VYBERTE SI REGION

Anonymní politickou reklamu by společnost přijímat neměla, říká politoložka

Olomouc /ROZHOVOR/ - Letošní kampaně předcházející volbám do Poslanecké sněmovny přinesly několik změn. I velké strany šetří, protože nechtějí voliče odradit investovanými stovkami milionů. Také ubraly na zesměšňování soupeřů. Jen práce se sociálními sítěmi je pořád slabá. V rozhovoru pro Deník komentuje dosavadní podobu kampaně politoložka Eva Lebedová.

23.10.2013 12
SDÍLEJ:

Odbornice na volební kampaně politoložka Eva Lebedová z Filozofické fakulty Univerzity PalackéhoFoto: DENÍK/Ondřej Zuntych

Jak se podle vás podepsal předčasný termín voleb na podobě kampaní?
Kampaně to ovlivnilo určitě. Pokud se totiž plánují déle dopředu, je to výhodnější pro menší neparlamentní subjekty, mají více času se zviditelnit. Takto kampaň rozjížděly s tím, že volby budou v roce 2014 a některé věci už pak nemohly prodat. Myslím třeba Stranu zelených nebo některé nové okrajovější strany. Nikoli však ANO 2011, protože ti mají dost peněz na jakýkoli typ propagace.

I velké strany se nechaly slyšet, že šetří. Neměly dost času na přípravu nebo přišly na to, že velké meetingy s gulášem a kapelami nezabírají?
Souvisí to asi i s tím, že v roce 2010 byly kampaně nejnákladnější v historii. Odborníci se pozastavovali nad tím, jestli náklady mohou stále stoupat či zda by se neměl stanovit nějaký strop. I strany přiznávaly, že je to vyčerpalo. Teď přišla reakce. Je ekonomická krize, lidé nemají moc peněz, mnozí jsou nezaměstnaní a citlivost na nakládání s veřejnými prostředky je větší. Strany tedy chtějí působit skromněji. Kampaně za stovky milionů mohou vzbuzovat nevoli. Na druhou stranu, kolik opravdu stály, se ukáže až po volbách.

Když jste zmínila menší strany – dá se udělat zajímavá kampaň například za dvanáct milionů, které uvádí Strana zelených?
Ano. Jsou případy i úspěšných lokálních kampaní třeba s rozpočtem dvou milionů. Kampaň ani nemusí tolik stát, ale může uspět, když zarezonuje s tím, co ve společnosti panuje: nespokojenost, naštvanost na tradiční politiku. Důležité je být vidět a být v diskuzích. Ohledně zelených se mi zdá, že teď zrovna vidět nejsou.

Jak sledujete práci stran s Facebookem, Twitterem a jinými sociálními sítěmi? Na koho tím chtějí mířit?
Mám pocit, že se naše strany primárně opírají o tradičnější média, tedy tištěná nebo internetová, a potom formu kontaktních kampaní a billboardů. Facebook je pro úřady stran pouze nutností. Ví, že dnes musí být. Ale moc ho používat neumí, třeba ČSSD. Berou to spíše jako oblast, kam mohou dávat informace o tom, co se v kampani děje, ale už nerozpoutávají diskuzi mezi svými příznivci, kteří by pak obsah mezi sebou sdíleli. Strany neumějí tuto dimenzi využít. Jakmile jsou tam informace, že Bohuslav Sobotka někde vystoupil, je to jen jiná forma inzerce.

Bojí se strany konfrontace s uživateli?
Vím, že některé strany, jako například ODS, možnost přidávání příspěvků zablokovaly. Je to paradoxní, protože pak nejde Facebook využít naplno. Možná se někteří bojí, že by se jim hůř mediální obsah kontroloval. Je to problém. Asi nejlépe si v tom vede TOP 09 a ANO. Že je volební kampaň určována tradičnějšími médii, je dáno i tím, kdo chodí k volbám. Typickým účastníkem voleb je starší člověk, často vzdělanější. Mladí jakožto uživatelé Twitteru a Facebooku jsou méně jistou vrstvou.

Jak vlastně v kampani voliče oslovit?
Na počátku je existující přesvědčení voliče, na druhou stranu hodně věcí v kampani míří na vyvolání emocí a upoutání pozornosti. Kampaň je hra. Když se straně podaří dostat emoce voličů na svou stranu, má vyhráno. Informace často v kampani ani nemohou být objektivně vyhodnoceny, je to rychlý sled událostí. Když se podaří vybrat důležité téma a uchopit ho tak, že se lidí dotýká, tak to vyhrává volby. Na letošních volbách je zajímavé, že chybí tradiční ideologický souboj silné strany na levici a na pravici. Obrovské krize lídrů na pravici využívají nové subjekty. Teď se zdá, že se toho až tak moc neděje, ale řekla bych, že strany trumfy teprve vybalí. Hůře se pak reaguje, i když jsou argumenty nepravdivé.

Už se objevily i billboardy a videa zesměšňující oponenty. Jak to vnímáte?
Zdá se mi, že od negativních kampaní je trochu ústup. Po volbách 2010 se mluvilo o tom, že to bylo neúměrné, ze strany ČSSD bylo takových billboardů strašné množství. Anonymní reklama by neměla být společensky akceptovaná. Pokud se objeví nějaký útok, měl by být podepsaný tím, kdo ho vypouští. V některých zemích je to vymezené zákonem. V Americe musí kandidát říct, že znění spotu schválil. V Itálii není negativní reklama možná. U nás to ve volbách do sněmovny omezeno nebylo a strany toho nadmíru využily. Negativní útoky jsou sice běžné, třeba v Anglii, ale naše strany je vůbec nepodepisovaly. Nenesly za ně žádnou odpovědnost.

Existuje něco jako „české specifikum" předvolební kampaně?
Hodně se diskutuje o uplatnění billboardů. Jen v málo zemích jsou užívány s takovou představou, že kdo není na billboardech, neexistuje. V Rakousku a Německu je to běžné, v USA takřka vůbec. U nás je přesvědčení, že billboardy mají vliv. Nejsou o tom výzkumy, takže se to neví. Patří ale k reklamě, která je viditelná a zaznamenají ji i lidé, kteří se o politiku nezajímají.

Nicméně například komunisté billboardy víceméně nepoužívají…
KSČM je nejefektivnější strana, když vezmeme poměr nákladů na kampaň a získaných mandátů. Dávají málo a zisk mají stabilní. Problém ale je, že pracují s typem voliče, který je dnes poměrně starý a pokud se nebude KSČM transformovat, je otázka, jestli jim tento typ kampaní bude dál fungovat.

Lze už zhodnotit formu kampaní?
Obtížně. Kampaň nejde úplně oddělit od politického kontextu, od událostí. Účinnost se může odvíjet od rostoucích preferencí. Když vidíme někde nárůst, dá se předpokládat, že kampaň zapůsobila a naopak. Významně do toho vstupují i média, těžko hodnotit.

Do jaké míry vlastně můžeme průzkumům věřit?
Je to složité. Navíc se kombinují různé metody dotazování. Občan si zafixuje číslo, třeba že Úsvit přímé demokracie má ve volebním potenciálu až 13,5 %, ale že je to jen přiznání alternativy v průzkumu, to už si lidé neuvědomují a to, jak se s průzkumy pracuje, je hodně problematické. Takže bych k tomu byla skeptická.

Autor: Ondřej Zuntych

23.10.2013 VSTUP DO DISKUSE 12
SDÍLEJ:
AKTUALIZOVÁNO

Ve věku 69 let zemřel kytarista Radim Hladík

Praha -Ve věku 69 let zemřel dnes ráno kytarista Radim Hladík, který mimo jiné stál u zrodu legendární kapely Blue Effect, sdělil to současný zpěvák kapely Honza Křížek. Hladík podlehl následkům fibrózy plic, se kterou bojoval několik let. Sedmdesátiny by oslavil 13. prosince.

Při náletech v syrské provincii Idlib zahynulo nejméně 46 lidí

Damašek - Při několika náletech v syrské provincii Idlib, ovládané z velké části povstalci, zahynulo dnes nejméně 46 lidí. Většina mrtvých jsou civilisté, uvedli opoziční aktivisté ze Syrské organizace pro lidská práva (SOHR), která situaci v zemi monitoruje z Británie.

EXKLUZIVNĚ

Hit Deep Purple vznikl kvůli Čechovi, který zapálil kasíno

Montreux, ČR /VÝROČÍ, TIP NA VÝLET/ - Díky nešťastné náhodě, která se přihodila 4. prosince roku 1971 nahráli Deep Purple svou nejslavnější skladbu. V neděli uplynulo 45 let od ničivého požáru, který spálil do základů slavné Casino de Montreux. V jeho prostorách se od roku 1967 koná Montreux Jazz Festival. Zahráli si v něm ovšem i zásadní rockové kapely jako Led Zeppelin, Pink Floyd, Deep Purple nebo Frank Zappa, při jehož koncertě kasíno vzplálo a který shodou okolností zemřel před 23 lety.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies