VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Těžce postižený hoch míří na riskantní operaci

PRAHA - Léčení kmenovými buňkami v Dominikánské republice by měl podstoupit dvanáctiletý Filip z Cizkrajova. Rodiče doufají, že mu léčba pomůže. Odborné časopisy, v nichž vědci informují o svých ověřených výsledcích, však zatím nezaznamenaly, že by transplantace kmenových buněk člověka vyléčila.

9.6.2007
SDÍLEJ:

Filip NěmecFoto: Občanské sdružení Návrat do života

Slibná metoda budoucnosti

Chlapec před čtyřmi lety málem zemřel na školním výletě, když si učitelé nevšimli, že se topí. Zůstal kolem deseti minut pod vodou. Kvůli poškození mozku zcela ochrnul a své okolí téměř nevnímá. Českobudějovický krajský soud tento týden potvrdil, že škola má zaplatit odškodné téměř 15 milionů korun. (Podrobněji o případu čtěte ZDE.)

Rodiče už dlouho plánují, že chlapce nechají léčit kmenovými buňkami. O co jde? Je to metoda, kterou světoví vědci považují za velmi slibnou pro budoucnost. Kmenové buňky se totiž dokážou přeměnit v jakékoli další buňky lidského těla, včetně buněk mozkových. Vyskytují se v malém množství v dospělém organismu, ale "nejlepší", jak se zatím zdá, jsou v embryích.

Představa je taková, že kmenové buňky, odebrané z embryí a upravené v laboratoři, se po vnesení do organismu "usadí" na poškozeném místě. Tam se přemění v požadované buňky a začnou plnit jejich funkce. Vlastně tak opraví nefunkční tkáň. Pokusy se zvířaty už potvrdily, že to je alespoň částečně možné.

Experimenty pro lidi se teprve chystají

"Ještě nikdo ale neoznámil, že by se mu to podařilo také u lidí," konstatuje Aleš Hampl ze společného pracoviště Ústavu experimentální medicíny Akademie věd a Lékařské fakulty Masarykovy univerzity v Brně.

Docent Hampl je členem týmu, který už před čtyřmi lety dokázal izolovat linie kmenových buněk z embryí, které zbyly jako nepotřebné na klinice pro umělé oplození. Tým se podílí na celoevropském výzkumném projektu na toto téma. Kdyby někdo ve světě dosáhl při léčení lidí kmenovými buňkami úspěchu, musel by to docent Hampl vědět. "Takové experimenty se teprve chystají," říká.

Volné zákony v Karibiku

"Znám dvě rodiny, jejichž děti prošly léčbou v Dominikánské republice, a úspěšně," říká Martina Němcová, Filipova matka. "Nemají ale zájem o rozmluvu s novináři." Klinika, kam chce se synem jet, se jmenuje Medra, má hlavní sídlo v Kalifornii, ale zákroky uskutečňuje v Dominikánské republice. Vysvětlením jsou mnohem volnější latinskoamerické předpisy, a nakonec zřejmě i dostupnost lidských embryí.

Pokusy s lidskými zárodky se v USA považují za kontroverzní. Nejsou však zákonem zakázány, pouze na jejich výzkum nesmějí být použity federální peníze. Ovšem stát Kalifornie je naopak ze svého rozpočtu podporuje. V případě kliniky Medra je to však stejně jedno, protože ta žije z peněz od pacientů či jejich rodin.

Její ředitel William Rader uvádí na svých webových stránkách, že se u nich pomocí kmenových buněk léčí pacienti trpící širokou škálou chorob, od Alzheimerovy nemoci přes poškození páteře a mozku po depresi a cukrovku. Podle jeho informací využívají na klinice buněk z lidských plodů, což je pokročilejší vývojová fáze embrya v době delší než dva měsíce od početí.

Úspěchy? Nepotvrzeny

"Nikdy jsem o té klinice neslyšel," kroutí hlavou docent Hampl. Stephen Barrett je doktorem medicíny a zakladatelem americké organizace Quackwatch zaměřené na odhalování podvodů a nepravd v medicíně. Na své webové stránce si všímá i kliniky Medra a jejího ředitele doktora Radera. Píše o něm jako o psychiatrovi, který dříve léčil pacienty s psychickými potížemi spojenými s přijímáním potravy.

O léčebných úspěších kliniky Medra při použití kmenových buněk pak Barrett konstatuje, že v databázi lékařské literatury nenašel žádné publikované údaje, které by je potvrzovaly.

Filip potřebuje šanci

"Náklady na transplantaci kmenových buněk dosáhnou asi milion dvě stě tisíc korun. Asi tři sta tisíc korun bude stát letecká cesta pro Filipa, jeho matku, doprovázejícího lékaře a tlumočníka. Chlapec bude potřebovat pět míst v letadle, aby mohl ležet," vypočítává Lubomír Kloiber, předseda občanského sdružení Návrat do života, jež vzniklo proto, aby Filipovi pomohlo.

Transplantace kmenových buněk se má uskutečnit pomocí infúze, která je chlapci vnese do krve. Mělo k ní dojít už v květnu, ale nešlo to, protože Filipův zdravotní stav nedovoloval přepravu.

"Filip žije ve stavu mezi životem a smrtí. Matka o něj pečuje, díky cvičení chlapci neubývají svaly jako jiným nepohyblivým pacientům. Ale Filip potřebuje tuhle šanci. Nemůže čekat, až se lékařské postupy někdy v budoucnu vylepší a budou k dispozici i v naší zemi," říká Lubomír Kloiber. Jak dodává, má také děti. "Kdyby se jim tohle stalo, volil bych stejně jako Filipova matka."

9.6.2007 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Nejčastějšími riziky pro zaměstnance na evropských pracovištích jsou stres a problémy pohybového aparátu, zejména zad a rukou.
10

Odškodné za bolavá záda? Zničí nás to, tvrdí o návrhu firmy

Maria Šarapovová na exhibici v Las Vegas.
14

Pohledem Vojtěcha Žižky: O Máše a pokrytectví

Kde je farmářský trh s kvalitním jídlem? To si lidé musí povědět mezi sebou

Kus nebo třeba jen kousek vlastního pozemku? V Praze to má málokdo. Ani s dostatkem času nebo i chuti hrabat se v hlíně to občas není růžové. Právě v metropoli se tak staly fenoménem farmářské trhy.

Vakcíny proti tetanu docházejí. Lékaři při přeočkování upřednostňují starší děti

V dětské ambulanci v Kunštátě na Blanensku předminulý týden vypotřebovali poslední Boostrix Polio. Vakcínu, kterou povinně přeočkovávají deseti až jedenáctileté děti proti záškrtu, tetanu, černému kašli a dětské obrně. A několik měsíců ji ani nedoobjednají. Dodavatel oznámil přerušení výroby. „Potřebujeme obnovu dodávek hned, začínáme mít nenaočkované děti," přiblížila tamní lékařka Marie Neníčková.

Kejval podepsal přihlášku na OH do Pchjongčchangu. Úspěch popřál i Zeman

Povinná formalita je splněna. Přesně 289 dnů před zahájením zimních olympijských her v Pchjongčchangu podepsali prezident Miloš Zeman a předseda Českého olympijského výboru Jiří Kejval oficiální přihlášku českého týmu. Ta i podpis k průvodnímu dopisu, který obdrží šéf Mezinárodního olympijského výboru Thomas Bach, jsou podmínkou k účasti sportovců v Jižní Koreji.

Seznam významných dnů se zřejmě rozšíří. O dva týkající se světové války

Nově by měl být 18. červen Dnem hrdinů druhého odboje, kteří se postavili nacismu. Druhý má připomenout vyhlazení takzvaného terezínského rodinného tábora v Osvětimi-Březince v noci na 9. března 1944. Doplnění zákona o státních svátcích dnes schválila Sněmovna už v prvním kole projednávání.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies