VYBRAT REGION
Zavřít mapu

ČEZ chce chytat skleníkové plyny a ukládat je pod zem

PRAHA - V Česku se prověřují tři oblasti pro ukládání CO2. Energetická společnost ČEZ se zapojila do mezinárodního projektu GeoCapacity, jehož cílem je do roku 2008 prověřit, zda by ve střední a východní Evropě nebylo možné ukládat oxid uhličitý pod zem.

7.6.2007
SDÍLEJ:

Foto: Ondřej Besperát

Tuto aktivitu uvítala Česká geologická služba, která je národním koordinátorem tohoto evropského programu a která v Česku začala s prověřováním tří oblastí pro ukládání C02.

"Je pozitivní, když jsou naše výzkumné úkoly podpořeny silným průmyslovým podnikem," řekl Aktuálně.czVít Hladík z brněnského pracoviště České geologické služby.

Uvedl, že podle představ Evropské komise by v roce 2012 mělo být hotovo deset až dvacet pilotních projektů na ukládání oxidu uhličitého pod zem. V Česku geologická služba začala letos pracovat na studiích ukládání C02 v oblasti mezi Žatcem a Mladou Boleslaví, v okolí Ostravy a na jihovýchodní Moravě.

Chytit se dá více než 90 procent plynu

Princip nové technologie je v zásadě jednoduchý. U elektrárny nebo jiného průmyslového zařízení se postaví speciální separační jednotka, kde se bude zachycovat oxid uhličitý.

 

Generální ředitel ČEZ Martin Roman - on line rozhovor čtěte ZDE

"Je možné zachytit přes devedesát procent oxidu uhličitého," poznamenal Vít Hladík z geologické služby.

Zachycený plyn by se pak potrubí odvedl k vhodné oblasti a "napumpoval" pod zem. Úložištěm může být například vytěžené ložisko ropy či zemního plynu nebo hlubinné uhelné sloje.

Odborníci odhadují, že celková světová kapacita podzemních skladů je dost velká na to, aby bylo možné ukládat celosvětové emise skleníkových plynů z elektráren a dalších průmyslových podniků po desítky, možná stovky let.

"Vhodné technologie přitom už existují, zachytávání oxidu uhličitého ovšem zatím nebylo přizpůsobeno pro použití ve velkém měřítku, například pro elektrárny," vysvětlil Hladík.

V Norsku ukládají CO2 pod mořské dno

Například v Norsku se v rámci projektu Sleipner ukládá pod dno Severního moře už roky asi milion tun oxidu uhličitého. Nejde ovšem o "odpad" při výrobě elektřiny, ale při těžbě zemního plynu. Norský program je prvním komerčním projektem ukládání CO2 na světě.

Například v Dánsku pracuje pokusné zařízení na jedné tamní tepelné elektrárně.

Podle Víta Hladíka z České geologické služby je jedním z hlavních současných problémů to, že zachycování oxidu uhličitého je příliš drahé. "Vědci nyní intenzivně pracují na tom, aby se technologie zlevnila," dodal Hladík.

ČEZ chce snížit emise o 15 procent

Pomoci by mohly i peníze od společnosti ČEZ, která si od mezinárodního projektu slibuje, že mu pomůže snižovat své emise skleníkových plynů.

"Účast v projektu GeoCapacity je jednou z mnoha aktivit, které uskutečňujeme v souvislosti s naším plánem snižování emisí oxidu uhličitého," uvedů Aleš Laciok z oddělení environmentální agendy ČEZ.

ČEZ chce do roku 2020 ztrojnásobit výrobu z obnovitelných zdrojů energeie a zároveň omezit své skleníkové plyny o patnáct procent. Jen do roku 2012 hodná ČEZ investovat v této oblasti více než 17 miliard korun.

7.6.2007 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Římské noci
9

Zranění ani náročnost představení Simoně Stašové nevzaly radost z Římských nocí

Mladí lidé

Výzkumníci zjistili: dvacátníci se těžko rozhodují a mají jasno ve vztazích

Strakonický pivovar kvůli EET zavádí nový systém

Pivovar Dudák mění ředitele, ten kvůli aféře odchází do pražského Staropramenu. Dudák navíc musí zavést nový systém pro větší pohodlí zákazníků.

Egyptská víza budou stát více než dvojnásobek

Od příštího týdne budou egyptská vstupní víza stát více než dvojnásobek. Zdraží z původních 25 dolarů (asi 640 Kč) na 60 dolarů (asi 1530 Kč). Víza, jež umožní několik vstupů do země, budou stát 70 dolarů (asi 1790 Kč). Informovala o tom dnes agentura AP s odkazem na zdroje z egyptského letiště.

Sňatkový podvodník vylákal z žen miliony

Náchodská policie vyšetřuje působení čtyřicetiletého muže z Mladoboleslavska, který je podezřelý, že z několika žen pod slibem společné budoucnosti vylákal zhruba 3,5 milionu korun. 

Opočno je po čtvrtstoletí tahanic státu

Nejvyšší soud (NS) odmítl dovolání Kristiny Colloredo-Mansfeldové v letitém sporu o renesanční zámek v Opočně na Rychnovsku. Justice památku loni v dubnu pravomocně přiřkla státu.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies