VYBERTE SI REGION

Bush v Praze odpoví na hrozbu studené války

PRAHA - Hvězdná hodina české politiky nastává. Díky "radarové" misi amerického prezidenta George W. Bushe se v příštích dnech Praha dostane na titulní stránky světových novin.

4.6.2007
SDÍLEJ:

Foto:

Mimořádnou publicitu Bushově návštěvě zajistil ruský kolega Vladimir Putin. "Přirozeně ano," odpověděl na otázku italského deníku Corriere della Serra, jestli bude na americké plány s brdským radarem a polskou raketovou základnou reagovat po vzoru studené války tedy namíří rakety na Evropu.

Bush o dosavadních Putinových stížnostech a výhružkách mluvil s dokonalou trpělivostí: "Putin je můj přítel, ale přátelé mohou mít rozdílný názor. Dělá si starosti kvůli našemu raketovému obrannému systému. Myslí, že je namířen na něho. Není tomu tak," řekl třeba americký prezident při setkání se středoevropskými novináři.

V Praze má Bush možnost reagovat na dosud nejtvrdší kalibr. Zatím výslovně odmítal, že se může vrátit studená válka. Čím tvrdší slova zítra použije, tím větší publicitu Česku zajistí.

Den před Heiligendammem

Dosud největším vyhrocením mezinárodní situace v novém století chce Putin dosáhnout, aby se radar dostal mezi hlavní témata pro jednání skupiny G-8, které ve středu začne v severoněmeckém Heiligendammu. Podle ruského deníku Izvěstija, který je obvykle dobře obeznámen s úmysly Kremlu, si ovšem Putin nechtěl pouze připravit půdu v Heiligendammu, ale zkouší rovněž tlačit na Prahu a Varšavu.

Bagatelizovat ruskou hrozbu se snaží rovněž český premiér Topolánek. "Řekl bych, že chování prezidenta Putina souvisí daleko více s procesy v samotném Rusku. Je před volbami a Rusko potřebuje nějakého vnějšího nepřítele, aby zakrylo problémy, které má s vlastní demokracií a s vlastní politikou doma," řekl v posledním televizním projevu, který hojně citoval zahraniční tisk.

Podle Topolánka také nejde o radary, ale o princip: "Bez radaru nakonec může Evropa přežít. Ale bez vůle k obraně je s naší civilizací konec." Proto je třeba Putinův tlak odmítnout.

V podtextu Topolánkova sdělení je slyšet: Pokud by ostatně studená válka opravdu hrozila, pak je pro Česko lepší, když ji zažije na opačné straně barikády, než absolvovalo první.

Putinovi vadí radar

Experti vykládají Purinovy motivy dvojím způsobem.

Podle první verze se Rusku po konsolidaci ekonomiky vrátilo sebevědomí a jako země vybavená druhým největším jaderným arzenálem chce opět mluvit do světové politiky na nejvyšší úrovni.

Existuje ovšem i druhá varianta, podle níž si Putin s chystanou stavbou amerických základen ve východní Evropě prostě neví rady. Snaha otevřít otázku radaru na jednání G-8 je pokusem získat proti Bushově plánu spojence.

Pokud mají ruské obavy věcný základ, nemůže jím být deset polských raket něco takového by bylo skutečně směšné, jak tvrdí americká ministryně zahraničí Condoleezza Riceová. Fakticky jim může vadit pouze připravovaný brdský radar, který by šel využít pro monitorování vojenských objektů v evropské části Ruska. Píše o tom například vídeňský Der Standard.

Rozpor v Evropské unii

Siláckými gesty na sebe Putin upozorňuje, zároveň však odrazuje případné spojence.

Bushova radarová iniciativa nemá podporu především v Německu a ve Francii, protože komplikuje debaty o nové evropské ústavě. Ta předpokládá vznik společné zahraniční politiky Evropské unie.

Tyto úvahy však ztrácejí na zajímavosti, když dvě členské země Česko a Polsko nestaví svou bezpečnost na členství v NATO a v Evropské unii, ale na separátní dohodě se Spojenými státy.

Proto Putinovy hrozby studenou válkou využívá německý ministr zahraničí Frank-Walter Steinmeier a vyzývá Američany a Rusy ke společnému jednání o raketách.

Pro politiky Evropy není snadné najít společnou řeč s Putinem, který vyhrožuje raketami, blokuje estonské hranice a policejně potírá demokratickou opozici.

Přesto bude pro Bushe užitečné v Praze ujistit, že jeho projekt nechce Evropskou unii rozdělit.

Topolánek: Nic za to nechceme

Bushova návštěva se tak stane výjimečným setkáním tuzemské politiky snejvyššími patry té mezinárodní.

Samotný příjezd "nejmocnějšího muže planety" pozvedne prestiž vládním politikům. Podle vlastních slov nepočítají, že získají ještě něco navíc: "Radar a víza spolu opravdu nesouvisejí. Jediná souvislost je časová. Ale my bychom se zabývali obranou Evropy před zbraněmi hromadného ničení i bez víz," napsal Topolánek do Lidových novin.

Oficiálně zatím nepadlo ani slovo o tom, že se Češi zachovají jako Poláci a že si vyžádají od Američanů po stavbě radaru silnější bezpečnostní záruky třeba obranné rakety Patriot.

To však předem nevylučuje, že Bush do Prahy zrušení víz, nebo slib větší bezpečnosti přiveze. Vládě by tím zlepšil pozici v obtížné vnitropolitické debatě o radarech.

Paroubek: Souhlas vyloučen

Pro americkou vojenskou základnu jsou jednoznačně zatím jen občanští demokraté a lidovci. Stejně rezolutní jsou na opačném pólu komunisté.

Republiková rada Zelených, kteří jsou třetí vládní stranou, odmítla stavbu radarů před týdnem. Hlavním důvodem nesouhlasu je fakt, že americká vláda jednoznačně neslíbila zapojit svou protiraketovou obranu do systému NATO. Předáci Zelených se však mohou dalších jednání o radarech účastnit.

Ještě tvrdší jsou sociální demokraté, podle kterých nemá smysl o radarech vážně jednat, dokud Američané nezmění svůj přístup.

Aby sociální demokraty přesvědčil, navštíví prezident Bush jejich předsedu Jiřího Paroubka. Mohou však najít nejvýš neoficiální shodu.

Paroubek patří mezi sociálními demokraty k nejopatrnějším kritikům radaru, jednoznačně ho však zavazuje usnesení březnového sjezdu: "ČSSD nesouhlasí s umístěním radarové základny na území České republiky pouze na základě bilaterální smlouvy mezi ČR a USA. Podobné rozhodnutí by bylo v rozporu se zásadami kolektivní bezpečnosti, ke kterým se hlásíme jako členové Evropské unie a Severoatlantické aliance."

4.6.2007 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

Ústavní soud ve středu rozhodne o stížnosti vyhoštěného Iráčana

Brno - Ústavní soud (ÚS) ve středu vyhlásí nález s přímou vazbou na uprchlickou krizi a právní úpravu azylu v Česku. Rozhodne o stížnosti Iráčana zajištěného loni v listopadu a brzy poté vyhoštěného do vlasti. České orgány se podle stížnosti vůbec nezabývaly jeho obavami z mučení a násilí. Policie údajně také nezohlednila jeho úmysl požádat o mezinárodní ochranu.

Povstalci v Halabu řekli Američanům, že město neopustí

Damašek - Povstalci v syrském Halabu oznámili Spojeným státům, že obléhanou východní část města neopustí. Reagovali tak na výzvu Moskvy, která je prý připravena jednat s Washingtonem o stažení všech rebelů. Informovala o tom agentura Reuters. Podle syrského vojenského zdroje má Damašek v plánu získat plnou kontrolu nad Halabem během několika týdnů.

Z izraelského nákupu ponorek prý bude profitovat i Írán

Tel Aviv - Aféra kolem nákupu dalších tří ponorek pro izraelskou armádu nabrala nové obrátky. Objevily se totiž informace, že v německé společnosti ThyssenKrupp, která je měla dodat, má podíl i úhlavní nepřítel židovského státu Írán. Informovala o tom agentura AFP.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies