VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Architekti se snaží vzkřísit zmizelou vesnici v někdejších Sudetech

Tachovsko – „Jsou tu duchové," říká inženýr Jaroslav Vítek na prosluněném dvoře své usedlosti, jako kdyby mluvil 
o mravencích. „Jsou vidět. Dokonce na fotkách," dodává. A ujišťuje, že není blázen.

25.8.2014 38
SDÍLEJ:

Náves ve Výškovicích s Goethovým památníkem, kaplí a lípou.Foto: Josef Rakušan

Jako blázen nevypadá. Agilní čtyřicátník se už téměř dvě desetiletí úspěšně prosazuje v regionální mediální branži. Odlehlé stavení 
v okreseJaroslav Vítek Tachov, lemované alejí jírovců, koupil před patnácti lety jako ruinu bez proudu a bez vody. Zato na okraji jedinečné krajiny, v níž na zbytcích kamenných základů bují bolševníky a ovocné stromy polyká les.

Wischkowitz se vesnice jmenovala v době, kdy z ní byli po infernu druhé světové války odsunuti její němečtí obyvatelé. Výškovice se jmenovala, když do ní po roce 1945 přicházeli noví osídlenci, kteří ale museli záhy zase odejít, protože se úřady rozhodly téměř vylidněnou vesnici vzdát.

V roce 1974 tak oficiálně zmizela obec, o níž existuje písemná zmínka ze 13. století. Jako „Wiscouici" je zapsána 
v listině z 21. května 1273, kterou papež Řehoř X. potvrzoval premonstrátům kláštera Teplá jejich majetek. Založena ale zřejmě byla už o století dřív rytíři Vyškem a Vyšemírem, sídlícími na nedalekém hradě Výškov.

Někdejší rozkvět o osm století později, kdy čítala 33 domů, přes 180 obyvatel a profitovala z těžby vápence a slídy, připomíná dneska kromě statku, který zachránil Jaroslav Vítek, zchátralá barokní kaple, památná lípa a zpustlý pomník z balvanu, připomínající, že tudy 21. sprna 1821 projel na cestě do kláštera Teplá Johann Wolfgang von Goethe.

Už brzy by ale mělo být všechno jinak. „Recovering Landscape" se jmenuje koncept v rámci projektu Plzeň evropské město kultury 2015, který má utrápenou barokní krajinu Výškovic povzbudit, aby se vzpamatovala. Jak vysvětluje krajinářská architektka a iniciátorka projektu Klára Salzmann, cílem je „hledat možnosti obnovy opuštěné krajiny bývalých Sudet, vrátit život do míst, která před válkou pulzovala čilým ruchem, a otevřít neřešená témata v česko-německých vztazích".

Koncepty zaslalo 15 týmů evropských krajinářských architektů a umělců, které se účastnily mezinárodní soutěže. Pět z nich poslala mezinárodní porota do užšího výběru. Podle rakouské porotkyně Christiny Rothenbacherové se všechny točí kolem rozvoje cestovního ruchu, ekologického zemědělství, uměleckých řemesel a především spolupráce okolních obcí.

Pohled střechou kaple na oblohu.

ŠIRÉ NEBE NAD HLAVOU. Pohled střechou kaple na oblohu. Foto. Josef Rakušan

Tu si ovšem Ctirad Hirš, starosta Chodové Plané, městyse s 1800 obyvateli, do jehož katastru dnes Výškovice spadají, dovede stěží představit. „Musela by se tam obnovit celá infrastruktura a na to nemáme peníze. V Chodové Plané potřebujeme opravit chodníky a musíme rekonstruovat zámek, který jsme koupili za účetní hodnotu od státu. Má 110 místností a už třetí zastupitelstvo řeší, co 
s nimi."
Ve Výškovicích uvažuje Ctirad Hirš maximálně o lavičce kolem lípy, aby se tam dalo posedět ve stínu. A třeba o replice pamětní desky na Goethově památníku, ale ze sádry a ne z bronzu, protože ten by tam dlouho nevydržel. Hodila by se i cyklostezka. 
A lepší silnice jírovcovou alejí, protože když Němci jezdí do Kláštera v Teplé, tak jedou tudy.

„Cílem je najít
možnosti obnovy opuštěné krajiny bývalých Sudet, vrátit život do míst, která
před válkou pulzovala čilým ruchem,
a otevřít neřešená témata 
v česko-německých vztazích." Klára Salzmann, krajinářská architektka a iniciátorka projektu

Zpustošenou kapli z roku 1775, zasvěcenou Panně Marii Dobré Rady, ale nemohou zahrnout do svých oživovacích plánů ani starosta, ani Klára Salzmann. Kaple je totiž už 13 let v soukromém vlastnictví. Tehdy ji vydražil kampanolog Radek Lunga, který se v českobudějovické diecézi stará 
o kostelní zvony. Aby ji, jak říká, „zachránil a zachoval jako symbol naděje". Do čehož se chce „v budoucnu" rozhodně pustit. Konkrétnější časový údaj ale nehodlá sdělit. 
A o spolupráci s krajinnými architekty nechce slyšet už vůbec. „O jejich projektu jsem se dozvěděl z novin. Měli přijít za mnou předtím. Že mi kaple patří, si mohli zjistit na katastru."

Budoucnost kaple odhaduje starosta Hirš na rok až dva, podle toho, kolik napadne sněhu. Možná tedy bude ještě stát, až budoucí vítěz mezinárodní soutěže zrealizuje 
v příštím létě na zaplevelené louce svou „land-Art" instalaci. Pokud vyhraje český účastník Vít Rýpar, bez kaple se neobejde, protože v jeho uměleckém projektu symbolických štítů kolem návsi představují kaple a dvě stě let stará lípa stabilitu napříč dějinami.

Ursula Eberhardová z Bavorského svazu památkové péče, německého partnera ideové soutěže, dokonce doufá, že projekt Výškovic se nemusí vztahovat jen k minulosti, ale může dnes sloužit 
i jako impulz pro oblasti, které se potýkají s úbytkem obyvatelstva. V česko-bavorském pohraničí je takových obcí spousta.

Přítel duchů Jaroslav Vítek si s úbytkem obyvatelstva nedělá starosti. „Nejlepší soused je ten, který bydlí dva kilometry daleko," říká. A doufá jenom, že nějaký developer nepřijde s nápadem zneuctít opuštěnou krajinu kolem Výškovic řadovými domky. „Právě proto, že tady není elektrický proud, je tohle místo plné pozitivní energie," pokračuje s nadšením. Až se vtírá podezření, že jeho historky s duchy jsou jen odstrašujícím manévrem proti civilizací zkaženým narušitelům.

Tak jednoduché to ale nebude. V domě, který Jaroslav Vítek zrenovoval, žila po tři století rodina Weiglů. Dnes ji na dvoře někdejšího statku připomíná Weiglův hraniční kámen: „Našel jsem ho tamhle na poli, když jsem dokupoval pozemky. Jako by ke mně úplně záhadnou cestou sám přišel. A tak jsem si říkal, že jsem tu proto, abych vysvobodil duše svázané s tímto místem."

Hraniční kámen rodiny Weiglů na dvoře statku nynějšího majitele Jaroslava Vítka (vpravo).

OSAMOCENÝ PAMĚTNÍK. Hraniční kámen rodiny Weiglů na dvoře statku nynějšího majitele Jaroslava Vítka. Foto. Josef Rakušan

Pokud to tak je, má osmačtyřicetiletý podnikatel Jaroslav Vítek z Mariánských Lázní ještě hodně co dělat. Zmizelých obcí je jenom 
v okrese Tachov dvaatřicet.

Autor: Ludmila Rakušanová

25.8.2014 VSTUP DO DISKUSE 38
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ladislav Leksa pečuje o hodiny v kostele sv. Josefa v Obořišti.
1

Zvoník Ladislav Leksa: Změna času je proti přírodě

Bohuslav Sobotka na setkání lídrů států Evropské unie.
4 6

Sobotka po summitu EU: Deklarace obsahuje priority České republiky

Ceny Thálie pro Vránovou či Kňažka. V muzikálu uspěl Vojtek

Herečka Alena Vránová převzala dnes večer v Praze za dlouhotrvajícího potlesku zaplněného hlediště české první scény prestižní Cenu Thálie za celoživotní činoherní mistrovství. Na jevišti historické budovy Národního divadla v Praze stála už před devíti lety, kdy přebírala prestižní pohár za výkon v inscenaci Bouřlivé jaro v Divadle Ungelt, které je už téměř 20 let jejím druhým domovem.

Dominik Feri: Lajknutí neznamená hlas v urně. A to je výzva i pro mě

/ROZHOVOR/ Sešli jsme se v restauraci, která podle Dominika Feriho (TOP 09) změnila prostředí v Praze. Ráno tu lidé snídají, odpoledne studenti píší seminární práce a v létě se tady sedí na okenních parapetech a pije pivo. Přesně to vystihuje atmosféru, kterou má nejmladší radní nejen v Teplicích, ale v celé české historii, rád – uvolněnou, plnou života, diskusí a plánů. Ty má Dominik Feri velké. 

Sivok před San Marinem: Vpředu máme hladové kluky, věřím jim

/ROZHOVOR od zvláštního zpravodaje Deníku/ Od českého národního týmu se zítra v San Marinu očekává čisté konto. Podle kapitána Tomáše Sivoka však právě první pohled klame, svěřence Karla Jarolíma, a speciálně obránce, nečeká jednoduchá práce. 

Týdenní zkrat: Milujte se a množte se

V Česku vzrostl počet obyvatel na 10,6 milionu. Migrací přibylo 25 tisíc lidí. Jeden by doufal, že to je proto, že S umělým oplodněním pomáhají Češkám bratranci, ale prý za to můžou zase migranti. 

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies