebního limitu by ve městě vyšroubovalo nezaměstnanost: Radnice propočítala, že lidí bez práce by tu mohlo být více než 25 procent.

"Nejjednodušší by bylo, kdyby se limity prolomily," řekl Aktuálně.cz Jaroslav Cingel, místostarosta Jirkova.

Pokud by byl Jirkov vyslyšen, jiné obce - Horní Jiřetín a Černice - by těžaři srovnali se zemí. "Je to z jejich strany nesmírně sobecké," komentoval postoj Jirkova místostarosta Horního Jiřetína Vladimír Buřt. "Šachta jde směrem od Jirkova."

Spojencem je vláda

 

Vedení jirkovské radnice svůj názor sdělilo odborářům Mostecké uhelné společnosti, kteří se postupně scházejí se zástupci všech měst v okolí lomu ČSA, jehož další osud je závislý právě na udržení či zrušení limitů.

Jiřetínský Vladimír Buřt je však přesvědčen, že stanovisko jirkovské radnice nemůže změnit to, že Horní Jiřetín a Černice nakonec budou před uhlím zachráněny. "Není to pro nás komplikace, nebereme to tragicky, dalo se to čekat," dodal Buřt.

Největšího spojence mají jiřetínští v současné vládní koalici. I když ministr průmyslu Martin Říman (ODS) uvedl, že by nebyl proti prolomení limitů v místech, kde by rypadla žádné vesnice nezbourala, vláda se ve svém prohlášení zavázala hranici těžby z roku 1991 zachovat.

Težaři nabízejí stěhování

Jirkov si uvědomuje, že rozšíření těžby uhlí by přineslo složitou životní situaci pro lidi z Jiřetína a Černic.

"Není to určitě jednoduché. Na druhou stranu - Mostecká uhelná nabídla obyvatelům obou obcí výhodné podmínky pro přestěhování," citovala ČTK jirkovského starostu Radka Štejnara. "Obávám se, že pokud se nyní nechá uhlí ladem, za pár let po něm bude takový hlad, že se jej stát rozhodne vytěžit a domy vyvlastnit," dodal.

Horník nemůže šít potahy

 

Pokračující těžba by naopak podle jirkovské radnice pomohla místním lidem. Už teď v severočeských povrchových dolech pracuje asi tisíc lidí z Jirkova. Pokud se šachty zavřou, většina horníků novou práci těžko najde. Ve městě je nyní bezmála šestnáctiprocentní nezaměstnanost.

"Můj švagr celý život házel lopatou uhlí na pás, pak přišel o práci a zkoušel se živit šitím potahů do aut. Ale nedokázal splnit normy a po třech měsích skončil," vysvětluje místostarosta Jirkova Cingel.

Stejně by podle něho dopadli i jiní horníci. Místostarosta tvrdí, že lidé, kteří jsou celý život zvyklí pracovat se sbíječkami či kladivy, se těžko mohou přeorientovat například na montování malých součástek do televize. Ty chce produkovat japonská firma, který hodlá v brzké době rozjet výrobu v nedaleké průmyslové zóně Triangle.

Referendum o uhlí v Jirkově nebude

Jaroslav Cingel nedokáže odhadnout, jestli s prolomením těžebních limitů v severních Čechách souhlasí většina obyvatel Jirkova.

"Na to nejsem schopen odpovědět. Znám spoustu lidí, kteří jsou pro, ale i těch, co s tím nesouhlasí," řekl Cingel.

Jirkovská radnice ovšem neplánuje, že by stejně jako v Litvínově uspořádala o uhlí regefendum. Počká na případný krajský plebiscit.

Zákon o krajských referendech chce v parlamentu předložit sociální demokracie. Pokud poslanci a senátoři návrh přijmou,bylo by možné o uhlí hlasovat v celém Ústeckém kraji.

11.5.2007 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto
3

Zvěř kromě hladu trápí i psi. Myslivci se snaží pomoct i zakládáním políček

Dům U zlatého orla na náměstí Svobody. Majitelé chráněných památek v Brně volí jejich odstranění ze seznamu památek. Usnadňuje jim to úpravy domů. Památkářům se takový postup ale nelíbí.
5 7

Brno přišlo o 23 památek. Kvůli administrativní chybě

Eiffelovu věž čeká „plastika". Za osm miliard

Nepřehlédnutelný symbol Paříže čeká dlouhá a nákladná rekonstrukce. Trvat by měla až do roku 2025 a stát 300 milionů eur, v přepočtu tedy přes osm miliard korun.

Šamanka z dob lovců mamutů dostane tvář. Vědci vytvoří bustu s lidskými vlasy

Brno – Brněnští vědci pracují na jedinečném projektu. Vytváří bustu tisíce let staré šamanky na základě kostry z Dolních Věstonic.

Brno přišlo o 23 památek. Kvůli administrativní chybě

Brno /INFOGRAFIKA/ – Čtvrt tisíciletí v něm fungovala lékárna, první zmínka o něm je už z roku 1344. Přesto brněnský dům U zlatého orla na náměstí Svobody přišel o status památky. Nárožní budově nepomohly ani zachovalé renesanční prvky. Patří mezi první „oběti" pozdního zápisu na seznam památek. Mezi první, ale nikoliv jediné.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies