VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Výzkum: Lidé nesouhlasí s rozšířením těžby uhlí

PRAHA - Dvě třetiny lidí nesouhlasí s tím, aby se hnědé uhlí v severních Čechách těžilo i za limity, které kvůli ochraně tamních obyvatel a krajiny stanovila v roce 1991 vláda Petra Pitharta. Vyplývá to ze sociologického výzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění Sociologického ústavu Akademie věd, který se v květnu ptal 1132 lidí starších patnácti let.

3.7.2007
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: Archiv

Na otázku, zda jsou pro zachování limitů těžby uhlí, odpovědělo 66 procent lidí, že rozodně nebo spíše ano. Naopak osm procent lidí by bylo pro pokračování těžby i za stanovenou hranicí. Šestadvacet procent dotázaných nedokázalo na otázku odpovědět.

Před rokem a půl přinesl podobný průzkum společnosti Factum Invenio jiné výsledky. Podle nich si 61,5 procenta lidí tehdy myslelo, že by se lidé v oblastech, kde se nacházejí zásoby uhlí, měli odstěhovat, pokud se s těžební společností dohodnou na patřičném odškodnění a adekvátním náhradním bydlení.

Tyto rok a půl staré postoje připomněla v reakci na nové vysledky Liběna Novotná, mluvčí Mostecké uhelné společnosti, která se o prolomení limitů snaží.

Jak je možné, že se od té doby názor lidí tak výrazně otočil? "Možná, že veřejnost více zaregistrovala diskusi na toto téma," řekla Aktuálně.cz Michaela Dimitrová z Centra pro výzkum veřejného mínění.

Výsledky povzdubily odpůrce těžby

Výsledky čerstvého průzkumu povzdudily odpůrce rozšiřování těžby. Pokud by totiž těžební stroje překročily pomyslnou čáru stanovenou před šestnácti lety, znamenalo by to konec pro obce Horní Jiřetín a Černice. Současná vládní koalice se přitom k usnesení Pithartova kabinetu přihlásila.

"Z výsledků výzkumu je jasné, že další obracení severočeské krajiny naruby má jen mizivou podporu veřejnosti. Je to skvělá zpráva pro obyvatele Horního Jiřetína, kterým se těžaři snaží sugerovat, že zbytek republiky touží po uhlí, které se nalézá pod jejich domy. Ukazuje se, že je to přesně obráceně," řekl Jan Rovenský z české pobočky Greenpeace.

Rovenský připomněl, že otázka v rámci výzkumu nebyla sugestivní a nezmiňovala nijak likvidaci Horního Jiřetína a Černic. "Jsme přesvědčeni, že pokud by lidé odpovídali, zda souhlasí se zbouráním Horního Jiřetína kvůli těžbě uhlí, byly by výsledky ještě jednoznačnější," dodal Rovenský.

MUS: Jiřetín chce jednat

 

Mluvčí Mostecké uhelné společnosti Liběna Novotná uvedla, že výsledky výzkumu nejsou pro její firmu až tak důležité. "Pro nás je podstatné, že 75 procent obyvatel Horního Jiřetína je ochotno s námi jednat," řekla Aktuálně.cz Novotná.

Těžaři už vloni oslovili obyvatele Horního Jiřetína a Černic s nabídkou, že by jejich domy odkoupili a zajistili jiné bydlení. Většina jiřetínského zastupitelstva ovšem o možnosti vystěhování nechce ani slyšet a s vedením Mostecké uhlené spolenčosti jednat odmítají. Proti likvidaci obce kvůli těýbě uhlí se před časem vyslovila inaprostá většina obyvatel v místnímreferendu.

3.7.2007 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

David Rath.
17 21

Rath posílá prezidenta Zemana k Ústavnímu soudu

Trend, dobře známý například v Budapešti, představil v Brně Marek Fišer pod názvem Kološkopek.
2 3

Do Brna se řítí cyklohospoda. Lidé si vychutnají pivo při šlapání do pedálů

Děti zůstávají v ústavech. Může za to jejich vyšší věk i stávající krize rodiny

V boskovickém dětském domově momentálně žije čtyřiatřicet dětí. Pracovníci navíc čekají na dvě další, které se vrací od pěstounů. Stejně na tom bylo zařízení ústavní výchovy loni. Tak jako další na Vyškovsku i Blanensku potvrzuje celorepublikový fenomén – počet chovanců v ústavech se nedaří snižovat.

150 milionů korun. Tolik pošle Česko na pomoc s migrací

Česko letos pošle do zahraničí na pomoc uprchlíkům a státům čelícím migračním tlakům 150 milionů korun. Ministerstvo vnitro v tiskové zprávě uvedlo, že částku v rámci jeho koncepce pro asistenci uprchlíkům na dnešním jednání schválila vláda. Prvních 40 milionů korun z této částky by mělo jít na obnovu uprchlického tábora Azrak v Jordánsku.

Stánky ve Znojmě jsou prázdné. Trhovkyně: Nechci se učit novoty kvůli EET

Brambory, cibuli, jablka nebo třeba česnek od místních prodejců si mohli obyvatelé Znojma donedávna koupit na stáncích na Masarykově náměstí. Zhruba desítka prodejců zde nabízela zboží každé dopoledne vždy od pondělí do soboty. Nyní zůstala prodejní místa opuštěná, i když na konci března již vždy trhovci bývali na svých místech.

Výuka venku? Většina dětí i rodičů ji vítá

Učit se občas venku na čerstvém vzduchu místo mezi čtyřmi stěnami učeben? K tomu se kloní ve spoustě škol. Však venkovní učebny se dají využít od jara do podzimu. Jenže ne vždy je na jejich vybudování v městské či obecní kase hned dost peněz.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies