VYBERTE SI REGION

Babiš pro Deník: Nákupem dluhopisů od Agrofertu jsem daně nekrátil

Vicepremiér Andrej Babiš (ANO) čelí trestnímu oznámení kvůli tomu, že před více než čtyřmi lety odkoupil dluhopisy své firmy Agrofert. Autor oznámení v jeho postupu spatřuje krácení daně a porušení povinnosti při správě cizího majetku. Babiš krácení daní ve vyjádření pro Denik.cz odmítl, dluhopisy za 1,5 miliardy korun prý nakoupil ze svých zdaněných úspor a je schopen to dokázat. Zároveň se podivil i nad tím, že udání přišlo už v pondělí do několika redakcí z anonymního německého e-mailu. To považuje za další účelový útok.

4.1.2017 37 AKTUALIZOVÁNO 4.1.2017
SDÍLEJ:
Fotogalerie
18 fotografií
Ministr financí a předseda hnutí ANO Andrej Babiš.

Ministr financí a předseda hnutí ANO Andrej Babiš.Foto: Deník/Martin Divíšek

Trestní oznámení na ministra financí bylo velmi precizně zpracované. Nepřišlo jen Policii ČR, ale i zástupcům médií. Pod článkem si můžete přečíst celé obvinění. Pisatel si dal evidentně záležet, podepsán je německy znějícím jménem jako Karl Weissenhorn a místo odeslání je Weißenhorn. Shoda příjmení z názvem obce naznačuje jeho falešnou identitu.   

„Šlo o moje vydělané a zdaněné peníze. Od roku 1993 jsem jako fyzická osoba oficiálně vydělal 1,8 miliardy korun, za tu dobu jsem na dani z příjmů zaplatil 310 milionů korun a 27 milionů korun na pojistném. Můj čistý příjem tedy byl 1,526 miliardy korun a za ně jsem nakoupil dluhopisy v ceně 1,482 miliardy korun," popsal pro Denik.cz situaci ministr. Anonymní oznámení považuje za účelový politický útok.

Čtěte také: Sobotka odklonil Zemana na druhou kolej. Zajímá ho Babiš

Předseda hnutí ANO podle serveru Echo24 svým postupem využil mezeru v zákoně, protože dluhopisy v hodnotě jedné koruny vydané v roce 2012 nepodléhaly dani. Základ daně se zaokrouhloval na celé koruny dolů, vlivem zaokrouhlení tak byla u fyzických osob efektivní daň nulová. Agrofert takových dluhopisů v závěru roku 2012 vydal tři miliardy, Babiš jich dnes vlastní polovinu a ročně mu vynášejí zhruba 90 milionů, píše Echo24.

"Není legální přimět svou vlastní společnost k tomu, aby vydala dluhopisy, ze kterých nemá žádný užitek jen proto, aby se majitel společnosti obohatil tím, že tyto dluhopisy nakoupí a nemusí danit příjem z těchto dluhopisů," stojí v trestním oznámení, které dostali policisté v pondělí. Podle zákona se jím nyní budou muset zabývat.

Nepřehlédněte: Život u rušných silnic má vliv na vznik demence, tvrdí kanadští vědci

Nejen Babiš, ale i Agrofert trvá na tom, že postupoval v souladu se zákonem. "Hlavním důvodem vydání emise dluhopisů bylo zajištění zdrojů financovaní, a to v souladu s plánovanými masivními investicemi skupiny Agrofert pro případ, že by nedošlo k zajištění dlouhodobých bankovních zdrojů," řekl webu mluvčí Agrofertu Karel Hanzelka. Jde podle něj o běžný postup v souladu se zákonem, který používá celá řada českých firem.

Čtěte také: Poslanci potvrdili lex Babiš, Zeman se obrátí na Ústavní soud

Přečtěte si celé znění trestního oznámení:

Věc:

Trestní oznámení o skutečnostech nasvědčujících spáchání trestných činů ze strany pana Andreje Babiše v souvislosti s tzv. korunovými dluhopisy

Vážení,
tímto podávám oznámení ve smyslu § 158 odst. 1 a 2 zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), v platném znění (dále jen „TŘ"), o skutečnostech nasvědčujících spáchání trestných činů:
porušení povinnosti při správě cizího majetku ve smyslu § 220 zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, v platném znění (dále jen „TZ");
zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby ve smyslu § 240 TZ;
spáchaných a organizovaných panem Andrejem Babišem ve spolupachatelství s dalšími osobami.

1. zneužití právního řádu
1) Výše uvedené trestné činy byly spáchány poměrně sofistikovaným způsobem, a proto je nezbytné blíže popsat nejen skutkové, ale i právní pozadí věci.
1.1. Dluhové financování
2) Společnosti využívají několik způsobů financování svého fungování. Často jsou financovány z vlastních zdrojů, mnohdy si ovšem musí nebo chtějí finanční prostředky půjčit. Hovoříme o tzv. dluhovém financování. Způsobů, jak si obchodní společnost může půjčit je mnoho. Jedním z nich je vydání dluhopisů.
3) Dluhopis je cenný papír, který vyjadřuje závazek společnosti, která ho vydala (dlužník/emitent), že osobě, která si jej koupí (věřitel) v budoucnu vrátí kupní cenu tohoto cenného papíru navýšenou o úrok.
4) Úrok je výnosem resp. příjmem pro věřitele z dluhopisu a tento příjem je standardně daněn v souladu se zákonem č. 586/1992 Sb. o daních z příjmu (dále jen „ZDP"). Příklad: emitent vydá 10 dluhopisů v hodnotě 1 milion Kč za kus a úročí je částkou 10% p.a. Na tyto dluhopisy stanoví splatnost 1 rok. Investor kupující tyto dluhopisy by tedy po jednom roce obdržel zpět částku 10 milionů Kč a navíc 1 milion Kč jako úrok. Tento úrok představuje pro věřitele příjem z kapitálového majetku a bude zdaněn v souladu s § 8 ZDP. U fyzické osoby, kde je sazba daně z příjmu ve výši 15%, by investor zaplatil daň 150.000,- Kč.
1.2. Korunové dluhopisy
5) Výše popsanou situaci zákonodárce v roce 2012 změnil[1]. Novela znamenala malou revoluci ve vydávání dluhopisů. ZDP nově stanovil, že pokud je výnos/příjem z dluhopisu nižší, než jedna Kč, pak je základ daně nula Kč. Díky zaokrouhlení dolů. Takovýto nízký výnos ovšem nedává smysl pro případ dluhopisů s milionovou hodnotou.
6) Jeden dluhopis ovšem může mít prakticky jakoukoli hodnotu. Záleží na rozhodnutí emitenta. Díky výše citovanému ustanovení mohl emitent vydat 10 milionů dluhopisů v hodnotě 1 Kč. Získal by tím stejnou částku 10 milionů Kč. Pokud by je úročil stejnými 10% p.a. a stanovil stejnou splatnost 1 rok, zaplatil by věřiteli stejný 1 milion Kč na úroku. Situace by ovšem daňově byla zcela odlišná.
7) Úrok se počítá samostatně za jednotlivé dluhopisy. Každý dluhopis v hodnotě 1 Kč by tedy za rok na úroku vynesl 10 haléřů. Základ daně se zaokrouhluje dolů, a tudíž by se daň neplatila žádná. Základ daně je nula. Investor do těchto „korunových" dluhopisů by tedy na úroku z nich za rok získal stejný příjem 1 milion Kč (10 milionů x 10 haléřů), ovšem daň by neplatil žádnou.
8) Toto daňové zvýhodnění zaniklo ke dni 31.12.2012. Emise dluhopisů vydané před tímto datem ovšem požívají daňové zvýhodnění bez ohledu na jejich splatnost.
1.3. Emise dluhopisů vede ke snížení daně u emitenta
9) Obchodní společnost, která dluhopisy vydá (vztahuje se obecně na jakékoli dluhopisy) tím vytvoří dluh/závazek, který musí splácet. Stejně tak musí vlastníku dluhopisů vyplácet úrok. Tento úrok (pokud se jedná o úrokovou míru obvyklou) je přitom pro emitenta daňovým nákladem.
10) Vytvořila se tak zajímavá příležitost pro daňovou optimalizaci. Vydání dluhopisu je výhodné pro emitenta tím, že úrok tvoří daňový náklad, což se v konečném důsledku promítne do celkového nižšího zdanění společnosti, než kdyby tento náklad neměla. Kdyby nedošlo k vytvoření nákladu ve formě úroku, společnost by měla vyšší zisk, ze kterého by zaplatila vyšší daň.
11) Vedle toho mohl majitel společnosti koupí korunových dluhopisů profitovat tím, že z úrokového výnosu na dluhopisu neplatil žádnou daň.
12) Vznikl tak jakýsi dvojí benefit na úkor státu. Neznamená to však, že by to byl stav nelegální. Pokud jsou při emisi respektovány právní předpisy, společnosti se chovají tržně a jejich reprezentanti jednají s péčí řádného hospodáře, jedná se o zákonnou daňovou optimalizaci.
2. porušení právních předpisů
13) Jak bylo uvedeno výše, je zcela legální:
(i) využít korunových dluhopisů k půjčce, resp. financování vlastní společnosti.
(ii) využívat daňového zvýhodnění výnosu korunových dluhopisů (díky zaokrouhlení neplatit daň z úroku).
(iii) dokonce také přiměřený úrok dluhopisů uplatnit jako daňový náklad u dlužníka/emitenta.
14) Všechny uvedené legální možností ovšem Andrej Babiš překročil. Pouze zdánlivě jich využíval. Ve skutečnosti zneužil právní předpisy s cílem obohatit se na úkor své vlastní společnosti a České republiky.
15) Není totiž legální:
(i) přimět svou vlastní společnost k tomu, aby vydala dluhopisy, ze kterých nemá žádný užitek jen proto, aby se majitel společnosti obohatil tím, že tyto dluhopisy nakoupí a nemusí danit příjem z těchto dluhopisů;
(ii) přimět svou vlastní společnost k tomu, aby vydala dluhopisy s nestandardně vysokým úrokem, který musí platit, a tím ji poškodit;
(iii) přimět svou vlastní společnost, aby svému majiteli a předsedovi představenstva poskytla miliardovou půjčku se zcela mizivým úrokem a tím ji poškodit;
(iv) uplatňovat nestandardně vysoký úrok z dluhopisů jako daňový náklad.
3. skutkové shrnutí
3.1. Emise Dluhopisů Agrofert
16) Společnost AGROFERT, a.s., IČO: 261 85 610 (dále jen „Agrofert") jako emitent vydala dluhopisy v hodnotě 1,- Kč v počtu dluhopisů 3.000.000.000 ks s datem registrace 28.12.2012 (dále jen „Dluhopisy Agrofert"). Dluhopisy Agrofert jsou úročeny ve výši 6% p.a. a jsou splatné v roce 2022 a jsou evidovány pod ISIN CZ0003509507.
Důkaz: Evidence emisí dostupná elektronicky na adrese: https://www.cdcp.cz/index.php/cz/siroka-verejnost/bezplatne-sluzby-online/seznam-emisi
17) Jediným akcionářem společnosti Agrofert je (a také v roce 2012 byl) pan Andrej Babiš. Dále byl Andrej Babiš od roku 2000 do února 2014 předsedou představenstva společnosti Agrofert.
Důkaz: Výpis z obchodního rejstříku dostupný elektronicky na adrese: http://portal.justice.cz/Justice2/Uvod/uvod.aspx
18) Andrej Babiš z pozice jediného akcionáře a předsedy představenstva zřejmě přiměl společnost Agrofert vydat Dluhopisy Agrofert v objemu 3 miliardy Kč. Společnosti z koncernu Agrofert si v roce 2012 běžně půjčovaly finanční prostředky u bank. Úroková sazba takto na trhu půjčených finančních prostředků činila cca 2% p.a. Přes takto výhodné financování ze strany bank akcionář a ovládající osoba Agrofertu přiměl tuto společnost „půjčit" si finanční prostředky formou dluhopisů s úrokem ve výši 6% p.a.
Důkaz: Článek Miroslava Motejlka ze dne 14.7.2016 dostupný elektronicky na adrese: http://echo24.cz/a/wXJzH/agrofert-a-jeho-danove-uznatelny-neuznatelny-naklad
19) Díky této úrokové míře společnost Agrofert zaplatí na úrocích z Dluhopisů Agrofert 180 milionů Kč. ročně. Mohla přitom při běžné úrokové míře 2% p.a. platit pouhých 60 milionů Kč ročně.
20) To ovšem platí pouze za předpokladu, že si reálně potřebovala půjčit 3 miliardy Kč. Jelikož společnost Agrofert tyto prostředky nejspíše nepotřebovala a transakce podle veřejně dostupných informací nemá žádný ekonomický důvod, dokonce nemusela takto na úrocích platit vůbec nic. Podezření z nepotřebnosti 3 miliard Kč je potřeba prověřit.
3.2. Využití Dluhopisů Agrofert k daňovým únikům
21) Z veřejných zdrojů vyplývá, že Andrej Babiš drží polovinu Dluhopisů Agrofert. Pokud je tato informace pravdivá, pak z částky 1,5 miliardy Kč úročené ve výši 6% p.a. získá každoročně na úroku 90 milionů Kč. Andrej Babiš jako držitel těchto dluhopisů tak ročně ve formě úrokového výnosu od společnosti Agrofert obdrží částku ve výši 90 milionů Kč. Andrej Babiš tyto finanční prostředky nemusí danit. Tato informace je důležitá při hledání cíle a úmyslu celého zde popsaného jednání.
22) Společnost Agrofert ovšem platí úrok 6% z celkových 3 miliard Kč, které si půjčila prostřednictvím Dluhopisů Agrofert. Částku 180 milionů Kč ročně pak společnost Agrofert považuje za daňově uznatelný náklad, díky kterému společnost Agrofert platí nižší daň z příjmu. Přesto, že tato výše úroku zřejmě není standardní.
Důkaz: Článek Miroslava Motejlka ze dne 14.7.2016 dostupný elektronicky na adrese: http://echo24.cz/a/wXJzH/agrofert-a-jeho-danove-uznatelny-neuznatelny-naklad
3.3. Protiprávní financování koupě Dluhopisů Agrofert
23) Z veřejných zdrojů vyplývá, že Andrej Babiš nedisponoval v hotovosti částkou 1,5 miliardy Kč, kterou by mohl investovat do nákupu Dluhopisů Agrofert uvedeného výše. Toto podezření je nezbytné prověřit.
24) Pro případ, že by se Andrej Babiš v rámci trestního řízení bránil tím, že se jednalo o jeho vlastní finanční prostředky, uvádím následující. Pokud by touto částkou jako fyzická osoba disponoval, pak by to musela být částka řádně zdaněná. Muselo by se jednat o finanční prostředky, které vlastní jako výnos své podnikatelské činnosti tj. jako zisk z podnikání. V takovém případě by bylo nezbytné, aby prokázal, že tento svůj zisk řádně zdanil. Pokud by toto neprokázal, pak se zjevně dopustil trestného činu zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby podle §240 odst. 1 a 3 TZ.
25) Finanční prostředky v objemu 1,5 miliardy Kč na nákup Dluhopisů Agrofert si Andrej Babiš podle veřejně dostupných informací půjčil. Nepůjčil si je od nikoho jiného, než samotné skupiny Agrofert, a to nejspíše přímo od společnosti Agrofert. Toto by jen potvrzovalo závěr, že společnost Agrofert 3 miliardy Kč nepotřebovala (když měla dostatek financí na půjčku 1,5 miliardy Kč). Závazek převzala a finančně se zatížila zřejmě pouze z toho důvodu, aby Andrej Babiš mohl nakoupit dluhopisy a využít daňového zvýhodnění pro sebe jako fyzickou osobu – na úkor jeho společnosti.
26) Existuje podezření, že tyto finanční prostředky si Andrej Babiš od skupiny Agrofert zřejmě půjčil s naprosto minimálním a na trhu nestandardním úrokem. Za takto levně půjčené finanční prostředky pak koupil Dluhopisy Agrofert, které jsou zatíženy naprosto přemrštěným a opět nestandardním úrokem. Pokud se potvrdí podezření uvedené výše, pak platí, že: finanční prostředky v řádu miliard si Andrej Babiš sám od své společnosti levně půjčil (a tím ji poškodil) a tyto finanční prostředky prostřednictvím Dluhopisů Agrofert draze vrátil do společnosti Agrofert (a tím ji poškodil podruhé).
4. Skutková podstata trestného činu porušení povinnosti při správě cizího majetku
27) Andrej Babiš je a v rozhodné době byl jediným akcionářem společnosti Agrofert a také předsedou představenstva společnosti Agrofert. Jako člen statutárního orgánu je vázán zákonnou povinností opatrovat a spravovat majetek společnosti Agrofert.
28) Podle ustanovení § 220 TZ „Kdo poruší podle zákona mu uloženou nebo smluvně převzatou povinnost opatrovat nebo spravovat cizí majetek, a tím jinému způsobí škodu nikoli malou, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta nebo zákazem činnosti."
29) Je nepochybné, že pokud se potvrdí podezření, že členové statutárního orgánu společnosti Agrofert:
(i) vydali Dluhopisy Agrofert a dluhem zatížili společnost Agrofert v situaci, kdy společnost Agrofert částku ve výši 3 miliardy Kč nepotřebovala;
(ii) vydali Dluhopisy Agrofert s příliš vysokým úrokem 6% p.a., který poškozuje společnost Agrofert;
(iii) půjčili Andreji Babišovi částku cca 1,5 miliardy Kč téměř bezúročně;
pak členové statutárního orgánu společnosti Agrofert v čele s Andrejem Babišem jednali ke škodě společnosti Agrofert a tím porušili své zákonné a smluvně převzaté povinnosti jednat s péčí řádného hospodáře a povinnost loajality.
Tímto jednáním by členové statutárního orgánu společnosti Agrofert způsobili společnosti Agrofert škodu ve výši 180 milionů Kč ročně na zbytečně zaplacených úrocích a další škodu způsobenou vyvedením cca 1,5 miliardy Kč bez přiměřeného protiplnění.
Členové statutárního orgánu by tím zjevně poškozovali zájmy společnosti, jak potvrzuje také usnesení NS sp. zn. 5 Tdo 1652/2008: „Vykonává-li konkrétní osoba funkci statutárního orgánu, musí si počínat tak, aby nepoškozovala majetkové zájmy obchodní společnosti, neboť ve vztahu k ní pečuje o majetek cizí, s nímž je povinna nakládat nejen v souladu s příslušnými ustanoveními společenské smlouvy, nýbrž i s péčí řádného hospodáře zejména ve smyslu ustanovení § 134, § 135 odst. 2 a § 194 odst. 5 OBZ. Statutární orgán je přitom povinen seznámit se s všemi rozhodnými skutečnostmi, které se týkají hospodaření obchodní společnosti. Pokud pak provede takové úkony, jimiž poruší své zákonné nebo smluvní povinnosti opatrovat nebo spravovat majetek dotyčné společnosti, nese jako speciální subjekt trestní odpovědnost např. za trestný čin porušování povinnosti při správě cizího majetku podle § 255 TZ nebo podle § 255a TZ."
Členové statutárního orgánu společnosti Agrofert v čele s Andrejem Babišem by tedy spáchali trestný čin porušení povinnosti při správě cizího majetku dle ustanovení § 220 odst. 1 a 3 TZ. Je potřeba prověřit, jak se který člen statutárního orgánu na jednání podílel.
30) Z pozice osoby ovládající sice Andrej Babiš nemá zákonné povinnosti, které má jako předseda představenstva, nicméně z pozice osoby ovládající Andrej Babiš podle všeho organizoval páchání tohoto trestného činu, kterého se dopustili členové statutárního orgánu. Také z pozice jediného akcionáře by byl tudíž Andrej Babiš za tento trestný čin odpovědný. Majetek společnosti Agrofert je i pro Andreje Babiše „majetkem cizím" ve vztahu ke kterému se dopouští trestného činu porušení povinnosti při správě cizího majetku. I kdyby tedy Andrej Babiš jako předseda představenstva přímo nejednal, pak stejně uvedenou trestnou činnost zřejmě zosnoval, inicioval, ukládal pokyny, vyžadoval jejich plnění, a tudíž řídil. Aniž by byl v pozici ovládající osoby, ke spáchání uvedeného trestného činu by zřejmě nedošlo.
31) Pro posuzovanou věc jsou pak vysoce relevantní závěry usnesení velkého senátu trestního kolegia NS ze dne 26.8.2009 sp. zn. 15 Tdo 294/2009, kde je kupříkladu uvedeno: „akcionář, byť se jedná o stoprocentního akcionáře, má zcela odlišné postavení oproti této právnické osobě. … Majetek akciové společnosti jako právnické osoby je pro akcionáře majetkem cizím."
5. Skutková podstata trestného činu zkrácení daně
32) Skutková podstata tohoto trestného činu dle § 240 TZ zní: „Kdo ve větším rozsahu zkrátí daň (…), anebo vyláká východu na některé z těchto povinných plateb, bude potrestán odnětím svobody na šest měsíců až tři léta nebo zákazem činnosti."
33) Existuje podezření, že společnost Agrofert uplatňuje uhrazený úrok z Dluhopisů Agrofert ve výši 6% p.a. jako daňový náklad. Společnost Agrofert si tudíž každoročně sníží základ pro výpočet daně o 180 milionů Kč.
34) Kdyby společnost Agrofert postupovala legálně (v souladu s péčí řádného hospodáře), pak by Dluhopisy Agrofert nevydala vůbec a její základ pro výpočet daně by byl vyšší o 180 milionů Kč. Při sazbě daně ve výši 19% u právnické osoby jde o zkrácení daně ve výši 34,2 milionu Kč ročně.
35) Pokud připustíme, že společnost Agrofert mohla vydat dluhopisy Agrofert a jejich vydání lze považovat za legální, pak společnost Agrofert měla tyto dluhopisy vydat s přiměřeným úrokem. Nepřiměřeně vysoký úrok není možné uplatnit jako daňový náklad.
36) ZDP obsahuje (a v roce 2012 obsahoval) ochranné ustanovení ve vztahu ke stanovení základu daně z příjmu. Ustanovení §23 odst. 7 ZDP ve znění z roku 2012 obsahovalo následující ustanovení: „Liší-li se ceny sjednané mezi spojenými osobami od cen, které by byly sjednány mezi nezávislými osobami v běžných obchodních vztazích za stejných nebo obdobných podmínek, a není-li tento rozdíl uspokojivě doložen, upraví správce daně základ daně poplatníka o zjištěný rozdíl;"
37) Pokud tak společnost neučinila, základ daně musí být upraven o zjištěný rozdíl. Běžný úrok byl cca 2% p.a. (tj. 60 milionů Kč ročně), sjednaný úrok byl 6% p.a. (tj. 180 milionů Kč ročně). Rozdíl, o který byly uměle navýšeny daňové náklady, je tudíž 120 milionů Kč ročně. Při sazbě daně ve výši 19% u právnické osoby jde o zkrácení daně ve výši 22,8 milionu Kč ročně.
38) Tohoto trestného činu se pak opět zřejmě dopustili členové statutárního orgánu společnosti Agrofert v čele s Andrejem Babišem z pozice předsedy představenstva a také Andrej Babiš z pozice jediného akcionáře jako organizátor.
závěr
6. Věřím, že důkladným prověřením a vyšetřením věci orgány činné v trestním řízení dospějí ke zcela jednoznačným zjištěním potvrzujícím, ba dokonce překračujícím tvrzení uvedená výše.
Tímto žádám oslovené orgány činné v trestním řízení, aby pečlivě zvážili také trestné odpovědnost společnosti Agrofert jako právnické osoby dle zákona č. 418/2011 Sb., o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim a u jednajících fyzických osob případné spáchání trestného činu účast na organizované zločinecké skupině dle ustanovení § 361 TZ.

Autor: ČTK, Redakce, Jan Klička

4.1.2017 VSTUP DO DISKUSE 37
SDÍLEJ:
Před brněnskými strážníky ujížděl řidič, který předtím úmyslně zaparkoval na chodníku před ředitelstvím městské policie ve Štefánikově ulici a odmítal auto odstranit.

Rychle a zběsile v Brně. Provokoval strážníky, pak ujížděl i na červenou

Poslední rozloučení s bývalým politickým vězněm a skautským činovníkem Jiřím Navrátilem proběhlo 22. ledna v Praze.
16

Skauti a přátelé se rozloučili s Jiřím Navrátilem

Po útoku kormoránů tekla Ostravicí „krvavá voda"

Doslova masakr ryb způsobila obrovská hejna kormoránů v řece Ostravici v místech, kde se do této řeky vlévá Lučina. Uvedl to jednatel Českého rybářského svazu pro severní Moravu a Slezsko Přemysl Jaroň.

AKTUALIZOVÁNO

Dívenka, která vylétla ze sjezdovky, v nemocnici podlehla vážným zraněním

Dolní Morava – Teprve jedenáctiletá lyžařka se v sobotu 21. ledna dopoledne velmi těžce zranila ve skiareálu na Dolní Moravě. Přes veškerou lékařskou péči dívenka svým zraněním v nemocnici podlehla.

Ředitel psychiatrické nemocnice: Pacienti jsou na prvním místě. Nejsme vězení

Brno /ROZHOVOR/ – Asi šest tisíc lidí ročně podstoupí léčbu v psychiatrické nemocnici v brněnských Černovicích. Podle jejího ředitele Marka Radimského si na péči v ní stěžuje jen minimum z nich. „Personál se snaží pro pacienty dělat, co může. Kdyby na psychiatrii zaměstnanci pracovat nechtěli, už tu nejsou," míní.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies