Československá socialistická strana ignorovala zákon

Je to jeden, a zdaleka ne jediný, z příkladů, že zákon o politických stranách sami politici nedodržují a obcházejí ho.

Letos nedodala bez chyb a v termínu svoji výroční finanční zprávu žádná parlamentní strana.

Kontrola hospodaření stran? Nedokonalé

Hospodaření se přitom každoročně pravidelně kontroluje, jak požaduje zákon. Se sankcemi je to ale horší, nikomu se do nich nechce.

Striktně by přitom podle zákona mělo platit, že pokud strana neodevzdá kompletní zprávu o hospodaření v termínu, vláda navrhne soudu, aby jí pozastavil činnost. Pokud ani o rok později nedoplní chybějící dokument, musí padnout návrh na její zrušení.

Nakonec se tak může stát, že když po letech průtahů strana najednou výroční zprávy doloží, funguje partaj dál, jako by se nic nestalo.

Zpoždění? Nevadí

Československá socialistická strana nedodala kompletní výroční zprávu čtyři roky po sobě. Stát neměl přehled o jejím hospodaření od roku 1998 do roku 2001.

Kdyby se dodržoval zákon, strana by už na přelomu tisíciletí neexistovala. Skutečnost je jiná. Teprve v roce 2002 jí soud pozastavil činnost a loni jí pomohli poslanci rozpočtového výboru prakticky uvést vše do normálu.

Jak je to možné? Dva roky se žádost poslanců na zrušení strany pohybovala někde mezi ministertsvem vnitra a vládou než ji dostal soud. Tam ležela rok, bez rozhodnutí.

Loni strana najednou dodala všechny chybějící dokumenty a ministerstvo vnitra žalobu od soudu stáhlo.

Přesně před rokem měla strana podle poslanců všechny staré resty vyřešeny. A ministerstvo si usnesení výboru vyložilo tak, že už tedy není důvod ji rušit.

My stranu neobnovili

V čele rozpočtového výboru loni v dubnu stál dnešní předseda sněmovny Miloslav Vlček (ČSSD).

"Výbor postupoval přesně podle zákona. Není možné si myslet, že výbor obnovil činnost strany tím, když řekl, že jsou odevzdané zprávy strany úplné. Obnovit stranu může jen soud," míní Vlčkův mluvčí Martin Opatrný.

Ministerstvo má ale zcela jiný názor. Podle něj výbor a sněmovna stranu svým konstatováním znovuobnovily.

"Usnesením byly výroční finanční zprávy uznány za úplné. Podle zákona se od tohoto dne považuje činnost strany za řádně obnovenou," uvedl Petr Vorlíček z ministerstva vnitra.

Strana navíc ani letos neodevzdala výroční zprávu za loňský rok, který byl pro ni díky zmatkům ve sněmovně a na ministerstvu "záchranou".

"Asi zase spoléhají na to, že se budou několik let vyhýbat povinnosti a pak to najednou dodají," říká šéf kontrolního výboru sněmovny Vladimír Koníček, jehož výbor letos poprvé kontroluje výroční zprávy. Už dnes je ale jasné, že zdědil hned několik kostlivců ve skříni.

Podle něj bude tak nutné ještě letos změnit zákon.

Strana k nenalezení

Jestli strana funguje, není jednoduché zjistit. Na jediném telefonním čísle, které strana uvádí na internetu, se hlásí jiná firma.

O Československé straně socialistické tam nikdo neví. Strana, která vznikla v roce 1993 a je evidována v Přerově, ale nemá nic společného s prvorepublikovými "národními socialisty", kteří se po roce 1948 vyloučili demokratické vedení a spolupracovali s KSČ právě jako Československá strana socialistická.

Podobných "spících" stran, které třeba několik let nefungují a ani neodevzdávají výroční zprávy v pořádku, je v Česku více.

Podle politologa Pavla Šaradína z olomoucké Univerzity Palackého pro to může být několik důvodů.

"Buď jsou ve fázi, kdy jejich členové s aktivitami skončili a stranu nakonec zruší soud, protože se ani členové už nemají zájem udělat ten poslední krok, a nebo se strana jen tzv. udržuje a čeká na některé další volby. Při nich by už případní zájemci o kandidaturu nemuseli například shánět podpisy, ale mohli by využít její značku," míní Šaradín.

Registrované strany, které se rozhodnou jít do voleb, také mohou v kampani získat pro prezentaci názorů bezplatně prostor v médiích. "Jinak by platily statisíce," dodal.

Hřeší téměř všichni

Socialisté nejsou jediní, kdo hřeší na nedokonalost zákona. Loni rozpočtový výbor převzal opožděné zprávy za některé z posledních šesti let celkem od 18 stran a hnutí.

Nejvyšší správní soud za poslední tři roky zrušil ale jen dvanáct stran a hnutí.

Zanikla například Strana drobných podnikatelů, Alternativa 2000, Hnutí angažovaných Romů, Demokraté 92, Hnutí za prosperitu Brna, Republikáni nebo Republikánská unie. Důvod byl přitom stejný jako v případě socialistů - strany neodevzdaly audit.

Soud také ze stejného důvodu pozastavil činnost sedmi stranám, jen dvakrát to odmítl na návrh vlády udělat.