VYBERTE SI REGION

Na tisících hektarech neobdělávané půdy vyroste les

PRAHA - Aby nezůstaly tisíce hektarů nevyužívané zemědělské půdy, rozhodl se stát tyto pozemky zalesnit. Problém je ovšem podle Hnutí Duha v tom, že vláda nastavila stamilionové dotace na sedm let dopředu tak, aby znovu přibývalo smrkových porostů na úkor listnatých a smíšených.

29.8.2007
SDÍLEJ:

Foto: Ondřej Besperát, Aktuálně.cz

Je to jenom několik týdnů, co experti v návrhu nového Národního lesnického programu doporučili ministerstvům zemědělství a životního prostředí radikální ozdravění českých porostů - především výrazně zvýšit podíl listnatých dřevin místo smrků.

"Zní to paradoxně, ale české dotace na zalesňování jsou vlastně ekologicky škodlivé. Ministr zemědělství zahodil další příležitost ozdravit české lesy a krajinu,"okomentoval rozhodnutí kabinetuJaromír Bláha z Hnutí Duha.

Kyrill si na smrkových lesích pochutnal

Jehličnany - především smrk -v minulých desetiletích vytlačily původní smíšené lesy, protože přinášely největší výnosy z prodeje dřeva. Jenže tím si stát způsobil značné problémy, což se ukázalo například počátkem roku, když se přes Evropu včetně České republiky přehnal orkán Kyrill.

Například v Krkonoších byly nejvícepostiženy porosty, kde rostl výhradně smrk. Naopak ve smíšených lesích byly škody nejmenší.

"Nedává smysl, aby si stát stěžoval na nadbytek smrčin v lesích, ale zároveň financoval výsadbu dalších a dalších smrků. Prioritou subvenčních programů by samozřejmě měla být obnova listnatých a smíšených porostů," konstatoval Jaromír Bláha z Hnutí Duha.

Už dosavadní Národní lesnický program požaduje, aby se smrkové porosty převáděly na listnaté a smíšené. Hnutí Duha ale už loni s pomocí zákona o svobodě informací zjistilo, že největší balík peněz na zalesňování - 38 procent - šel v předchozích dvou letech na výsadbu smrků.

Přitom tento strombypřirozeně tvořil pouze jedenáct procent českých lesů. Buky, duby a jedle - tři druhy, které by normálně pokrývaly čtyři pětiny lesů - dostaly dohromadypouze 33 procent dotací.

Nové lesy neochrání před povodněmi

Hnutí Duha kritizuje také to, že nová pravidla pro vyplácení dotací na zalesňování do roku 2013 nepočítají s upřednostňováním oblastí, kde by stromy působily jako ochrana před povodněmi.

"Stát by neměl dotace dávat každému, kdo si řekne, ale peníze cíleně směřovat do výsadby lesů v záplavových zónách.Až si při příští velké vodě budou úředníci stěžovat, že nejsou peníze na ozdravování krajiny, mohou jít rovnou za viníkem. Jmenuje se Petr Gandalovič," konstatoval Jaromír Bláha z Hnutí Duha.

Listnáčedostanou více peněz

Ministerstvo zemědělství označilo tvrzení ekologické organizace jako zjednodušené, neúplné a zavádějící.

"K odmítnutí vlády přednostně financovat zalesnění tam, kde by pomohlo ochraně před povodněmi lze obecně konstatovat, že k zónaci území nebyl nalezen jednotný vhodný kompromisní klíč," konstatovalo ministerstvo. Vysvětlilo, že priority územního rozvoje, ochrany přírody či lesního hospodářství nejsou shodné, a proto jednotná metoda ani nemůže existovat.

Ministerstvo nemá ani obavu, že by se vysazovalo příliš mnoho jehličnanů na úkor listnáčů. Mimo jiné proto, že před zalesněním je potřeba získat souhlas státních úřadů, které mohou požadovat vyšší podíl dubů, buků či jiných dřevin.

"Výsadba listnatých dřevin je rovněž podpořena vyšší sazbou dotace," uvedlo ministerstvo. Vojtěch Kotecký z Hnutí Duha potvrdil, že pro listnáče je dotace bezmála 2,6 tisíc auro na hektar na rozdíl od necelých dvou tisíc euro pro jehličnany.

"Problém je v tom, že to evidentně nestačí," řekl Aktuálně.cz Kotecký, podle něhož by byl ideální model, kdyby stát finančně podporoval výhradně listnaté stromy.

Osmdesát procent z EU

V uplynulých dvou letech byly zatím zalesněny více než dva tisíce hektarů zemědělské půdy. Pro období let 2007 až 2013 se předpokládá, že se zalesní další dva tisíce hektarů ročně.

"Pro ekologickou rovnováhu krajiny je vhodnější plochu, kterou zemědělci neobdělávají, nebo je obtížné ji obdělávat, zalesnit, než ji nechat ladem,"vysvětlila Ilona Chalupská, ředitelka odboru komunikace ministerstva zemědělství.

Osmdesát korun z každé stokoruny na zalesňováníposkytnouevropské fondy.

29.8.2007
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto
1

Kontroly kotlů v domácnostech bude řešit ústavní soudce David

Petra Kvitová
AKTUALIZOVÁNO
22 5

Případ tenistky Kvitové: šlo o vydírání

Prezident nevylučuje, že podá kárnou žalobu kvůli kauze Rath

Třemošná - Prezident Miloš Zeman dnes nevyloučil, že podá kárnou žalobu na soudce, který v korupční kauze Davida Ratha rozhodl o nezákonnosti pořízených odposlechů. "I prezident má právo podat kárnou žalobu v případě, kdy soudce pochybí. A já nevylučuji, že právě v této kauze této kárné žaloby využiji," řekl Zeman na setkání s obyvateli v Třemošné u Plzně.

Iráčtí uprchlíci, kteří žijí v Českém Těšíně, našli práci

Český Těšín - Pro všechny dospělé irácké křesťanské uprchlíky, kteří loni přijeli do Moravskoslezského kraje a nakonec se usídlili v Českém Těšíně na Karvinsku, se podařilo najít práci. V kraji z původních čtyř rodin nakonec zůstaly tři, celkem 13 lidí, řekla dnes novinářům Zuzana Filipková ze Slezské diakonie, která křesťanským uprchlíkům pomáhá s integrací.

Zeman je pro nový jaderný zdroj, uvedla po jednání s ním Škoda JS

Plzeň - Prezident Miloš Zeman by uvítal, aby se co nejrychleji rozhodlo o výstavbě nových energetických kapacit v českých jaderných elektrárnách a aby se na ní co nejvíc podílely české firmy. Uvedl to podle mluvčího plzeňské Škody JS Jana Stolára na dnešním setkání s vedením strojíren. Prezident firmu navštívil během své návštěvy Plzeňského kraje.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies