VYBERTE SI REGION

Kauza Wallovi: První krok k návratu dětí

PRAHA - Kvůli tomuto okamžiku manželé Wallovi bojovali vytrvale sedm let. Doba, kdy se po letech setkají se svými dětmi, se blíží.

10.7.2007
SDÍLEJ:

WalloviFoto: Ludvík Hradilek

Na konci prázdnin by se jejich dvě nejstarší děti Anděla a Rosťa měly poprvé po letech potkat se svými nejmladšími sourozenci Marií (6) a Jaromírem (10).

Začíná tak na české poměry unikátní projekt, ve kterém se díky iniciativě advokáta rodiny podařilo zalarmovat ministerstvo práce a sociálních věcí a nevládní organizaci Střep. Ti se společně pokusí napravit, co stát způsobil. Tedy do roka vrátit děti zpátky k vlastním rodičům.

Jak to bylo

V roce 2000 odebrali sociální pracovníci městského úřadu v Táboře - s posvěcením soudu - manželům Wallovým všech pět dětí. Netrpěly hladem, nebyly týrané ani zanedbané. Rodiče v tu chvíli neměli byt, který by se sociálním pracovníků zdál vyhovující.

Rodiče se léta bránili marně. Matka se sama obrátila na Evropský soud pro lidská práva. Ten letos v říjnu vynesl zlomový verdikt. Podle něj stát neměl děti odebrat.

Dvě děti Anděla s Rosťou se domů vrátily loni v březnu po verdiktu Evropského soudu. Nejstarší Honza se vrátil až když mu bylo osmnáct.

Nejmladší děti byly před třemi lety bez souhlasu rodičů svěřeny z dětského domova do pěstounské péče a převezeny na druhý konec republiky. A dosud se k rodičům nevrátily.

Prostor pro rodinu

 

I přestože krajský soud před měsícem odmítl děti svěřit rodičům, začalo se pracovat na nápravě stavu.

"Zkontaktovala jsem obě rodiny Wallových i pěstouny Mazačovi," říká Věra Bechyňová, ředitelka sdružení Střep. "Snažila jsem se s nimi domluvit, jak by mohl první kontakt probíhat."

Původně se měli prvně setkat pouze rodiče s pěstouny. "Obě ženy se však shodly na tom, že se necítí na setkání tváří v tvář," říká Bechyňová. "Během prázdnin se tak sejdu s každou rodinou odděleně. Na tom se dá stavět - obě rodiny jsou ochotny připravit děti na návrat."

Setkání v srpnu

Přestože pěstouni mají ze zákona povinnost děti informovat o tom, že mají vlastní rodiče a měli by být neustále připraveni, že každý den mohou o děti "přijít," praxe je jiná. Emoce, společně prožitá léta a oslovování mámo, táto, udělají své.

"Můžu se snažit o domluvu, ale pěstouni nejsou povinni děti na návrat do rodiny připravit," upozorňuje Bechyňová. "Je proto otázka, zda to půjde."

Zatím Mazačovi pouze přistoupili na to, že budou návratu dětí k rodičům nápomocní. Zatímco Wallovi se už nemůžou dočkat, Mazačovi jsou ochotni naprvní schůzku přijít až na konci srpna.

Dozvědět se, proč manželé Mazačovi tento kontak odsouvají, není možné. Již dříve odmítli komunikovat a při osobní návštěvě zavřeli novinářům dveře před nosem.

Uděláme cokoliv

S Marií a Jaromírem už pracuje psycholožka. Ovšem je to stejnálékařka, která prosoud vypracovalaznalecký posudek, ve kterém nedoporučila kontakt dětí s vlastní rodinou.

"Na tom se dá těžko stavět práce, která má za cíl pravý opak - tedy kontakt s rodiči," říká Bechyňová. "Požádala jsem proto o změnu psychologa."

Sociální odbor města Vsetín, v jehož regionu pěstouni s dětmi Wallovými bydlí, si nyní vyžádal od Střepu informace, jak "facilitace" probíhá.

"Uvidím, jak dopadne oddělené setkání s oběma rodinama," říká Bechyňová. "Teprve pak mohu říci, zda tam vidím styčné body, na kterých se dá stavět, anebo zda neumím pokračovat dál."

Zádrhel na dohled

Zádrhelů totiž může být několik. Může se ukázat, že pěstouni sice pragmaticky souhlasí s postupným vrácením dětí k rodičům, ale v praxi se nedokáží se situací vyrovnat.

Jako jediní mají nejsilnější nástroje, jak děti v tuto chvíli ovlivnit. Záleží tak jen na nich, zdaje budou směrovat k návratu k rodičům, nebo naopak, zda se je budou snažit ještě více připoutat k sobě.

 

Ani pokud by pěstouni kontakt s dětmi umožnili a děti na něj připravili, ještě není vyhráno. Pěstouni s dětmi bydlí na druhém konci republiky.

"My už jsme si to zajistili," říká paní Wallová. "Máme známé, kteří mají auta a byli by ochotni nás tam vozit. My pro to udělámě cokoliv."

Podle Bechyňové by ale bylo zřejmě nejlepším řešením, pokud by si Wallovi zažádali soud o upravení styku s vlastními dětmi. Soud by mohl rozhodnout o kontaktu a pěstouni by tak měli povinnost kontakt s dětmi umožňovat, i je na něj připravit.

Půjčte mi mé děti

Zatímco Rosťa plánuje s otcem týdenní tůru na kolech, paní Wallová je netrpělivá."Když se pořád nic nedělo, tak jsem napsala Mazačovým a sociálce ve Vsetíně dopis, ve kterém žádám, abynám půjčily mé děti na půlku prázdnin," říká paní Wallová. "Zatím se mi ale nikdo neozval."

V hlavě paní Wallové se také zrodil další plán. Na první schůzku s dětmi by měla jít dcera Anděla a Rosťa. Zatímco rodiče nemohly své nejmladší děti vidět už čtyři roky. Andělu s Rosťou poslal ředitel dětského domova před dvěma lety na vánoce právě k pěstounům.

"Doteď nechápu, jak si mohli dovolit místo k nám poslat naše děti na vánoce k cizím lidem," říká paní Wallová. "Ale doufáme, že Maruška s Jarouškem si je budou pamatovat askrz ně pak s nimu budememoci začít komunikovat i my."

10.7.2007 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto

Od roku 2007 ubývá žen, které berou antikoncepci

Donald Trump.
22

Český krajan ze státu New Yorku očekává za Trumpa rozkvět USA

Desátek už nestačí. Církvi mají pomoci vyšší příspěvky od farníků

Církvím v Česku sice začal stát v posledních letech vracet majetek, který jim od padesátých let minulého století zestátňoval komunistický režim, ale na druhou stranu nyní církvím postupně klesají státní příspěvky určené na jejich chod a dále budou klesat až k nule.

V mrazu rostou hutím náklady na výrobu, musí rozmrazovat suroviny

V mrazivém počasí vzrůstají slezským hutím náklady na výrobu. Jak v ArcelorMittalu Ostrava (AMO), tak v Třineckých železárnách se to týká hlavně vstupních surovin, které se musejí rozmrazovat. Řekly to mluvčí AMO Barbora Černá Dvořáková a TŽ Petra Jurásková. Výši nákladů na rozmrazování ale podniky nedokážou vyčíslit.

Ředitel psychiatrické nemocnice: Pacienti jsou na prvním místě. Nejsme vězení

Brno /ROZHOVOR/ – Asi šest tisíc lidí ročně podstoupí léčbu v psychiatrické nemocnici v brněnských Černovicích. Podle jejího ředitele Marka Radimského si na péči v ní stěžuje jen minimum z nich. „Personál se snaží pro pacienty dělat, co může. Kdyby na psychiatrii zaměstnanci pracovat nechtěli, už tu nejsou," míní.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies