VYBERTE SI REGION

Arif Salichov: Spis Čunek nezveřejním, nepředhodím svědky médiím!

Jihlava /EXKLUZIVNÍ ROZHOVOR/ - Před více než dvěma lety jeho jméno znal málokdo. Poté ovšem jihlavský okresní státní zástupce Arif Salichov dostal k řešení kauzu bývalého ministra pro místní rozvoj a předsedy KDU-ČSL Jiřího Čunka. Po několika měsících vyšetřování se ji rozhodl před dvěma lety zastavit a Čunka neobžalovat.

24.8.2009 16
SDÍLEJ:

Arif SalichovFoto: DENÍK/Archiv

I po dvaceti čtyřech měsících se však kauza stále vynořuje. Ministryně spravedlnosti Daniela Kovářová podala stížnost k Nejvyššímu soudu pro porušení zákona v tomto případu a požaduje, aby byl celý spis zveřejněn. Spis nezveřejním, říká dnes.

Jak vnímáte současné snahy, aby byl odtajněn kompletní spis kauzy Čunek? Vy spis zveřejnit nechcete. Z jakých důvodů?

Spis zveřejnit nelze. Brání tomu ústavní Listina základních práv a svobod, zákon na ochranu osobních údajů a trestní řád. Je třeba chránit osoby, které se zúčastnily trestního řízení v procesním postavení svědka. Není možné zveřejňovat jejich identitu. Můj názor podpořili i dotazovaní renomovaní právníci. S výjimkou advokáta Tomáše Sokola, který se vyjádřil, že by se spis dal zveřejnit v anonymizované podobě, to znamená, že by se zakryla osobní data svědků. To ovšem podle mě nic neřeší, protože identita svědků nevyplývá pouze ze jména, příjmení, data narození, adresy, telefonu, ale i z obsahu jejich výpovědi. Mají svá povolání, postavení, funkce a z toho vyplývá i jejich vztah k věci. A ti svědci právě o tom v protokolu hovoří. Když tato fakta v jejich výpovědi ponechám, snadno půjde zjistit identitu svědka. Pokud části výpovědí začerním, protokol ztratí jakýkoliv smysl a navíc budu obviňován, že jsem záměrně zakryl něco podstatného. Je smutné, že svědky je třeba chránit především před médii. Mám v živé paměti, jak média zesměšňovala svědectví evangelického faráře Czudka a svědka samého. Když už jsme u toho, média v této kauza naprosto selhala. Omezila se na senzace a ochotně nekriticky přejímala vše, co jim bylo tendenčně podstrčeno těmi, kdo chtěli Jiřího Čunka „udělat“ stůj co stůj. Já svědky médiím k veřejnému lynčování nepředhodím.

Cítíte se pod tlakem veřejnosti, která by chtěla, aby bylo kompletní znění spisu zveřejněno?

Nevím, nakolik jde opravdu o zájem veřejnosti. Myslím, že spousta lidí je už stálým oživováním Čunkovy kauzy unavena. Vidím hlavně zájem médií. Bylo by to vítané sousto, donekonečna vařit ze stejné vody. Ministryně spravedlnosti se vyjádřila, že bude působit na obviněné Čunka a Hurtu, aby sami podnikli kroky k tomu, aby spis mohl být zveřejněn. Ano, to by mohla být cesta vedoucí ke kýženému výsledku, ostatně pan Čunek se někde vyjádřil, že by si zveřejnění spisu přál. Podle mého názoru si však bude muset vyžádat souhlas všech ve věci slyšených svědků, včetně korunní svědkyně Urbanové.

Znáte podobný případ, kde by byla žádost o zveřejnění spisu?

Ne.

Může podle vás ještě něco zvrátit výsledek celého případu?

Případ je vyřešený a mnou uzavřený v roce 2007. Mé rozhodnutí o zastavení trestního stíhání bylo potvrzeno po přezkoumání nejvyšší státní zástupkyní. Tím se stalo nezvratitelným. Žádná stížnost pro porušení zákona paní ministryně, ať už směřuje proti čemukoli, nemůže toto rozhodnutí zvrátit. Jedinou teoretickou možností, jak dosáhnout zrušení mého usnesení, je obnova řízení. To znamená, že by se musely objevit zcela nové pádné důkazy, které by ve spojení s těmi stávajícími mohly vyvolat důvod k úvaze, že věc by bylo možno ukončit jiným způsobem.

Nemyslíte si, že současná situace i celá kauza Čunek ohrožuje důvěru v českou justici?

Samozřejmě že ten případ českou justici poškozuje. Teď jde o to, kdo ten obraz vytvořil. Byli to někteří politici a samozřejmě média.

O očištění justice se podle svých slov snaží i ministryně spravedlnosti Daniela Kovářová, která podala k Nejvyššímu soudu stížnost pro porušení zákona?

Nevím, proti čemu ministryně konkrétně podala stížnost, protože to nebylo zveřejněno, já nemám žádné podrobnější informace. Média nějaké možnosti v tomto směru nastínila, uvidíme. Já to vítám. Jestliže paní ministryně došla k závěru, že je potřeba touto stížností něco objasnit, co by mohlo aspoň částečně obnovit v důvěru v justici, pak jsem jednoznačně pro.

Je nějaký způsob, jak vrátit české justici důvěru?

Důvěryhodnost lze české justici vrátit v první řadě tím, že politici a média přijmou výsledek Čunkovy kauzy tak, jak byl učiněn, a ne tak, jak by si sami přáli. Málokdo si dal tu práci, aby si přečetl mé usnesení o zastavení trestního stíhání, zveřejněné panem Čunkem. Kdo byl schopen s ním věcně polemizovat? Je zajímavé, že poté, co bylo zveřejněno, nenašel se v této zemi jediný právník, který by ho zpochybnil. Mou práci jednoznačně kladně ohodnotila nejen detektivní agentura Kroll, která prováděla audit Čunkovy věci, ale dokonce ve sporu ohledně takzvané justiční mafie má odpůrkyně, bývalá nejvyšší státní zástupkyně Marie Benešová, ústy svého právního zástupce konstatovala, že mé rozhodnutí o zastavení trestního stíhání je správné. Byla u toho média, ale žádné to neotisklo. Takové hodnocení se prostě nehodilo do jejich katastrofického scénáře. Stojím si za svým rozhodnutím, je profesionální. Ti, kdo je bez jakýchkoli věcných argumentů neustále zpochybňují, škodí i pověsti české justice. Důvěra se tím sotva navrátí.

Přece jen je tady ale soudní rozhodnutí, že v kauze Čunek došlo k pokusu o ovlivňování vyšetřování. I to přece hraje proti důvěře v justici?

Vím, co myslíte. Jde o to, co se přetřásalo ve sporu o „justiční mafií“. Zaprvé ono soudní rozhodnutí bylo zrušeno, takže jako by nebylo. Dokud nebude v tomto sporu pravomocně rozhodnuto, je neseriózní činit jakékoli závěry. Pokud jde o mne, nevím nic o setkáních, kde se mělo hovořit o Čunkově věci, já se žádného neúčastnil. Paní Benešová u soudu jedinou větou nedoložila, proč i mě označila za mafiána. Přesto jsem ze sporu vystoupil, je marné vést tento boj, je předem prohraný bez ohledu na budoucí právní výsledek sporu. Média už dávno mají svůj názor, a dokázala tím ovlivnit veřejné mínění.

Když se ohlédnete zpět, je něco, co byste udělal jinak? Hodně je vám vytýkána schůzka se svědkyní Urbanovou u kávy. Nebyla to z vaší strany chyba?

Vnímám to jako chybu v tom směru, že jsem svědkyni a její advokátku nevykázal v té kavárně od stolu. Nešlo o žádnou schůzku, vše bylo naprosto spontánní. Bylo velké vedro, výslech se vlekl, všichni jsme měli chuť na kafe. Udělala se přestávka, vyšli jsme ven a já si na prvním rohu všiml kavárny Arco. Šel jsem dovnitř a jelikož si potřebuji ke kafi zapálit, sedl jsem si do boxu pro kuřáky. A paní Urbanová se svojí advokátkou přišly k mému stolu, zda si mohou přisednout. Byl tam i obhájce obviněného Hurty. V ten moment jsem to měl odmítnout, neudělal jsem to, nepočítal jsem s tím, že tohoto bude zneužito. Vše bylo potom prověřováno, jestli tam nebo i při výslechu, jak tvrdily, padly z mé strany nějaké sliby beztrestnosti pro paní Urbanovou. Bylo to velmi důkladně šetřeno, se závěrem, že jsem se ničeho nedopustil. Média ovšem byla v kontaktu pouze s paní Urbanovou a její advokátkou a otiskla jejich tvrzení. Mne, ostatních advokátů, vyšetřovatele a zapisovatelky se média nezeptala. Proč taky, že? Bylo by hned po senzaci.

Myslíte, že kdybyste případ předal dál k soudu, že by dnes bylo vše jiné?

Ano, už by vše bylo dávno skončené. Zproštěním obviněných, protože důkazy k odsouzení nebyly. Někteří politici a média donekonečna spekulují o tom, že postavení Jiřího Čunka před soud by bylo dobré z hlediska zájmu veřejnosti. Já jsem ovšem věc žalovat nemohl, jsem vázán zákonem. Existuje základní zásada stíhání pouze ze zákonných důvodů. To znamená, že státní zástupce může podat žalobu pouze tehdy, když na základě důkazů a svého vnitřního přesvědčení dospěl k závěru, že lze obžalobu podat. Státní zástupce nesmí jednat účelově na objednávku veřejnosti. Nelze stavět před soud člověka, který tam nepatří. Kdybych to udělal, bylo by to pro mne sice velmi pohodlné, ale nezákonné. Nepatřím k těm, kdo dělají jen jakési pošťáky mezi policií a soudem a v případě krachu věci u soudu se pak alibisticky vymlouvají na rozhodnutí soudu.

Nedala se celá kauza odmítnout, aby ji řešil někdo jiný?

Věřte, že bych to hrozně rád udělal, protože nejsem žádný masochista, ale nešlo to. Dopředu jsem věděl, že mé rozhodnutí, ať už bude jakékoli, bude špatné. Byla to přece jednoznačně politicky motivovaná kauza. Politické konsekvence případu jsem jasně vnímal. Kdybych mohl, tak bych ji odmítl. Jenže státní zástupce není advokát, nemůže si vybírat, co chce dělat, a co ne. Jakmile je mi přidělený případ a já v něm nemůžu doložit svoji podjatost, tak ho dělat musím. Neznal jsem Čunka, Urbanovou, nikoho z aktérů této kauzy, nemohl jsem se proto z věci vyloučit.

Kvůli případu Čunek se údajně rozhořela válka mezi státními zastupitelstvími v Přerově a Jihlavě?

Já jsem žádnou válku státních zástupců nevyvolal ani se na ní vědomě nepodílel. Počátek oné války vyvolali na severní Moravě ti, kteří se veřejně odmítli podřídit autoritě rozhodnutí Nejvyššího státního zastupitelství, které věc Přerovu odňalo a přikázalo ji do Jihlavy. Tam ta válka začala, dávno před mým konečným rozhodnutím. Když jsem zastavení trestního stíhání odůvodnil na tiskové konferenci, nařkla mě okresní státní zástupkyně z Přerova, že jsem napadl a nepřiměřeně kritizoval státní zástupce. Podala na mě dokonce oficiální stížnost, kterou šetřil tehdejší vrchní státní zástupce v Olomouci Ivo Ištvan, který mě rozhodně kladně neprožíval, musel však konstatovat, že jsem kritizoval pouze postup policie, nikoliv státní zástupce. Žádného státního zástupce jsem nepomluvil, na nikoho neútočil, stížnost na mne byla odložena. O tom se ovšem v médiích nepsalo, to se opět nehodilo do krámu. To nezapadá do černobílého světa viděného médii, kde mi byla přisouzena role padoucha.

Média zřejmě moc nemusíte. Jaký k nim máte vůbec vztah? Zdá se, že se jim spíš vyhýbáte?

Odmítl jsem komunikovat s médii po oné tiskové konferenci v srpnu 2007, na níž jsem oznamoval výsledek šetření. Média proti mně a mému rozhodnutí rozpoutala intenzivní diskreditační kampaň. Proto jsem usoudil, že jakákoli spolupráce s nimi nepřichází v úvahu. Média si vytvořila svůj vlastní akční příběh, svou vlastní story, ve které vystupují jen kladné a záporné postavy jako v nějakém šesťákovém románu. Fakta je nezajímají. Média v Čunkově kauze totálně zklamala. Zpronevěřila se svému poslání objektivně a vyváženě informovat veřejnost. Masírovala veřejné mínění za pomoci jednostranných a tendenčních informací, jimiž je zásobovala policie a bohužel i někteří zneuznaní státní zástupci. Dospěl jsem k poznání, že médiím se nedá věřit. Pokud stejným způsobem informují o řadě dalších věcí, pak bohužel žijeme ve virtuální realitě, kterou sama vytvářejí.

Díky kauze jste se stal z prakticky bezejmenného státního zástupce veřejně známým. Změnil vám tento případ život?

O takový věhlas není co stát. Důsledky jsou samozřejmě negativní. Stal jsem se terčem útoků médií, politiků a části zmanipulované veřejnosti. Do určité míry mi to poškodilo profesní pověst, což půjde stěží napravit. Chválabohu, za pět let budu končit a nějak se s tím člověk naučí žít. Ale kdyby se mi to stalo před deseti lety, bylo by to profesionálně zničující.

Ve volném čase, kromě jiného, píšete i knížky. Nezpracujete někdy i tuto látku?

Určitě tady je možnost, že to jednou zpracuji, ovšem nikoliv jako beletrii, ale jako faktografii. Kdysi jsem se sice zařekl, že to neudělám, ale láká to, podkladů mám víc než dost. Byl by to obraz zdaleka ne jen o mně a Jiřím Čunkovi, ale o do jisté míry zpráva o stavu této společnosti.

František Jirků, Miroslav Mareš

24.8.2009 VSTUP DO DISKUSE 16
SDÍLEJ:

Babiš: Jsem manažer obyvatel této země a mám co nabídnout

Spuštění první fáze EET i snahy o zavedení různých výjimek udaly tón veřejné debatě končícího týdne. Kromě toho byl přijat zákon o střetu zájmů, který bude mít pro Andreje Babiše dalekosáhlé důsledky. Není divu, že během rozhovoru občas křičel, odbíhal pro různé materiály a maily od občanů, kroutil hlavou, ale také se srdečně smál. I když tvrdí, že je naštvaný, hlavně na Bohuslava Sobotku, evidentně je odhodlaný poprat se o vítězství ve volbách a další čtyři roky vést zemi.  

Martin Svoboda: Za jedovatý alkohol má být potrestán výrobce, ne prodejce

/ROZHOVOR/ Když v září 2012 pacient havířovské nemocnice řekl lékařům, že oslepl po vypití alkoholu, který koupil jeho bratr ve stánku pod náměstím TGM v Havířově-Šumbarku, byl to stánek, kde byl provozní Martin Svoboda a kde šťárou policie, hygieniků a celníků začala metylová kauza, která zasáhla celou republiku a dokonce překročila její hranice.

Muž, který postupně přestává ovládat své nohy a ruce: Chci žít naplno

Pracuje jako právník a každý den několik hodin cvičí, aby kvůli své nemoci neskončil nehybný na lůžku. Bojuje, a přes všechny obtíže s postupující ztrátou hybnosti rukou a nohou, které mu způsobuje nemoc nazvaná Charcot-Marie-Tooth (C-M-T), považuje svůj život za šťastný.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies