VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Prvních devět měst se rozhodlo řešit problém ghett

PRAHA - Prvních devět měst ze sto devadesáti oslovených odpověděloministryni Džamile Stehlíkové na nabídku, že vláda pomůže řešit problémy radnic sghetty, která na území města a obcí leží.

23.8.2007
SDÍLEJ:

Foto: Ludvík Hradilek

Vláda nabídla pomoc, starostové ji chtějí využít

MinistryněStehlíková zahájilaprojekt, jak pomoci obyvatelům 330 ghett, která jsou v České republice registrována, a jak pomoci městům, na jejichž územní tyto takzvané sociálně vyloučené lokality leží.

Mezi městy, které projevily zájem, jsounapříklad Litvínov či Dubí. Přesný seznam prvních zájemců o vládní pomoc úřad ministryně Stehlíkové nesdělil. ěsta mají možnost na projekt zareagovat do konce srpna.

Nová agentura

Vláda má v plánu rozjet pomoc ghettům přímo z terénu od počátku roku, Stehlíková proto založila speciální agenturu. Ta bude v prvním roce pomáhat dvaceti městům, které Stehlíkové úřad vybere z těch, ježprojeví zájem.

Hlavním kritériem výběru má být například to, zda jsou města ochotna podporovat neziskové organizace, které v místě lidem z vyloučených lokalit už pomáhají.

"Většina z měst, která už na nabídku zareagovala je ochotna projekty spolufinancovat," řekl Aktuálně.cz Jaroslav Maroušek z kanceláře Rady vlády pro záležitosti romské komunity.

Podle současného návrhu je spoluúčast odstupňována podle počtu obyvatel. Obce do 2 tisíc obyvatel by se podílely 5 procenty; do 5 tisíc 10 procenty a do 10 tisíc obyvatel 15 procenty. Města nad 10 tisíc by měla být ochotna dát 20 procent potřebné částky.

Litvínov platit nechce

Právě například Litvínov, který zájem o pomoc projevil, však o spolufinancování nestojí. "Máme tady problém s romskou komunitou, tak jsme využili nabídky," říká místostarosta Litvínova Martin Klika. "Jsme ochotni poskytnout zaměstnancům agentury zázemí, ale nechceme to spolufinancovat. Chceme tu agenturu, ale abychom se podíleli 20 procenty na financování, to by město nezvládlo," uvedl místostarosta.

Město podle něho čeká, jako nabídku zpětně od ministryně Stehlíkové dostane a čeká také na bližší informace o práci agentury. Starostové totiž podle Kliky zatím žádné konkrétní informace o poslání agentury nedostali. "Pozvali nás ale na seminář, tak spoléhám, že tam se všechno dozvíme."

Opravdový zájem

Představitelé samospráv, které se do problému ghett chtějí pustit, museli ministerstvu zodpovědět sadu osmi otázek. Zjišťovaly,do jaké míry je město ochotno a připraveno začít problém s podporou státu řešit - zda města majíterénní sociální pracovníky či zda mají zpracován komunitní plán na řešení problematiky sociálně vyloučených lidí.

Ministerstvo se tak například dozví, zda je město ochotno spolufinancovat projekty zaměřené na integraci romského obyvatelstva, které by agentura pomohla zprostředkovat u EU.

"Chceme, aby peníze, které do toho dáme a které poskytne Evropská unie byly využity maximálně efektivně," řekla dnes Aktuálně.cz ministryně Džamila Stehlíková. "Proto potřebujeme v první fázi vybrat města, která mají opravdu zájem."

Začarovaný kruh

V Česku žije podle výzkumu, který si nechalo v loňském roce zpracovat ministerstvo práce a sociálních věcí, na 80 tisíc lidí ve 330 vyloučených lokalitách.

Žije se tam v nedůstojných podmínkách, často bez dostupnosti sociálních služeb či dopravy. Častěji jsou tady problémy s drogami, kriminalitou, častěji se také vyskytují některé nemoci.

Fakt, že jsou Romové (ale i chudí z majority) odklízeni do ghett na okraji města, kde žijí na pokraji chudoby označila za "nejpalčivější sociální problém české společnosti a českých Romů" vláda ve své zprávě z loňského roku.

Agentura za miliardy

Agentura, kterou kvůli ghettům Džamila Stehlíková založila,by měla mít podle dosavadních plánů 15 kmenových zaměstnanců, z nichž by deset působilo v mobilních týmech. Jeden na Moravě, druhý v Česku.

Ministerstvo také předpokládá, že by si najímala desítky externistů odborníků. Dalších 20-30 lidí by mělo být k dispozici nevládním organizacím, které již v sociálně vyloučených oblastech působí.

Náklady na celý tříletý projekt, které se podle odhadů vyšplhají na 13 miliard korun, by měly pokrýt dotace z Evropské unie, především z Evropského sociálního fondu.

"Z rozpočtu by na to měla jít pouze částka do 100 milionů korun," řeklaAktuálně.cz ministryně Stehlíková.

Hlas ze stínu

Vznik agentury ale musí na svém zasedání 18. září nejdříve schválit Rada vlády pro záležitosti romské komunity a poté vláda."Vláda to má stanoveno ve svém programovém prohlášení, takže předpokládám, že vládou by měl návrh projít," říká Stehlíková. "Problém možná může být v Radě, jejíž členové mívají často řadu nových nápadů, které tam chtějí dopracovat."

Stínová ministryně pro ženu a rodinu Anna Čurdová vznik agentury oponuje. Vytýká jí například, že je to příliš jednostranná pomoc romské menšině.

23.8.2007
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Úsměvy a objímání jen pro fotografy. Mayová s Junckerem se ještě mnohokrát střetnou kvůli brexitu a bude to zřejmě tvrdé.
8

Brexit: Mayová odmítla striktní pravidla EU, pro Brity chce volný pohyb

Ilustrační foto.
8

Účet koaličních náletů na Islámský stát: za tři roky zemřelo už 352 civilistů

V Německu zatkli švýcarského špióna. Mohl sledovat daňové vyšetřovatele

Německá policie zadržela ve Frankfurtu nad Mohanem špiona. Státní zástupce uvedl, že občan Švýcarska je podezřelý z toho, že od „roku 2012 pracoval pro zpravodajskou službu cizí země".

AKTUALIZOVÁNO

Finanční zpráva prověřuje v Agrofertu nezdaněné Babišovy dluhopisy

Specializovaný finanční úřad si vyžádal od společnosti Agrofert podklady k veškerým dluhopisům, které firma vydala, řekl mluvčí podniku Karel Hanzelka. Prověřuje tak i dluhopisy, které od firmy koupil ministr financí Andrej Babiš (ANO).

Ukrajina zahájila stavbu obří hráze. Na Krym dál nepoteče voda

Úřady Chersonské oblasti na Ukrajině zahájily stavbu velké hráze, která by měla uzavřít přítok vody z Donu dál do Severokrymského kanálu a dál na Krym, který byl po volbách v roce 2014 připojen k Rusku. Kvůli okupaci této oblasti byly proti Rusku zavedeny ekonomické sankce.

Glyfosát? Povolujeme jej, sdělila Unie. Zemědělce to potěšilo

Herbicidní látka glyfosát, která se používá například na hubení plevele, není rakovinotvorná a zemědělci ji mohou dál používat. Definitivně to potvrdila Evropská agentura pro chemické látky.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies