VYBERTE SI REGION

Analytička CVVM: Lidem z obou stran hranice nejvíce vadí, že nebylo referendum

Praha /INFOGRAFIKA/ – Rozpad Československa vnímáme poměrně kriticky, s odstupem času ale dochází ke smíření a přijetí situace. Jak se budou naše postoje dále vyvíjet? „Přibývá lidí, kteří se k události před dvaceti lety neumí vyjádřit," upozorňuje Paulína Tabery, která se podílela na výzkumu veřejného mínění.

7.12.2012 10
SDÍLEJ:

Vladimír Mečiar (vlevo) a Václav Klaus během jednání české a slovenské vlády na zámku v Kolodějích o rozdělení ČSFR.Foto: čtk

Překvapil nebo zarazil vás nějaký výsledek z výzkumu?
Zajímavé odpovědi jsme dostali na otázky o spokojenosti se vznikem Československa 
a jeho rozpadem, protože to jsou spojené nádoby. Lidé rozpad státu vnímají daleko kritičtěji než vznik Československa v roce 1918. Výrazný rozdíl byl na Slovensku, skoro tři pětiny Slováků hodnotily vznik Československa kladně, méně než polovina kladně hodnotila jeho rozdělení. Ještě více překvapující bylo tázání se pamětníků, jestli byli na přelomu let 1992 a 1993 pro nebo proti rozdělení, a na jejich aktuální hodnocení. V obou republikách tehdy převládaly postoje proti rozpadu. V Česku jsou dnes hodnocení vyrovnaná, 46 procent pro rozdělení, 44 proti. Na Slovensku došlo k úplnému obratu. Většina Slováků dnes hodnotí, že tento krok byl v pořádku, jen 30 procent je proti.

Čím je způsobeno, že při rozpadu bylo mnoho lidí proti, zatímco dnes s ním spíše souhlasí?
Je to dvacet let od události, takže přijetí situace, možná i otestování, že to takto funguje.

Jak se názory na konec Československa mění podle věku respondentů?
Věk byl klíčový ukazatel ve všech otázkách a v obou zemích. Nejmladší věková skupina od 18 do 30 let je charakteristická tím, že se častěji k této události neumí vyjádřit. Pokud bychom odstranili ty, co zvolili možnost nevím, tak jsou s rozpadem o něco smířlivější. Starší událost hodnotí negativně nebo výrazně kriticky. To platí především pro lidi nad 60 let. Například k otázce o referendu byli šedesátníci a starší opravdu kritičtí.

Názory se s přibývajícím časem od události mění, jak budou vypadat v následujících letech?
Nadále bude přibývat lidí, kteří událost nezažili. Takže se nám určitě bude zvyšovat podíl těch, kteří se k rozpadu nebudou umět vyjádřit. Dá se předpokládat, že budou rozpad Československa vnímat jako historickou událost a ne jako prožitek, zkušenost nebo něco, co se jich týká. Dále výsledky můžou ovlivnit nově vznikající menšiny. V současnosti má naše společnost ke Slovákům vztah, vznikající menšiny Vietnamců nebo Ukrajinců už ale ne.

Takže jsme s rozdělením spíše spokojení, nebo ne?
To, že se to stalo, lidé příliš pozitivně nehodnotí. Došlo ale ke smíření, na Slovensku dokonce k přijetí současného systému. Asi nejvíce negativně lidé hodnotí, že neproběhlo referendum. Takže pozitivně není reflektován ani průběh rozdělení. Na druhou stranu je v obou republikách největší podíl těch, kteří si myslí, že dobré a špatné změny jsou po rozdělení v rovnováze. Dokonce čtvrtina Čechů pak uvádí, že nám to přineslo více dobrého. Zároveň se lidé domnívají, že bychom mezi sebou měli mít lepší vztahy než s okolními sousedními zeměmi.


Oproti roku 2007 stoupl zájem 
o zabývání se příčinami rozdělení o osm procentních bodů, připomínání si rozdělení jako významné události o 12 procent. „Posun nastal u lidí, kteří tehdy volili pravicové strany a s rozdělením neměli žádný problém a nechtěli ho rozebírat. Protože je ale současná situace obecně vnímána hodně kriticky, myšlenkově se vrátili k době, kterou považují za zlatou éru. Je to určitá nostalgie," říká Jan Červenka z CVVM.

Rozpad Československa

KATEŘINA CIBOROVÁ

Autor: Redakce

7.12.2012 VSTUP DO DISKUSE 10
SDÍLEJ:

Soud nařídil francouzskému meštu Publier odstranit sochu Panny Marie

Paříž - Město Publier na východě Francie dostalo od soudu nařízeno, aby odstranilo z parku sochu Panny Marie. Důvodem je celostátní zákaz vystavování náboženských symbolů na veřejných prostranstvích. Informoval o tom zpravodajský server BBC News s odvoláním na starostu města.

Duka slouží mši k otevření německy mluvící farnosti v Praze

Praha - V souvislosti s otevřením farnosti německého jazyka v Praze na Novém Městě bude dnes pražský arcibiskup kardinál Dominik Duka sloužit od 11:00 mši v kostele sv. Jana Nepomuckého Na Skalce. Německou farnost zřídil Duka k 1. říjnu, důvodem byl růst německy hovořící komunity a snaha o obrození staleté přítomnosti německého kulturního živlu v hlavním městě, uvedlo na webu pražské arcibiskupství.

Rakušané volí v opakovaných volbách nového prezidenta

Vídeň - V Rakousku začalo opakované druhé kolo prezidentských voleb. Voliči si vybírají mezi nezávislým kandidátem podporovaným stranou Zelených Alexanderem Van der Bellenem a členem pravicově populistické Svobodné strany Rakouska (FPÖ) Norbertem Hoferem. Květnové hlasování, v němž zvítězil Van der Bellen, kvůli formálním chybám při sčítání hlasů zrušil ústavní soud.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies