VYBERTE SI REGION

Antibiotika za miliardu se dávají zbytečně

ČR – Antibiotika za miliardu korun dostávají pacienti v ČR zbytečně. Je to třetina předepsaných antibiotik, ČR se v tom neliší od průměru EU.

15.1.2011 1
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: Shutterstock.com

Nadměrným užíváním antibiotik si vytvořily některé bakterie odolnost. Podle primáře antibiotické stanice Nemocnice Na Homolce Vlastimila Jindráka se daří omezovat zbytečné užívání antibiotik v ordinacích pediatrů. Celkový trend užívání v ambulancích ale je po předchozím poklesu opět relativně stoupající.

U praktiků pro děti se podle Jindráka projevilo dlouhodobé úsilí, nepíšou léky zbytečně a vracejí se k základnímu penicilinu. U praktiků pro dospělé mírně klesá celkový objem, ale zbytečně často předpisují antibiotika se širokým spektrem účinku, v řadě případů by stačil klasický penicilin.

„Zatím nemáme mnoho údajů o tom, jak předepisují antibiotika ambulantní specialisté v oborech ORL, urologie nebo gynekologie. Zdá se ale, že trend stoupající od roku 2008 jde právě na jejich vrub,“ řekl Jindrák. Jednou z příčin by podle něj mohly být regulační poplatky – pacienti chtějí ušetřit a jdou pro antibiotika rovnou ke specialistům.

Antibiotika

Spotřeba v nemocnicích se podle Jindráka obtížně sleduje, protože léky jsou zahrnuty do platby za ošetřovací den. O důležitosti správného užití antibiotik svědčí fakta – v EU každý dvacátý pacient dostane v nemocnici v souvislosti s poskytováním péče infekci. Každoročně na tyto infekce zemře 37.000 Evropanů a dalším 16 milionům se kvůli infekci prodlouží nemocniční léčení. Data zahrnují i ČR.

Velké nemocnice v ČR mají antibiotická střediska, která poskytují služby i menším zařízením. Například Homolka sledováním užití antibiotik snížila spotřebu o třetinu, aniž se zhoršila péče. Audit zaměřený na předoperační antibiotickou léčbu prokázal, že spotřeba antibiotik pro tento účel klesla o 60 procent, vyčíslil Jindrák.

Takzvané panrezistentní kmeny MDM, na něž nezabírá žádný lék, v ČR nejsou. Ale i v českých nemocnicích se lékaři potkávají se situacemi, kdy infekci způsobil některý z multirezisten­tních kmenů, takže mají na výběr třeba jen jedno antibiotikum.

Penicilin byl poprvé užit u člověka právě před 70 lety (17. ledna). Od té doby se objevila řada dalších antibiotik, zbytečné užívání snižuje jejich účinnost. Kdyby antibiotika přestala zabírat, nemohly by se dělat transplantace, operace srdce či hematoonkologická léčba. Zatím většina antibiotik funguje. V českých nemocnicích však byla zjištěna až 50procentní rezistence na některá antibiotika, u pediatrů pětiprocentní.

Velké problémy s antibiotickou rezistencí mají Francie, Španělsko či Itálie, naopak Skandinávie a Nizozemsko je téměř neznají. Nejmenší problémy mají země, kde se antibiotika předepisují přiměřeně a neužívají se zbytečně. Francouzi spolykají čtyřikrát více antibiotik než Nizozemci. Česko je zhruba v polovině evropského žebříčku.

ČTĚTE TAKÉ: Antibiotika: Brzy nám může jít o život

Antibiotika jen v nutných případech, radí lékárníci

Autor: ČTK

15.1.2011 VSTUP DO DISKUSE 1
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Záchranné práce u hotelu Rigopiano, který zavalila lavina.
25

Klienti mají strach. Šéf hotelu žádal hodiny před lavinou o pomoc

Přemysl Šíma.
5

Soud se začal zabývat prodejem pozemků v pražském Zeleném údolí

Fašistický převrat měl začít v Brně. Cíl? Totalitní stát podobný Itálii

Brno - Čtyřiaosmdesát let uplynulo v neděli od neúspěšného pokusu o fašistický převrat v brněnských Židenicích. Událost si na místě připomenou lidé v prvorepublikových uniformách.

Desátek už nestačí. Církvi mají pomoci vyšší příspěvky od farníků

Církvím v Česku sice začal stát v posledních letech vracet majetek, který jim od padesátých let minulého století zestátňoval komunistický režim, ale na druhou stranu nyní církvím postupně klesají státní příspěvky určené na jejich chod a dále budou klesat až k nule.

Motorový surf z Moravy dobyl svět, výroba se blíží továrnám formule 1

Holdujete surfování? Pak máte na českých rybnících problém. Ale jde to i bez mořského příboje. Brněnský inženýr Martin Šula vsadil na vývoj motorizovaného surfu, který si poradí bez vln. Dnes dominuje světovému trhu.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies