VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Soudy nově: Nevyzvedneš psaní s pruhy? I tak přijde

PRAHA - Ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil (ODS) připravuje další novinku, která má tentokrát urychlit práci soudů. Jde o tradiční problém s doručováním soudních obsílek.

19.8.2007
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: DENÍK/archiv

Zodpovědnost za doručení by napříště neměl mít soud, ale adresát. Novelu občanského soudního řádu, která změny přinese, ministerstvo nyní dokončuje. Na podzim by ji měla projednat vláda, platit by mohla už příští rok.

Na první pokus dnes soudy doručí pouze třetinu zásilek.

Konec ztracených zásilek

Zákon přinese pro občany i firmy novou povinnost, a to uvést svoji doručovací adresu. Může to být klasicky ulice s číslem, ale i e-mail.

"Protože modernizujeme justici, budeme preferovat elektronické doručení," uvedl Pospíšil.

Zatímco dnes soudní úředníci mnohdy marně doručují dopisy na neexistující adresy nebo tam, kde si ji adresát jednoduše opakovaně nevyzvedává, nově to bude pro soud jednodušší.

Pokud si občan či firma do deseti dnů obsílku z udané adresy nevyzvedne, dopis se buď vhodí do schránky (kromě platebního rozkazu) nebo vrátí soudu a ten jej vyvěsí na úřední desku. V obou případech je ale pro soud obsílka doručená.

Pokud bude chtít soud poslat poštu někomu, kdo neudal žádnou adresu, pošle ji na místo, které je u jména či názvu firmy uvedeno v centrální evidenci obyvatel v obchodním nebo živnostenském rejstříku.

Zákon umožní, aby soudní zásilky mohly být doručovány adresátovi i přímo během soudního jednání.

Nemoc a krádež, omluveno

Plán ministra Pospíšila počítá i s tím, že se vždy nemusí podařit doručení například kvůli dlouhodobé nemoci adresáta nebo vykrádání schránek. V těchto případechadresát může prokázat, že doručenku nedostal.

Soudu to ale musí oznámit do 15 dnů, kdy dopis získal, maximálně do jednoho roku od doručení.

Ministr plánuje i vznik tzv. datové schránky, kam budou chodit všechny dopisy veřejné správy. Lidé a firmy si takovou schránku mohou zřídit, spravovat ji bude ministerstvo vnitra.

Sníží se také počet typů obálek, namísto devíti budou jen dva.

Soudy prvního a druhého stupně se dnes potýkají s nedoručenými dopisy, protože někteří lidé si soudní obsílky schválně nevyzvedávají a vyhýbají se trestnímu řízení. Pak mohou tvrdit, že na místě nebyli a dopis nedostali.

Novela zákona přejímá osvědčený model z Německa.

19.8.2007 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Fanoušci brněnské Komety slaví gól. Ilustrační foto.
AKTUALIZOVÁNO
31

Vztek fanoušků Komety. Za lístek zaplatí o 280 korun víc než příznivci Hradce

Jaroslav Faltýnek a Andrej Babiš
24

Za střet zájmů by měl platit Agrofert, vzkazují soukromí zemědělci

Brečet nebudu, říká sprejer, který poničil hradby

Na místo činu se o víkendu vrátili sprejeři, kteří ve čtvrtek 16. března pomalovali historické hradby a další místa v Klatovech, a způsobili tak škodu za zhruba 45 tisíc korun. Odstraňovali nápisy, které nastříkali. Lítost by u nich ale člověk hledal jen stěží.

Vinni! Policisté, co zasahovali proti útočnici ze Smíchova, vyslechli trest

Obvodní soud pro Prahu 1 uznal ve čtvrtek vinnými dva policisty, kteří zasahovali proti Michelle Sudků poté, co chtěla zabíjet v kavárně na pražském Újezdě. Potrestal je trestním příkazem. Informaci České televize v úterý potvrdila mluvčí Obvodního soudu pro Prahu 1. Konkrétní druh ani výši trestu soud nezveřejní, dokud nebude výsledek sdělen účastníkům řízení. Oba policisté mohou proti rozhodnutí podat odpor, v tom případě by soudkyně musela nařídit hlavní líčení.

AKTUALIZOVÁNO

Valachová ocenila in memoriam šikanovanou učitelku z Třebešína

Ministryně školství Kateřina Valachová (ČSSD) dnes v Senátu in memoriam ocenila šikanovanou učitelku Ludmilu Vernerovou ze Střední průmyslové školy Na Třebešíně v Praze, která zemřela loni v lednu. Plaketu Františky Plamínkové převzala její dcera Kateřina. Valachová tak chce dát symbolicky najevo své odhodlání bojovat se šikanou a přispět k bezpečnějšímu prostředí ve školách.

Azylová loterie v Německu? V Berlíně uspěje jen čtvrtina žadatelů

Jestli běženec v Německu dostane azyl či nikoli, nezáleží jen na jeho individuálním osudu, ale také na tom, ve které spolkové zemi o ochranný status požádá. Vyplývá to ze studie univerzity v jihoněmecké Kostnici. Zatímco v západoněmeckém Sársku v letech 2010 až 2015 uznaly úřady až 70 procent žádostí o azyl, v Berlíně to byla jen asi čtvrtina.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies