VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Za nepotřebná letadla L-159 zaplatí vojsko stamiliony

PRAHA - Armáda při pořizování čtrnácti stíhaček JAS 39 Gripen podle Nejvyššího kontrolního úřadu pochybila, protože pronájem nezdůvodnila. Za nepotřebná letadla L-159 zaplatí vojsko stamiliony.

28.5.2007
SDÍLEJ:

Stíhačka gripen - ilustrační fotoFoto: Ondřej Besperát

Praha - Armáda při pořizování čtrnácti stíhačekJAS 39 Gripenpodle Nejvyššího kontrolního úřadu pochybila, protože pronájem nezdůvodnila. "V koncepčních materiálech nebyla zdůvodněna potřeba počtu čtrnácti nadzvukových letounů," konstatoval prezident NKÚ František Dohnal. Za pronájem zaplatí stát prostřednictvím ministerstva obrany 19,6 miliard korun.

Armádazávěry kontrolorů odmítla. "Tvrzení, že potřeba čtrnácti nadzvukových letounů nebyla zdůvodněna, není pravdivé," řekl Aktuálně.cz mluvčí ministerstva obrany Andrej Čírtek.

Uvedl, že klíčovým dokumentem je koncepce reformy ozbrojených sil, v němž se podle Čírtka hovoří dokonce o čtyřiadvaceti letounech. Kvůli úsporám si armáda ovšem nakonec pořídila jen čtrnáct strojů, což je dostatečný počet pro ochranu českého vzdušného prostoru.

"Stejný počet stíhaček má i srovnatelné Maďarsko," dodal Čírtek.

NKÚ: Armáda má málo pilotů

Kontrolní zpráva NKÚupozorňuje i na to, že armáda má nedostatek vycvičených pilotů, především pro zmiňované gripeny.

Dále se v závěrech kontroly hovoří o "nedostatečném počtu patřičně vyškoleného a vycvičeného leteckého technického personálu a o nedostatečném zajištění střední úrovně údržby letounů JAS 39 Gripen".

Kontrolní úřad kritizuje i vyzbrojení gripenů řízenými střelami.Upozorňuje, že to vláda řešila až dodatečně, protože v zadávací dokumentaci z roku 2003 nebyl takový záměr jasně definován.

"Ministerstvo obrany uzavřelo s výrobcem dodatek ke smlouvě a cena se zvýšila o 135,9 milionů korun," uvádí se ve zprávě NKÚ. "Operační kanónová munice pro letouny JAS 39 Gripen nesmí být z důvodu nespolehlivosti používána a byla nahrazena municí určenou pro výcvik."

Za stroje L-159 zaplatí vojsko stamiliony

NKÚ se v kontrole zaměřila i na bitevní letouny L-159. Konstatuje, že si armáda v letech 2000 až 2004 pořídila 72 těchto strojů, ovšem nakonec jich potřebovala pouze dvacet čtyři. Nepotřebná letadla se vojsku zatím nepodařilo prodat, a tak jsou uloženy v hangáru Aero Vodochody.

Pokud armáda přebytečné L-159 neprodá, výdaje na jejich konzervaci a uložení dosáhnou podle prezidenta NKÚ Františka Dohnala v letech 2006 až 2010 částky 346,6 milionů korun.

Ministerstvo obrany v tuto chvíli připravuje podrobnou reakci na závěry NKÚ. Po jejím dokončení ji okamžitě zveřejníme.


Přehled událostí kolem výběru stíhaček pro českou armádu

Kolem přezbrojení českého vojenského letectva novými nadzvukovými letouny, o němž se jednalo několik let a které se stalo jednou z největších zbrojních zakázek v historii české armády, panovala kvůli lobbování různých stran napjatá atmosféra. V současnosti se navíc prošetřuje podezření z korupce.

Smlouvu o pořízení stíhaček Jas-39 Gripen poprvé schválil v dubnu 2002 kabinet Miloše Zemana (ČSSD). Jednalo se o koupi 24 strojů za 52,5 miliardy korun, zbraně by stály dalších 7,2 miliardy. Návrh financování akvizice ale neschválila sněmovna a definitivně jej "spláchly" katastrofální povodně v srpnu 2002, po nichž bylo nutné investovat peníze do obnovy postižených oblastí. O pronájmu stíhaček se začalo jednat v roce 2003.

Přehled hlavních událostí kolem pronájmu stíhaček Jas-39 Gripen:

9. července 2003 - Vláda schválila návrh ministra obrany Miroslava Kostelky, aby si ČR půjčila na pět až deset let 14 starších stíhaček a později vypsala výběrové řízení na nová letadla.

25. července 2003 - Ministerstvo obrany předalo zástupcům devíti zemí přesné zadání zakázky.

31. října 2003 - Dodávku 14 starších stíhaček pro českou armádu nabídlo pět zemí. Belgie, Nizozemsko a USA nabídly letouny F-16, Kanada F/A-18 a Švédsko gripeny.

3. listopadu 2003 - Švédsko oznámilo, že nabízí k pronájmu 14 nových stíhaček Jas-39 Gripen za cenu používaných letounů a má připravený i plán doprovodných investic do ČR, takzvané offsety.

1. prosince 2003 - Devítičlenná odborná komise vládě doporučila letouny Jas-39 Gripen. Na druhém místě, údajně velmi těsně, skončili Belgičané s nabídkou modernizovaných F-16.

11. prosince 2003 - Americký velvyslanec v ČR Craig Stapleton prohlásil, že zavedení gripenů do české armády by ztížilo její integraci do NATO a že volba gripenů bude mít dopad na česko-americké vztahy.

12. prosince 2003 - Čtyři méně úspěšní účastníci výběrového řízení se obrátili na ministerstvo obrany s nabídkou doplňujících rozhovorů; podle ministra Kostelky soutěž už skončila.

15. prosince 2003 - Americký ministr obchodu Donald Evans navštívil ČR a přimlouval se za výběr amerických stíhaček F-16.

16. prosince 2003 - Belgie a Nizozemsko požádaly českou vládu, aby po dvou či třech zemích, které jí nabídly své stíhačky, žádala ještě "nejlepší a poslední nabídku". Zástupci vlády možnost dodatečné nabídky odmítli. Opoziční ODS se od výběru stíhaček pro české vojenské letectvo distancovala.

17. prosince 2003 - Kabinet rozhodl, že ministr obrany Miroslav Kostelka zahájí jednání se Švédskem o pronájmu 14 stíhaček Jas-39 Gripen.

Leden 2004 - Zahájena jednání o pronájmu 14 stíhaček Jas-39 Gripen.

9. června 2004 - Vláda schválila smlouvy o desetiletém pronájmu 14 stíhaček Jas-39 Gripen za 19,65 miliardy korun.

14. června 2004 - V Praze byly podepsány smlouvy o pronájmu stíhaček; desetiletý pronájem přijde na 19,65 miliardy Kč, švédská strana se zavázala k investicím ve výši 130 procent z ceny kontraktu.

18. dubna 2005 - Na vojenském letišti v Čáslavi přistálo prvních šest stíhaček Jas-39 Gripen, zbylé gripeny převzala ČR v srpnu 2005.

28.5.2007 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Čistírna odpadních vod na Císařském ostrově v Praze.

Dejvice i Letnou trápí zápach. Může za to čistírna odpadních vod

Vlakové nádraží v Brně-Židenicích.
18

Dopravní uzel? Židenické nádraží může převzít část vlaků z přetíženého hlavního

Mizérie. Úroda ječmene je oproti loňsku poloviční, schnou i další obiloviny

Mizerná. Tak označil letošní sklizeň ozimého ječmene předseda Okresní agrární komory na Břeclavsku Antonín Osička. V okrese odhaduje kvůli velkému suchu propad v průměru o čtyřicet procent. „Máme posečených asi padesát hektarů a výnos se pohybuje mezi dvěma a třemi tunami na hektar. U jarních ječmenů to nebude lepší. A podobně špatné to bude i u pšenice. Obilí nedozrálo a uschlo," řekl Osička s tím, že loni byl v okrese průměrný výnos ozimého ječmene 5,1 tuny na hektar.

Pohledem Stanislava Šulce: Kouzelný bankomat

Bankomat slaví abrahámoviny. Podle různých anket jde o jeden z nejdůležitějších vynálezů minulého století a dodejme, že také jeden z nejkouzelnějších. Krom toho, že definitivně odtrhnul člověka od nutnosti mít peníze doma ve štrozoku, kouzelný je také proto, že se za těch pět desítek let takřka nezměnil.

Záhadná smrt bezdomovce Indiána: viděl jsem, jak ho surově mlátí, tvrdí svědek

Smrt ústeckého bezdomovce Jaroslava Dvořáka začala šetřit krajská kriminálka. Přihlásil se jí mladík, který viděl, jakým způsobem bývalý hokejista zemřel. Redaktor Deníku mluvil se svědkem, ještě než se přihlásil na policii.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies