Pro vojáky z ní mimo jiné vyplývá, že v Česku zůstane zachováno nadzvukové stíhací letectvo. Vláda ale na tuto otázku zatím jednoznačnou odpověď nedala.

Rok 2011 byl také ve znamení úplného stažení českých vojáků z Kosova. Mise v Afghánistánu naopak pokračuje. Armáda musela nadále šetřit a ani minulý rok se jí nevyhnuly skandály a potíže. Dopadly i na samotného ministra obrany Alexandru Vondru, i když souvisely s jeho předchozím angažmá vicepremiéra pro EU.

Vondra čelil podezřením kvůli zakázce, kterou bez soutěže získala firma Promopro pro české předsednictví v EU v roce 2009. Tehdy byl Vondra ve vládě zodpovědný za unijní záležitosti. Kauzu loni Vondra už v křesle ministra obrany přestál - na rozdíl od jiných kolegů ve vládě, kteří museli kvůli různým skandálům z kabinetu odejít.

Bílou knihu schválila vláda v polovině května. Mimo jiné z ní plyne, že vojáci se budou muset rozloučit s některými zbraňovými systémy, zmenšeny budou vojenské újezdy a zcela opuštěn vojenský prostor v Brdech. Dokument upozornil i na to, že v uplynulém desetiletí se v armádě kvůli předraženým a nesystémovým investicím a škrtům v rozpočtu nahromadil vnitřní dluh 80 až 90 miliard korun.

Vláda bude muset v dalším roce řešit otázku, zda a jak zachovat stíhací letectvo po roce 2015, kdy končí nynější pronájem stíhaček Jas-39 Gripen od Švédska. Premiér Petr Nečas začátkem prosince řekl, že bude nutné brát v úvahu horšící se ekonomickou situaci, ale i nutnost chránit objekty zvláštní důležitosti, tedy hlavně jaderné elektrárny. Materiál o koncepci protivzdušné obrany zachování stíhaček doporučuje, vláda ale tuto věc zatím nechává otevřenou.

Armádu v příštím roce také čeká další šetření. Sníží se zřejmě počet velitelských struktur a civilních zaměstnanců. Rušit se možná budou některá z údajně přebytečných letišť. Armáda ale zároveň letos obnovila nábor nováčků. Přišlo asi 150 rekrutů, další dvě stovky nových vojáků chce nabrat v lednu.

Česká armáda v říjnu po dvanácti letech ukončila své působení v Kosovu. Z centrální oblasti Kosova, kde Češi působili, v poslední době stáhly své vojáky i další země. Stažení z Balkánu má armádě uvolnit ruce pro misi v Afghánistánu, která i po deseti letech pokračuje.

V Afghánistánu nyní působí kolem 700 českých vojáků, postupně se má tento podíl snižovat asi na 500 ve druhé polovině příštího roku. V polovině roku se do Afghánistánu vrátili vojáci z prostějovské 601. skupiny speciálních sil. V afghánském Lógaru dále působil provinční rekonstrukční týmu složený z civilních odborníků a vojáků.

Armádu i letos provázely skandály kolem pochybných nákupů v minulých letech. Pokračovalo vyšetřování korupce při dodávce terénních nákladních automobilů Tatra za 2,7 miliardy korun. Protikorupční policie v případu od konce listopadu stíhá dva lidi, podle neoficiálních informací někdejšího náměstka a později ministra obrany Martina Bartáka a jeho známého, majitele zbrojařské firmy MPI Group Michala Smrže.

Pokračovaly také problémy kolem nově pořízených dopravních letadel CASA, jejichž nákup byl podle odborníků i médií podezřelý. Armáda letadla v nynějším stavu dosud nemůže použít v misích a koncem října armáda lety těchto strojů kvůli opakovaným poruchám úplně zastavila. Vondra v listopadu prohlásil, že pokud výrobce neodstraní včas všechny závady, navrhne obrana odstoupení od smlouvy. Lhůta podle obrany vyprší koncem května.
Protikorupční policie začala v prosinci zkoumat údajně nevýhodné transakce ve státním podniku Letecké opravny Malešice (LOM). Trestní oznámení podalo samotné ministerstvo obrany na základě výsledku auditu, který naznačil, že v podniku vznikla škoda za desítky až sto milionů korun.
Protikorupční policie se ale zajímá i o samotný audit. Auditorskou firmu KPMG vybral Vondrův úřad podle médií bez veřejné soutěže, což zákon připouští jen v případech krajní naléhavosti.