VYBERTE SI REGION

Česko už je větrníkům malé. Staví se i tam, kde nefouká

PRAHA - Rozvoj větrné energetiky nutí investory vybírat si i oblasti, kde tolik nefouká. Nejlepší místa jsou obsazená, anebo jsou například kvůli ochraně přírody uzavřená. Česko začíná být pro větrné elektrárny těsné.

3.8.2007
SDÍLEJ:

Foto: ČEZ

Nejlepší místa pro větrné elektrárny už jsou obsazená

Podle předsedy České společnosti pro větrnou energii Františka Šustraje současná zvýhodněná výkupní cena 2,46 koruny za kilowatthodinunastavena tak, abyzaručovala investorovi návratnost do 15 let. Jenže realita je jiná.

Některé větrníky plánují firmystavět i na místech s průměrným ročním prouděním pod hranicí šesti metrů za vteřinu, což prodlužuje návratnost investice až za patnáctiletou hranici.

Ačkoli Šustr konkrétní plán naméně rentabilní větrný park nesdělil, aspoň obecně uvedl, že jde například o některé aktuální projekty najižní Moravě nebona Hané.

Vítr musí naplno foukat 1800 hodin

Aby se peníze do větrné elektrárny vrátily do patnácti let, musí vyrábět naplno proud aspoň 1800 hodin za rok. Jenže některé vrtule se točí na maximum jen třeba poloviční dobu a stejně jsou ziskové. Jak je to možné? Díky státním dotacím, což je i příkladdvou známýchvětrných elektráren v Jindřichovicích pod Smrkem v severních Čechách.

PodleŠustrabylyjindřichovické věrníky vloni v provozu na plný výkon v přepočtu pouze 911 hodin. "Dotované projekty často paradoxně fungují s parametry, za nichž by bez dotací byly výrazně ztrátové a fakticky nerealizovatelné," konstatoval Šustr.

Stát daroval 28 milionů

Dva větrníky, které před třemi lety pokřtil tehdejší ministr životního prostředí Libor Ambrozek, vyšly na 62 milionů. To by si malá obec s rozpočtemnepřesahujícím čtyři miliony korun nemohla dovolit.

Starostovi Petru Pávkovi, který loni neúspěšně kandidoval za Stranu zelených do sněmovny a teď je náměstkem ministra pro místní rozvoj, se ovšem podařilo získat podporu Státního fondu životního prostředí. Ten Jindřichovicím daroval 27,9 milionů korun a výhodně půjčil dalších 24,8 milionů. Na obec tak zůstalo 9,3 milionu.

"Je to nabídka těm, kteří jsou v této oblasti průkopníci. Je to důležitý impuls pro nastartování rozvoje," zdůvodnil výraznou státní pomoc před třemi lety ministr Ambrozek. Díky této dotaci, respektivedíky "větrnému" prouduje obecní pokladna v Jindřichovicích o několik milionů korun bohatší.

Stát podporovala podporuje větrné elektrárny i jinde. Státní ekologický fond například půjčil 1,7 milionu korun na jeden větrník ve Vilémově u Olomouce.

Jedna turbína ušetří na 90 tisíc tun uhlí

Kromě nedostatku větru narážejí investoři také na odpor místních lidí, kteří obří stožáry za svými humny nechtějí.I proto, že se obávají, aby jim nehyzdily krajinu nebo nebyly příliš hlučné. Například ČEZ narazil na odpor lidí vblízkosti jaderné elektrárny Dukovany, když přišel se svým plánem postavit v okolí až 39 větrníků.

Podle ekologického Hnutí Duha platí pro větrnou energetiku totéž co pro jiné projekty: Stavět s rozumem. "Větrné elektrárny zasáhnou do krajiny - ale uhelný důl daleko více a hůře. Jedna turbína ušetří na 90 tisíc tun uhlí: Hromadu větší, než je ona sama," uvedlo Hnutí Duha.

Dodalo, že zkušenosti ze zahraničí ukázaly, že obavy obyvatel sousedních obcí z hlučnosti, poškození krajiny nebo odlivu turistů se rozplynuly krátce po zahájení provozu elektráren. Například ve Skotsku se podle nezávislého šetření obávalo předem hluku dvanáct procent místních občanů. Po zahájení provozu si však stěžují už jenom dvě procenta.

3.8.2007 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

David Rath
1 18

Rathova korupční kauza: Soud vrátil k došetření druhou větev

Joe Biden
3

Viceprezident USA Biden se obává vměšování Ruska do evropských voleb

Brno podepsalo smlouvu o Hyperloopu. Má přispět také k rozvoji vědy ve městě

Brno – Kapsle létající tubami rychlostí čtrnáct set kilometrů v hodině může znít jako sci-fi, přesto se na vývoji těchto technologií Brno chce podílet. Zástupci města i Jihomoravské kraje ve středu podepsali dohodu o spolupráci s firmou Hyperloop Transportation Technologies. Ještě letos chtějí začít pracovat na studii proveditelnosti projektu. „Náklady velmi hrubě odhaduji na pět milionů korun pro kraj i Brno," sdělil náměstek krajského hejtmana pro oblast vědy a inovací Jan Vitula.

Nová škola pro sestry by měla vyřešit jejich nedostatek

Rumburk – Již za rok a půl by mohli nastoupit první studenti do nového oboru na vyšší odborné škole ve Varnsdorfu. Studovat by v něm měly budoucí zdravotní sestřičky.

Kavárník Ondřej Kobza: Jsem jezuitský podnikatel

V pražském kavárenském podhoubí nenajdete známější jméno. Ondřej Kobza má hrst plnou nápadů. Jeho tvář, nejprve spojenou s vršovickým podnikem Café V lese, začíná poznávat celá země, kterou v posledních letech rozehrál projekt Piána na ulici. Kobza má originální pohled na byznys, podporuje levicové ideje, věří v občanskou společnost i v sílu jednotlivce.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies