VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Virus ptačí chřipky člověka příliš neohrožuje. Zatím

Analýza - Ptačí chřipka je pohromou pro chovatele drůbeže (a nakonec i papoušků). Ohrožuje však i zdraví lidí?

27.6.2007
SDÍLEJ:

Virus H5N1Foto: Centers for Disease Control and Prevention

Odpověď zní: člověk se sice může nakazit, ovšem je to vysoce nepravděpodobné. Tato odpověď ale platí dnes, a nemusí už platit zítra. Viry jsou totiž velice proměnlivé.

"Učení" od roku 1961

Viry každé chřipky se vždy vyvíjejí v tělech ptáků, zpravidla vodních a nejčastěji kachen, jimž v té chvíli neškodí. Někdy však zmutují tak, že začnou být nebezpečné i pro opeřence, jako v tomto případě. Anebo se vyvinou do formy, která ohrožuje člověka.

U současné ptačí chřipky, označované podle bílkovin na povrchu jejího viru H5N1, už víme, že na člověka dokáže zaútočit. Trvalo poměrně dlouho, než se to virus "naučil": Poprvé jej totiž vědci našli v drůbeži už v roce 1961. Do podoby, kdy napadá člověka, zmutoval v roce 1997 v Hongkongu. A od té doby se příležitostně objevuje. Loni jej do Česka přinesli divocí ptáci, a teď poprvé udeřil i u chovné drůbeže v Tisové na Orlickoústecku.

Virus zatím zabil půl druhé stovky lidí v jihovýchodní Asii, což byla zhruba polovina nakažených. Je to sice smutné číslo, ale současně i nadějné. Proč?

Masový útok neumí

Protože je relativně velice nízké. Běžné lidské chřipkové viry, jaké kolem nás procházejí každou chřipkovou sezónu, při vší lékařské péči ročně zabijí ve světě 700 000 lidí, většinou starých, oslabených, anebo malých dětí. V tomto srovnání je bilance viru H5N1 vlastně téměř nepatrná.

Všechny chřipkové epidemie se rodív jihovýchodní Asii. Desítky milionů lidí tu totiž žijí v těsném kontaktu s drůbeží, ale i s prasaty, jejichž těla bývají pro nové proměny chřipkových virů rovněž potřebná.

Pokud tedy virus H5N1 nezačal v tamních končinách infikovat lidi masově, znamená to, že to pro něj není jednoduché.

Slabé místo až hluboko v plicích

Už loni vědci zjistili, proč tomu tak je. Prokázali, že virus H5N1 nedokáže účinně pronikat do lidských buněk v hrdle, a to je pro onemocnění i pro další šíření nákazy podstatné. Člověka ohrožuje, až když pronikne hluboko do plic. A to se stává jen zcela výjimečně.

V odborných časopisech Science a Nature situaci nezávisle na sobě popsaly dva výzkumné týmy.

Badatelé vypozorovali, že virus ptačí chřipky účinně napadá lidské buňky až v plicích. Přesněji v plicních sklípcích (dutinkách o velikosti nejvýše 0,3 milimetru, kde tělo přijímá kyslík z vdechnutého vzduchu). Co je však důležité: buňky v lidském hrdle tomuto viru odolávají.

Rada: Dobře tepelně upravené drůbeží maso a vejce virus H5N1 nepřenesou, protože jej ničí teplota nad 70 stupňů Celsia.
Více si přečtěte v rozhovoru s veterinářem ZDE.

Chybí vhodný klíč

Oba týmy (jeden vedl Thijs Kuiken z univerzity v Rotterdamu a druhý Jošihiro Kawaoka, který působí na univerzitách v Tokiu a v americkém Madisonu) našly shodné vysvětlení.

Jak známo, žádný virus se nemůže rozmnožovat sám. Musí nejdřív vniknout do buňky nějakého živočicha. K tomu má na svém povrchu bílkoviny, jimiž se zachytí na určitých molekulách "obalu" buňky (těmto molekulám se říká receptory) a otevře si jimi vstup dovnitř.

Výzkumníci zjistili, že vhodné receptory pro viry chřipky H5N1 jsou na buňkách v dýchacím ústrojí ptáků. U lidí pak stejné receptory mají buňky, z nichž se tvoří plicní sklípky. Avšak buňky v horní části lidského dýchacího traktu, tedy v nose a v krku, tyto receptory obsahují jen velmi zřídka.

"Aby se virus šířil účinně dál z člověka na člověka, potřebuje se množit v horních dýchacích cestách. Odtud se totiž snadno dostává ven při kašlání a kýchání," vysvětlil Jošihiro Kawaoka.

Přenos infekce nepravděpodobný

Viry běžné lidské chřipky se dokážou zachytit na receptorech buněk ve sliznicích hrdla. Viry ptačí chřipky však na tyto buňky naštěstí nejsou přizpůsobené. Tím se vysvětluje, proč se jen málo lidí nakazilo současnou ptačí chřipkou. Stalo se tak pouze při blízkém kontaktu s nemocnou drůbeží. A dotyčný člověk musel mít ještě velkou smůlu, že virus pronikl až hluboko do plic.

Aby se od tohoto nemocného nakazil někdo další, potřebovaly by se viry z plic infikovaného člověka dostat v kapénkách ven. Tam by je pak musela vdechnout jiná osoba, a v jejím dýchacím traktu by musely postupovat až do plicních sklípků. A to by už vyžadovalo příliš velkou souhru nešťastných náhod.

Sledování pokračuje

V této chvíli světoví zdravotničtí experti sledují, jestli virus H5N1 dále nezmutoval do nebezpečnější formy. To by se mohlo stát třeba tehdy, když se "ptačí" virus setká v organismus nemocného člověka s virem běžné lidské chřipky. Jejich genetický materiál se pak může propojit, a v nejhorším případě vznikne mikroskopický zabiják, který si od jednoho "předka" vezme schopnost pronikat snadno do lidských buněk, a od druhého jeho nebezpečnost.

"Viry jsou proměnlivé, ale vtéto chvíli nemáme žádné indicie, že by se virus H5N1 mohl snáze přenést na člověka, anebo z nakaženého pacienta na jiného člověka," konstatuje Martina Havlíčková, vedoucí Národní referenční laboratoře pro chřipku ve Státním zdravotním ústavu v Praze.

Doufejme, že to tak i vydrží.

27.6.2007 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

San diego, střelba
5

Střelba u bazénu v San Diegu: jeden mrtvý, sedm zraněných

Ilustrační foto.
1 8

Účet koaličních náletů na Islámský stát: za tři roky zemřelo už 352 civilistů

V Německu zatkli švýcarského špióna. Mohl sledovat daňové vyšetřovatele

Německá policie zadržela ve Frankfurtu nad Mohanem špiona. Státní zástupce uvedl, že občan Švýcarska je podezřelý z toho, že od „roku 2012 pracoval pro zpravodajskou službu cizí země".

Pořád se cítím jako ten kluk ze mlejna, říká herec Václav Helšus

/ROZHOVOR/ Václav Helšus nedávno oslavil 70. narozeniny. Kulaté jubileum nebylo jediným důvodem k rozhovoru.

Ukrajina zahájila stavbu obří hráze. Na Krym dál nepoteče voda

Úřady Chersonské oblasti na Ukrajině zahájily stavbu velké hráze, která by měla uzavřít přítok vody z Donu dál do Severokrymského kanálu a dál na Krym, který byl po volbách v roce 2014 připojen k Rusku. Kvůli okupaci této oblasti byly proti Rusku zavedeny ekonomické sankce.

Strany, anarchisté i recesisté pořádají prvomájová shromáždění

Některé strany, anarchisté i recesisté v pondělí pořádají prvomájová shromáždění. Komunisté se sejdou tradičně na pražském Výstavišti, občanští demokraté na Petříně a sociální demokraté na Střeleckém ostrově v Praze. Jejich předseda a premiér Bohuslav Sobotka bude slavit 1. máj na akcích ČSSD v moravských městech, v Brně a ve Vyškově, společně s odboráři.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies