VYBERTE SI REGION

Počasí v Česku už má rysy jako v jižní Evropě

PRAHA - Pokud se něco podstatného nezmění, bude červen už desátým měsícem v řadě, kdy teploty překročí obvyklý průměr, předpokládají meteorologové.

14.6.2007
SDÍLEJ:

Někdy proti horku nestačí ani zmrzlina.Foto: Ondřej Besperát

"Předčasně uzrávají i meruňky a mají malé plody. Zato vinaři si zatím spíš pochvalují. Naše teplotní podmínky se už přiblížily těm z jihu Evropy," konstatujeJaroslav Rožnovský, ředitel pobočky Českého hydrometeorologického ústavu v Brně, který také přednáší na brněnské Mendelově zemědělské a lesnické univerzitě.

"Tuhle k nám do meteorologického ústavu volala nějaká paní a ptala se: Jak dlouho ještě vydrží tohle pěkné počasí? Kdyby ji tak slyšeli zemědělci! Těm tohle počasí ničí úrodu!" srovnáváRožnovský.

Optimismus jen kolem vína

"Na dovolené u vody vám vedra budou vadit míň, protože voda a zeleň ochlazují okolí a člověk se může osvěžit při koupání. Zato ve městě s rozpáleným asfaltem a betonem a s minimem parků už jde o zdraví," připomíná meteorolog.

Stejně jako lidé trpí i hospodářská zvířata. "Na pastvě potřebují stín, ale ne pokaždé ho najdou. Chovatelé budou muset změnit podobu pastvin," říká ředitel Rožnovský. "A ve stájích? Zvířata začínají potřebovat nové nebo upravené stáje, s klimatizací nebo aspoň s možností zchlazování díky rozstřikování vody. To bude pro zemědělce obrovská finanční zátěž."

Teplo uspíšilo vegetační cyklus. Úroda letos zřejmě bude o čtrnáct dní až tři týdny dřív, než bývá obvyklé. Nemusí to být úplně dobře. Pole žloutnou, protože obilí rychleji zraje, ale nestačí vytvořit dostatečně velké zrno. To hrozí nižšími výnosy.

Sucho začíná

Když je horko, bývá v našich končinách také obvykle sucho. "Cirkulaci vody v krajině ovlivňuje víc faktorů, ne pouze teploty. Nicméně když si probereme historické záznamy, víme, že ve dvou třetinách až třech čtvrtinách roků s vyššími teplotami bylo také velké sucho," konstatuje Vilibald Kakos z Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd.

Zřejmě se k tomu schyluje i letos.

"Voda se z půdy zvýšeně odpařuje od počátku jara, takže už jí nezbývá dost," hodnotí hydrometeorolog Rožnovský. "Svrchní vrstvy prosychají a zemědělci se právem bojí o úrodu. Nejvíce trpí písčité půdy. Plochy, pod nimiž je podzemní voda, se ještě drží."

V minulosti pozemské i mimozemské vlivy

"Je určitě mimořádné, když nadprůměrné teploty trvají tolik měsíců po sobě jako nyní, vlastně už od loňského září. Ale podobné věci se už v minulosti staly. Vím, že jsem v historických záznamech z pražského Klementina napočítal nadprůměrné teplotní řady po dobu osmi měsíců po sobě," zamýšlí se Vilibald Kakos z Ústavu fyziky atmosféry.

"Velká horka na našem území byla v různých obdobích. Třeba v letech 1520 až 1550," připomíná doktor Kakos. "Nikdo tehdy pochopitelně ještě neměřil teploty, ale kronikáři zaznamenali nástup žní o dva až tři týdny dříve než bylo jinak obvyklé. V Poohří a Polabí se pěstovaly teplomilné melouny. Záznamy kronik z onoho období uvádějí, že se rodilo kvalitní víno. Z toho všeho se dá usoudit, že bylo možná ještě tepleji, než jak to zažíváme teď."

Dodnes není jasné, proč výkyvům teplot v minulosti docházelo. "Známe činitele pozemské, jako třeba výbuchy sopek. Rozptýlí v zemském ovzduší prach, od něhož se pak odrážejí sluneční paprsky zpět do vesmíru," popisuje Vilibald Kakos. "A známe i činitele mimozemské, třeba zvýšenou sluneční aktivitu. Slunce zhruba v jedenáctiletém cyklu vyzařuje víc energie, takže jí víc dopadá také na Zemi. Ale nevíme, které z nich to byly, že v minulosti způsobily podnebné změny."

Mohou za to lidé? Spor pokračuje

A co dnes? Můžeme za vyššími teplotami vidět důsledek lidské činnosti, především pálení fosilních paliv, při němž vzniká oxid uhličitý a zadržuje pod sebou teplo v atmosféře?

"No, že se otepluje, to je zřejmé. Ovšem pořád si nejsem jist, že důvodem je lidská činnost, jak soudí Mezivládní panel pro klimatické změny," říká doktor Kakos s odvoláním na letos zveřejněné zprávy rozsáhlého mezinárodního týmu expertů pracujících pro OSN. "Oni soudí, že s devadesátiprocentní pravděpodobností za to může člověk. Já si říkám, že když se něco podobného dělo v minulosti v důsledku sil přírody, bez vlivu člověka, může tomu tak být i nyní."

Jaroslav Rožnovský je jiného názoru: "Říct, že právě za dnešní horko může právě globální oteplování způsobené člověkem, to se skutečně nedá. Ovšem to, že extrémního počasí v posledních letech přibývá, je evidentní. A to už považuji za důsledek rozkolísání klimatického systému, který odpovídá teoriím o lidmi způsobené změně klimatu."

14.6.2007 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Inkluze je zločin na dětech, říká Václav Klaus mladší

Havlíčkův Brod /ROZHOVOR/ - Má všeobecní vzdělání budoucnost? Je inkluze krok tím správným směrem? To byla hlavní témata přednášky, kterou v Havlíčkově Brodě nedávno připravil Okrašlovací spolek Budoucnost.

Manželé ze Kdyně se snažili zachránit život mladému sportovci. Bohužel marně

Hluboká - Silák z Hluboké zemřel za jízdy na kole. Jeho otec děkuje manželům Homolkovým, kteří bojovali o jeho život.

Starosta Pískové Lhoty na Nymbursku byl obviněn z rozkrádání obecních peněz

Písková Lhota /FOTOGALERIE/ - Zpronevěra a zneužití pravomoci úřední osoby. To jsou dva trestné činy, z nichž policie obvinila šestačtyřicetiletého starostu Pískové Lhoty na Nymbursku Radovana Staňka. Obecní peníze měl rozkrádat ve spolupráci s účetní obce.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies