VYBERTE SI REGION

Těžce postižený hoch míří na riskantní operaci

PRAHA - Léčení kmenovými buňkami v Dominikánské republice by měl podstoupit dvanáctiletý Filip z Cizkrajova. Rodiče doufají, že mu léčba pomůže. Odborné časopisy, v nichž vědci informují o svých ověřených výsledcích, však zatím nezaznamenaly, že by transplantace kmenových buněk člověka vyléčila.

9.6.2007
SDÍLEJ:

Filip NěmecFoto: Občanské sdružení Návrat do života

Slibná metoda budoucnosti

Chlapec před čtyřmi lety málem zemřel na školním výletě, když si učitelé nevšimli, že se topí. Zůstal kolem deseti minut pod vodou. Kvůli poškození mozku zcela ochrnul a své okolí téměř nevnímá. Českobudějovický krajský soud tento týden potvrdil, že škola má zaplatit odškodné téměř 15 milionů korun. (Podrobněji o případu čtěte ZDE.)

Rodiče už dlouho plánují, že chlapce nechají léčit kmenovými buňkami. O co jde? Je to metoda, kterou světoví vědci považují za velmi slibnou pro budoucnost. Kmenové buňky se totiž dokážou přeměnit v jakékoli další buňky lidského těla, včetně buněk mozkových. Vyskytují se v malém množství v dospělém organismu, ale "nejlepší", jak se zatím zdá, jsou v embryích.

Představa je taková, že kmenové buňky, odebrané z embryí a upravené v laboratoři, se po vnesení do organismu "usadí" na poškozeném místě. Tam se přemění v požadované buňky a začnou plnit jejich funkce. Vlastně tak opraví nefunkční tkáň. Pokusy se zvířaty už potvrdily, že to je alespoň částečně možné.

Experimenty pro lidi se teprve chystají

"Ještě nikdo ale neoznámil, že by se mu to podařilo také u lidí," konstatuje Aleš Hampl ze společného pracoviště Ústavu experimentální medicíny Akademie věd a Lékařské fakulty Masarykovy univerzity v Brně.

Docent Hampl je členem týmu, který už před čtyřmi lety dokázal izolovat linie kmenových buněk z embryí, které zbyly jako nepotřebné na klinice pro umělé oplození. Tým se podílí na celoevropském výzkumném projektu na toto téma. Kdyby někdo ve světě dosáhl při léčení lidí kmenovými buňkami úspěchu, musel by to docent Hampl vědět. "Takové experimenty se teprve chystají," říká.

Volné zákony v Karibiku

"Znám dvě rodiny, jejichž děti prošly léčbou v Dominikánské republice, a úspěšně," říká Martina Němcová, Filipova matka. "Nemají ale zájem o rozmluvu s novináři." Klinika, kam chce se synem jet, se jmenuje Medra, má hlavní sídlo v Kalifornii, ale zákroky uskutečňuje v Dominikánské republice. Vysvětlením jsou mnohem volnější latinskoamerické předpisy, a nakonec zřejmě i dostupnost lidských embryí.

Pokusy s lidskými zárodky se v USA považují za kontroverzní. Nejsou však zákonem zakázány, pouze na jejich výzkum nesmějí být použity federální peníze. Ovšem stát Kalifornie je naopak ze svého rozpočtu podporuje. V případě kliniky Medra je to však stejně jedno, protože ta žije z peněz od pacientů či jejich rodin.

Její ředitel William Rader uvádí na svých webových stránkách, že se u nich pomocí kmenových buněk léčí pacienti trpící širokou škálou chorob, od Alzheimerovy nemoci přes poškození páteře a mozku po depresi a cukrovku. Podle jeho informací využívají na klinice buněk z lidských plodů, což je pokročilejší vývojová fáze embrya v době delší než dva měsíce od početí.

Úspěchy? Nepotvrzeny

"Nikdy jsem o té klinice neslyšel," kroutí hlavou docent Hampl. Stephen Barrett je doktorem medicíny a zakladatelem americké organizace Quackwatch zaměřené na odhalování podvodů a nepravd v medicíně. Na své webové stránce si všímá i kliniky Medra a jejího ředitele doktora Radera. Píše o něm jako o psychiatrovi, který dříve léčil pacienty s psychickými potížemi spojenými s přijímáním potravy.

O léčebných úspěších kliniky Medra při použití kmenových buněk pak Barrett konstatuje, že v databázi lékařské literatury nenašel žádné publikované údaje, které by je potvrzovaly.

Filip potřebuje šanci

"Náklady na transplantaci kmenových buněk dosáhnou asi milion dvě stě tisíc korun. Asi tři sta tisíc korun bude stát letecká cesta pro Filipa, jeho matku, doprovázejícího lékaře a tlumočníka. Chlapec bude potřebovat pět míst v letadle, aby mohl ležet," vypočítává Lubomír Kloiber, předseda občanského sdružení Návrat do života, jež vzniklo proto, aby Filipovi pomohlo.

Transplantace kmenových buněk se má uskutečnit pomocí infúze, která je chlapci vnese do krve. Mělo k ní dojít už v květnu, ale nešlo to, protože Filipův zdravotní stav nedovoloval přepravu.

"Filip žije ve stavu mezi životem a smrtí. Matka o něj pečuje, díky cvičení chlapci neubývají svaly jako jiným nepohyblivým pacientům. Ale Filip potřebuje tuhle šanci. Nemůže čekat, až se lékařské postupy někdy v budoucnu vylepší a budou k dispozici i v naší zemi," říká Lubomír Kloiber. Jak dodává, má také děti. "Kdyby se jim tohle stalo, volil bych stejně jako Filipova matka."

9.6.2007 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Americký astronaut českého původu Eugene Cernan v roce 2008 navštívil Českou republiku. V pozadí Cernanova vnučka Ashley.
2 10

Zemřel astronaut Eugene Cernan. Poslední muž, jenž stanul na Měsíci

Pouhé dva týdny po kolaudaci se na nové sportovní hale v České Třebové zřítila střecha.
7 11

Mohou za pád střechy lepené vazníky? Trosky haly prohledal soudní znalec

AKTUALIZOVÁNO

Turecko dopadlo Uzbeka viněného z istanbulského masakru

Istanbul - Turecká policie dopadla dnes večer uzbeckého občana, který je označován za pachatele silvestrovského masakru v istanbulském nočním klubu, jemuž padlo za oběť 39 lidí. Podle listu Daily Sabah byl Abdulgadir Mašaripov zadržen v domě svého kyrgyzského přítele v istanbulské čtvrti Esenyurt. K útoku se přihlásila organizace Islámský stát, která ho označila za pomstu za tureckou vojenskou intervenci v Sýrii.

Dokumentaristka Třeštíková: Realitu nemůžete zotročit

Po deseti letech se jedna z nejvýraznějších osobností českého dokumentu Helena Třeštíková opět vrací k Manželským etudám. Její snímek Strnadovi vstoupí 19. ledna i na plátna kin. V příběhu soužití netradiční rodiny se zrcadlí jak nevyhnutelnost změn ve světe mezilidských vztahů, tak pětatřicet let vývoje celé české společnosti.

Šéf lékáren Dr.Max: Reklama spojená s léky u nás existuje historicky

Největší tuzemská lékárenská síť Dr.Max atakuje hranici 400 poboček. Tento měsíc otevíráme lékárny v Jaroměři a Stříbře, přírůstky představují v drtivé části úplně nově zřizované provozovny, podotýká generální ředitel Daniel Horák, který se vyjádřil k dotazům čtenářů Deníku.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies