Ministr vnitra Ivan Langer to oznámil na páteční tiskové konferenci, na které představil resortní analýzu odposlechů za minulý rok. Podle Langra se však policie bez odposlechů při své práci nemůže obejít.

"Odposlechy musí být nadále nedílnou součástí policie," řekl novinářům. Podle něj však pro jejich použití musí fungovat pevně stanovené zákonné mantinely.

Langer chce analýzu každý rok

Langer doplnil, že ministerstvo chce analýzu týkající se odposlechů předkládat pravidelně každý rok. Ministr si myslí, že odposlechy by měly být přísně kontrolovány. Langer ještě jako opoziční politik dlouhodobě kritizoval nadměrné používání odposlechů. Do roku 2005 počet odposlechů jenom stoupal.

V roce 2004 bylo například nasazeno asi 10.000 odposlechů. V roce 2005 tak počet odposlechů poprvé klesl.

Langer si pokles mimojiné vysvětluje i tím, že se o odposleších začalo mluvit. "V roce2005 přišel se svou iniciativou proti zneužívání odposlechů prezident Václav Klaus. Přišlo i vyjádření tehdejšího policejní prezidenta. Věřím, že to zapůsobilo," řekl Langer.

Vláda nedávno schválila novelu trestního řádu, která upravuje pravidla pro použití odposlechů. Lidé se budou moci v budoucnu možná dozvědět, že je odposlouchávala policie.

Projde parlamentem odškodné za odposlechy?

V případě, že by postup policie považovali za neoprávněný, budou moci žádat odškodné. Normu teď musí posoudit ještě poslanci a senátoři.

Odposlouchávaný by se podle ministra spravedlnosti Jiřího Pospíšila (ODS) měl nejpozději do jednoho roku po pravomocném uzavření konkrétního případu dozvědět o odposlechu. Následně by mohl požádat Nejvyšší soud o přezkum nařízeného odposlechu a případně žádat náhradu škody.

Nejvíce poslouchá ÚOOZ

Z analýzy, kterou dnes Langer představil, mimo jiné vyplývá, že v rámci celorepublikových útvarů relativně nejčastěji nasazuje odposlech Útvar pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ). Nejefektivněji si ale podle analýzy počíná Národní protidrogová centrála, pokud je jako kritérium účinnosti bráno to, kolik z takových případů skončí po zahájení trestního stíhání návrhem na podání obžaloby. U protidrogové centrály činí podle analýzy podíl návrhů na obžalobu 44 procent, u ÚOOZ necelých 30 procent.

Nejvyšší efektivitu, opět vztaženo k podílu návrhů na podání obžaloby, má severomoravská správa, druhá je jihomoravská.

Zdaleka nejčastěji používají policisté odposlechy při vyšetřování drogové kriminality (28,5 procenta odposlechů), na opačném konci jsou s 0,2 procenta trestné činy proti ústavnímu zřízení. Poměrně často jsou ale podle analýzy nasazovány i v souvislosti s krádežemi motorových vozidel - jde téměř o 13 procent odposlechů. Odposlechy při šetření úplatkářství tvoří podle analýzy 2,6 procenta, u krácení daně je to 4,3 procenta, při vyšetřování zločinného spolčení 6,5 procenta a například u obchodování s lidmi za účelem pohlavního styku jde o 2,4 procenta.

V roce 2005 byl počet odposlechů nižší než v roce 2004, ačkoli počet klientů mobilních operátorů v tomto období stoupl. Podle Langra se tak ukázalo, že nelze paušálně tvrdit, že čím víc mobilů, tím víc je třeba odposlechů.