VYBERTE SI REGION

Česká psychiatrie je v krizi. A nemocných přibývá

ČESKO -Nedávné zrušení Centra krizovéintervence v pražských Bohnicích upozornilo na vážný problém: psychiatrie je v Česku v žalostném stavu.

23.6.2007
SDÍLEJ:

Psychiatrie ilustračníFoto:

 

V Česku jde na psychiatrii nejmíň peněz v EU

Podle České psychiatrické společnostiza tomůže zejména nedostatek finančních prostředků. Do oblasti psychiatrie u násjdou podle údajů z takzvané Zelené knihy Evropské unieasi tři procenta ze všech zdravotnických výdajů. To je společně seSlovenskem jednoznačně nejméně v Evropské unii.

Přitom v západních zemích se pozornost věnovaná psychiatrii zvyšuje. Například počet pacientů s depresivním onemocněním stoupá a psychiatrická onemocnění se stávají ekonomicky i společensky závažnějším problémem než kardiovaskulární či onkologická onemocnění.

Česko zaostává zejména v poskytování akutních aalternativních možnostípéče, naopak poměrně dost je lůžek v léčebnách.

Hlavní problém: peníze

Podle přestavitelů České psychiatrické společnosti je hlavním problémem nedostatek peněz.

"Podíl výdajů na psychiatrickou péči je v Česku tak malý, že jsem tomuvůbec nechtěl věřit,"řekl na konferenci Česká psychiatrie v 21. století: potřeby a realitaMatthijs Muijen, který se problematikou duševního zdraví zabývá ve Světové zdravotnické organizaci (WHO).

Ministerstvo zdravotnictví tvrdí, že situace není tak jednoznačná. "Záleží na tom, jaká čísla se porovnávají.Údaje musí být ve vazbě na zdravotní a sociální systémy dané země. Kolik jde skutečně na psychiatrickou péči, nelze jednoduše změřit," říká Tomáš Cikrt z ministerstva zdravotnictví.

Kvůli neuspokojivému stavu psychiatrie vypracovali odbornícitakzvaný Národní psychiatrický program 2007. Mezi hlavní cíle patří právě zajištění financování oboru, kteréby podle autorů mělo býtsrovnatelné s ostatními evropskými státy.

Plán vyjmenovává řadu dalších problémů české psychiatrie, řešení však nenabízí. "Návrhy jsou vágní. Psychiatři vyjmenovávají požadavky, nepřicházejí však s vlastními nápady, jak situaci řešit a co řešit prioritně," kritizuje postup České psychiatrické společnosti Tomáš Cikrt z ministerstva zdravotnictví. "Psychiatrická společnost by se měla inspirovat třeba odbornou společností onkologů, která nabízí vlastní kvalitní řešení," dodává.

Předseda České psychiatrické společnosti JiříRaboch oponuje: "Na konkretizaci jednotlivých kroků Národního psychiatrického programu intenzivně pracuje skupina odborníků. Potřebujeme však podporu ministerstva. Reformu nemohou prosadit odborníci, ta musí být politickým rozhodnutím", stěžuje si.

Léčebny nestačí

K dalším bodůmplánu patří rozšiřování takzvané primární a komunitní péče. Zatímco léčeben je v Česku dost, počet zařízení, která by poskytovala akutnínebo alternativní péči, je nízký.

Důvodem je špatně řešenéfinancování, protože většina zařízeních poskytujících akutní psychiatrickou péči je prodělečná. Tobyl případ i Centra krizové intervence v pražských Bohnicích,které vedení psychiatrické léčebny kvůli vysokým nákladům zrušilo. "Připravovaná reforma zdravotnictví umožní rozvoj primárnía ambulantní péče, protože pojišťovny ji budoulépe financovat," říká Tomáš Cikrt z ministerstva zdravotnictví.

Psychiatrům také vadí, že většina léčeben je dlouhodobě zanedbávaná a nynív havarijním stavu.To přiznávái ministerstvo zdravotnictví. Podle úřadu většina léčeben sídlí v památkově chráněných objektech anáklady na opravu jsou proto obrovské.

"Léčebny však musejí zůstat. Mají nezastupitelnou pozici. Chybějí ale další moderní možnosti léčby," tvrdí psychiatr Jiří Raboch. V Česku například téměř nefungují takzvaná komunitní centra, jejichž počet se v západních zemích rychle zvyšuje. Ta napomáhají duševně nemocným začlenit se do společnosti, vytvářet vztahy s lidmi, mít rodinu, bydlení a práci.

"Psychiatrická společnostby měla vícekomunikovat s městy nebo ministerstvem práce a sociálních věcí. Psychiatrie nespadá pouze pod zdravotnictví. Právě města by měla podporovat rozvoj komunitních center," myslí si Tomáš Cikrt z ministerstva zdravotnictví.

Pořád jsou to blázni

Dalším dílčím důvodem špatného stavu české psychiatrie jsou přetrvávající předsudky veřejnosti.

"Taková určitá stigmatizace psychiatrie je středoevropským specifikem, který pochází už z habsburských dob," říká psychiatr Jiří Raboch.

Situace se v posledních dvaceti letech zlepšila.Přesto sis návštěvou psychiatrieveřejnost stále spojuje slova jako blázinec, šílenec, který je odsouzený strávit zbytek života za plotem léčebny. Zejména na venkově neléčí svou psychickou poruchu desetitisíce lidí. Dochází také k diskriminaci duševně nemocných.

Relativně slabé povědomí o psychickýchnemocech mají i praktičtí lékaři.Podle údajů České psychiatrické společnosti například 90 procent lidí s depresí není vůbecléčeno nebo je léčeno nesprávně.

Také jedním z bodů Národního psychického programu je boj proti stigmatizaci a izolaci duševně nemocných."Snažíme se o zvyšování informovanosti veřejnosti i lékařů. Například spolupracujeme se Svazem praktických lékařů," říkáprofesor Raboch z psychiatrické společnosti.

O odstranění předsudků a psychiatrickou osvětu usiluje i několik sdružení, například Centrum pro rozvoj péče o duševní zdraví projektem Změna-STOPSTIGMA.

Bude hůř

Zahraniční studie předpokládají v následujících letech v západních zemíchdalší nárůstvýskytu především depresivních poruch a s tím spojenézvyšování ekonomických ztrát.

Duševními poruchami trpí během svého života asi 27 procent Evropanů, téměř 60 tisíc jich ročněspáchá sebevraždu. Nákladyspojené sduševními nemocemi odhaduje Evropská unie na 4 až 5 procent HDP. "Ročně v Česku spáchá více lidí sebevraždu, než kolik jich zemře při dopravních nehodách," připomíná psychiatr Jiří Raboch.Na obrázku vpravo se můžete podívat, kde se v Česku páchá nejvíc sebevražd.

Nejčastěji se vyskytují depresivní a úzkostné poruchy, poruchy chování a návykové nemoci.

Duševníporuchy představují obrovskou zátěž pro ekonomiku, pacienta i společnost. Ve statistice, která uvádí takzvaný počet ztracených let života, stojícelosvětově duševní poruchy na prvním místě společně s nemocemi kardiovaskulárními.

23.6.2007 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

Veslařský svět v černém. V Mařaticích pohřbili nadějného veslaře Michala Plocka

Uherské Hradiště – S juniorským mistrem Evropy i mistrem světa dvaadvacetiletým Michalem Plockem se přišly v pondělí 5. prosince rozloučil na jeho poslední cestě zhruba dvě stovky známých, přátel a rodinných příslušníků do obřadní síně hřbitovu v Uherském Hradišti, Mařaticích. Talentovaný veslař a nástupce Ondřeje Synka byl 28. listopadu nalezen mrtvý v loděnici pražské Dukly, za níž vesloval.

Vědci zkoumají léčbu nočních můr a běsů i pomocí vůní

Klecany (u Prahy) - Vědci z Národního ústavu duševního zdraví (NUDZ) v Klecanech u Prahy zkoumají léčbu nočních můr a běsů i pomocí vůní. Pracoviště je unikátní spektrem nabídky metod řešení poruch spánku, a to nejen v rámci ČR. Řada problémů se léčí nejen podáváním léků, ale zásadní jsou i psychoterapeutické postupy, říká vedoucí oddělení spánkové medicíny Jitka Bušková.

Technik z letounu s fotbalisty: Pád jsme nečekali, nikdo nekřičel

La Paz - Bolivijská vláda začala vyšetřovat podezření na nepravosti při udělení licence místní letecké společnosti LaMia, jejíž letoun minulý týden havaroval v Kolumbii s brazilskými fotbalisty. Příčinou neštěstí, při němž zemřelo 71 lidí, byl zřejmě nedostatek paliva. Informaci, že letadlo mělo udělat mezipřistání na dotankování, potvrdil dnes brazilské televizi Globo i přeživší technik Erwin Tumiri.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies