VYBERTE SI REGION

Andor Šándor: Západ stále opakuje tytéž chyby

Teroristické útoky v Paříži jsou rozebírány z různých úhlů pohledu. Jeden je ale jaksi opomíjen. Je svět, více než 14 let po útocích z 11. září a více než čtyři roky po zabití bin Ládina, bezpečnější?

21.11.2015 11
SDÍLEJ:

Andor ŠándorFoto: čtk

Al Káida byla s výjimkou Arabského poloostrova marginalizována a jméno Ajmán Zavahrí už dlouho nikdo neslyšel. Jenže odpověď na otázku, zda je svět bezpečnější, je nasnadě. Není. Pak se musíme ptát, proč není.

Vyhlášení boje proti terorismu americkým prezidentem Bushem mladším bylo excesivním, byť v té době snad možná pochopitelným krokem. Jenže ono nejde bojovat s nástroji, způsoby vedení boje. Je to v jistém smyslu nesmysl. S čím je nutné bojovat, jsou příčiny islámského terorismu. A ty lze do jistě míry spatřovat i v zahraniční politice západního světa vůči Blízkému východu a severní Africe.

Je třeba odstranit příčiny vzniku Islámského státu

Rozbitý Irák, chaotická Libye mající dvě vlády a dva parlamenty s malou faktickou kontrolou země, zdevastovaná Sýrie, problematický Afghánistán, na jehož tzv. obnovu se utratilo víc než na poválečnou obnovu západní Evropy po druhé světové válce Marshallovým plánem.

Zdá se, že francouzský prezident je tuto chybu připraven opakovat. Rozhodl se pomstít útoky v Paříži nálety na místa islamistů v Rakká, kteří to ale očekávali, a proto se včas přesunuli. Pokud bychom spočítali leteckými údery všech aktérů zničené objekty, pak by možná již nebylo co bombardovat.

Není pochyb o tom, že islámský stát musí být zničen. Pokud do pozemní operace půjdou pouze země Západu, pak se dopustí tragické chyby, na kterou Abú Bakr al-Bagdádí a všichni islámští radikálové, kteří nás z celé duše nenávidí, čekají. Za prvé je nutné odstranit příčiny toho, proč vznikl Islámský stát.

Shodě brání diametrálně odlišné zájmy

Nelze pochybovat o tom, že je produktem nenávisti mezi části šíitské populace v Iráku a utlačovaných sunitských kmenů vládní garniturou po Saddámovi Husajnovi. Svým rozšíření na území Sýrii nějaký čas po vzniku občanské války jenom výrazně posílil.

Jsem přesvědčen, že vojensky lze IS porazit, musí tak ale učinit pozemní síly muslimských zemí s podporou Západu. Tady je úhelný kámen problému. V tuto chvíli nevidím na tomto řešení možnou shodu. Stejně jako stále není shoda na řešení syrské občanské války, byť teroristické útoky v Paříži mohou dát jednáním ve Vídni nutný impulz.

Shoda hlavních zemí k řešení konfliktu, a to mezi Saudskou Arábii, Tureckem, Íránem, Ruskem a Spojenými státy se hledá velmi obtížně. Brání jí diametrálně rozdílné geopolitické zájmy výše jmenovaných zemí a možné dopady krize, pokud jde o postavení kurdské populace. Noční můry nejen Turecka. Cokoli by posílilo šíitskou osu Teherán, Bagdád, Damašek a Bejrút, královský dům Saúdů v každém případě odmítne.

Musíme posílit zpravodajské služby

Posilování schopností tajných služeb a policie západních zemí je nutným krokem k tomu, abychom se bránili dopadům situace, kterou jsme ve svých velkoměstech bohužel nechali bláhově zakořenit. Řada mladých muslimů, dnes již ve třetím pokolení, se necítí být občany státu, který dal jejich rodičům a prarodičům šanci na lepší život.

Latentní diskriminace, vysoká nezaměstnanost, vyřazení ze společnosti a následná kriminalita jsou pak příčinou, že až 70 procent vězňů v některých zemích Západu jsou muslimové. Vězení jsou ideálním místem k jejich radikalizaci a nástupu k ofenzivnímu krvavému džihádu. Mnozí z nich, ne vždy úplně neoprávněně, podlehnou pocitu, že je Západ v permanentní válce s muslimy a že chce potlačit islám. Televizní záběry omylem zabitých Afghánců či Jemenců americkými drony nejsou ničím neobvyklým.

Ještě jednu skutečnost, pro mě dost nepochopitelnou, ukazují poslední útoky. Spíše mluvíme, než abychom konali. Slyšíme stále stejnou rétoriku politiků o tom, že je nutné posílit zpravodajskou spolupráci. Jenže já to slýchám již od roku 1999, kdy se ČR stala členskou zemí NATO, pak po 11. září, po útocích v Madridu 2004, Londýně 2005 ale i po lednových útocích na Charlie Hebdo.

Musíme zachovat chladné hlavy

Jak je možné, že belgický ministr vnitra řekne, že si posvítí na čtvrť Molenbeek, neboť již deset let se v ní rekrutují radikální islamisté? Proč tak dlouho čekal, když to ví?

Představitelé tajných služeb varují, že radikálů je podstatně více, než jsou schopni sledovat. V demokratickém státě nelze nikoho zavřít bez důkazů. A protože agentů na sledování takových lidí je málo, stane se, stejně jako v Paříži ale i dříve, že radikálům již není věnována pozornost, což využijí k útoku. Je tedy brzy říci, že francouzské tajné služby selhaly.

Krvavá řež v Paříži by nás měla přimět k tomu, abychom problém, který nás vážně ohrožuje, skutečně řešili s chladnou hlavou. Tak, že povedeme adekvátní racionální zahraniční politiku, budeme se snažit řešit domácí příčinu islámského terorismu, a protože už jinak ani nemůžeme, odpovídajícím způsobem posílili bezpečnostní aparát a jeho spoluprací včetně mezinárodní.

Andor Šándor, bezpečnostní poradce, bývalý náčelník Vojenské zpravodajské služby

Stáhněte si týdeník Dotyk zdarma do svého tabletu či smartphonu v App Store, Google Play, na Amazonu či v Microsoft Store

Týdeník Dotyk

Autor: Redakce

21.11.2015 VSTUP DO DISKUSE 11
SDÍLEJ:
Bunkr Waltrovka.
31

OBRAZEM: Výstavba v Praze odhalila opuštěné bunkry

TK k projektu registru smluv probíhala 16. ledna v Praze. Na snímku Michal Bláha, Hlídač smluv.
EXKLUZIVNĚ
17 26

Autor Hlídače smluv pomůže Horáčkovi s prezidentskou kampaní

VIDEO: Bezva finta? Řidiče načapali se „schovávací“ SPZ

Možná jste si taky někdy chtěli připadat jako James Bond, jehož otáčecí SPZ na autě se stala legendární vychytávkou. Podobné pocity nedávno zažíval jistý řidič z americké Floridy. I když… Vlastně se chtěl jen vyhnout placení mýtného.

Schapiro v pátek skončí ve funkci, jeho rodina zůstane v Praze

Praha /FOTOGALERIE/ - Americký velvyslanec Andrew Schapiro v pátek skončí ve funkci, řekl to na dnešním setkání s novináři v Praze. Do České republiky se ale bude vracet, protože jeho děti zde dokončí letošní školní rok. O tom, kdo a kdy ho ve funkci vystřídá, mluvit nechtěl. Svému nástupci by doporučil, ať se nebojí veřejně mluvit o složitých tématech, zastat se menšin a bránit svobodu.

Češi mají stále nejnižší nezaměstnanost v celé EU. Firmy ale krvácejí

Nejaktuálnější čísla z Eurostatu potvrzují, že Česko zůstává s 3,7 procent zemí s nejnižší mírou nezaměstnanosti v Evropské unii. A to před Německem a Maďarskem. Z evropských států mimo EU je na tom lépe jen Island, naopak nejhůře Řecko a Španělsko. To, co lze na jednu stranu vnímat jako výrazný český úspěch, je na druhou možno považovat i za hrozbu.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies