VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Radar v Míšově: Nechtějí ho. Stejně jako jinde

MÍŠOV - Vláda včera oznámila, že radarová základna USA bude s největší pravděpodobností stát u obce Míšov v brdských lesích. Tamní obyvatelé přijali zprávu o radaru alespoň navenek se stejnou samozřejmostí jako zprávy meteorologů o postupu studené fronty z Čech na Moravu.

4.7.2007
SDÍLEJ:

Foto: Ludvík Hradílek, Aktuálně.cz

Míšov. Domov pro 116 obyvatel. Hospoda v místnosti naproti obecnímu úřadu, rybník se světlezeleným žabincem pokrývajícím bez jediného průduchu celou hladinua Gril Míšov, na který majitelé lákají strávníky už v sousedních obcích.

V malé obci - 150 metrů od cedule k ceduli - na hranici vojenského prostoru Brdy nic nenasvědčuje tomu, že vládapřed několika hodinami zpečetila osud zdejších obyvatel, když se rozhodla vystavět jim za humny pasivní radiolokační zařízení.

U stolů v hospodě sedí několik místních mužů a pár výletníků. Míšov protíná středně frekventovaná silnice mezi Rožmitálem pod Třemšínem a Spáleným Poříčím, tak se zde zastavují na občerstvení řidiči i cyklisté.

Přestože jsou Míšovští od včerejší jedné hodiny po poledni v silném mediálním zájmu, témata hovorů nad pivem nebo točenou limonádou jsou jiná. Nová příklepová vrtačka či kopaná.

I tak ale na radar dojde. Zejména poté, co do hospody ve čtvrt na devět večer dorazí starosta Pavel Hrubý, který přijel linkovým autobusem z Plzně. Zmiňuje, že od jedné nedělá nic jiného, než přijímá telefonáty ze všech stran. Z deníků, rádií, televizí. Celostátních i regionálních.

Osazenstvo se shoduje na tom, že radar nic dobrého nepřinese a neměl by v okolí jejich vesnice stát.

"My jsme si nepřipouštěli ani to, že radar může stát v České republice, natož u nás v obci. Já to mám dva kilometry od zahrady," říká starosta, který deníku Aktuálně.cz poskytl rozhovor.

Tomu, že obyvatelé nevěřili, že by u nich radar doopravdy mohl být odpovídají i původně silácké řeči některých obyvatel z ledna letošního roku, kdy Aktuálně přineslo z Míšova první reportáž. Ty vystřídal tváří v tvář výkonnému oku radaru neopodstatněný, ale o to větší strach. Či odpor ke "kouli nad domem", jak radarovou stanici nazývají.

Elektrikář František Kulovaný přijel k hospodě na starší červené Jawě s nápisem "Gril u Radaru" na předním blatníku.

"To mám, abych nasral komunisty," říká míšovský štamgast. I on je ovšem odpůrcem radaru. "Kničemu nám nebude. Nebezpečí útoku jen zvýší," myslí si. Kulovaný alenemá úplně jasno. "I když, kdyby nějaká hrozba existovala, tak nám pomůže, to je pravda," dodává po chvíli.

Od rozpáleného roštu přichází majitel Grilu Míšov a Kulovaný na něj křičí: "To bys mohl ty pruty prodloužit a vopejkat si to nad tím radarem, vole." Naráží na údajné záření produkované radarem, kterého se zdejší lidé obávají a marně jim odpovědní úředníci a politici vysvětlují, že žádná zdravotní rizika nehrozí.

Ze záření má strach i padesátnice Helena Šálová. "Já se bojím, že to bude vyzařovat rakovinotvorné paprsky. To všichni říkají. Jdete po silnici v Míšově, do sámošky ve Spáleném Poříčí nebo jinde a všude se o tom mluví," říká Šálová, která na zahrádce sbírá slimáky do seříznuté plastové lahve od mléka.

Ona i její manžel jsou proti radaru. Jejich dům stojí dva kilometry od vytipovaného místa pro radar. "Já jsem proti, i v anketě jsem hlasovala proti. To by za barákem nechtěl nikdo."

Navzdory svému rozhořčení působí rezignovaně. "Nelíbí se nám, že tu radar bude, ale já jsem moc malý člověk, co já zmůžu," ptá se Šálová. Stejně mluví starosta Hrubý.

"Abych řekl pravdu, nevím co dělat. Myslíte, že je nějaká možnost, jak tomu zabránit? Koho přesvědčíte? Vláda to odsouhlasila a zkuste ovlivnit parlament," pochybuje o vítězství starosta. Podle svých slov zatím udělal, co mohl. Jeho tažení Šálová oceňuje. "Myslím, že dělá dost. Ale nad ním jsou jiní mocipáni, kteří mu asi podtrhávají nohy."

4.7.2007 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

David Rath.
15 21

Rath posílá prezidenta Zemana k Ústavnímu soudu

Trend, dobře známý například v Budapešti, představil v Brně Marek Fišer pod názvem Kološkopek.
3 3

Do Brna se řítí cyklohospoda. Lidé si vychutnají pivo při šlapání do pedálů

Děti zůstávají v ústavech. Může za to jejich vyšší věk i stávající krize rodiny

V boskovickém dětském domově momentálně žije čtyřiatřicet dětí. Pracovníci navíc čekají na dvě další, které se vrací od pěstounů. Stejně na tom bylo zařízení ústavní výchovy loni. Tak jako další na Vyškovsku i Blanensku potvrzuje celorepublikový fenomén – počet chovanců v ústavech se nedaří snižovat.

150 milionů korun. Tolik pošle Česko na pomoc s migrací

Česko letos pošle do zahraničí na pomoc uprchlíkům a státům čelícím migračním tlakům 150 milionů korun. Ministerstvo vnitro v tiskové zprávě uvedlo, že částku v rámci jeho koncepce pro asistenci uprchlíkům na dnešním jednání schválila vláda. Prvních 40 milionů korun z této částky by mělo jít na obnovu uprchlického tábora Azrak v Jordánsku.

Výuka venku? Většina dětí i rodičů ji vítá

Učit se občas venku na čerstvém vzduchu místo mezi čtyřmi stěnami učeben? K tomu se kloní ve spoustě škol. Však venkovní učebny se dají využít od jara do podzimu. Jenže ne vždy je na jejich vybudování v městské či obecní kase hned dost peněz.

AKTUALIZOVÁNO

Ve Středozemí možná utonulo dalších až 150 afrických migrantů

Bezmála 150 afrických běženců patrně v úterý utonulo ve Středozemním moři. S odvoláním na přeživšího z potopené lodi to dnes uvedla Mezinárodní organizace pro migraci (IOM). Jako o jediném přeživším zatím úřady informují o 16letém chlapci z Gambie. "Řekl, že všichni ostatní zemřeli. Ale existuje určitá naděje, že italská pobřežní stráž některé vyzvedla," prohlásil podle agentury Reuters mluvčí italské pobočky IOM Flavio Di Giacomo.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies